SOS centra pro ohrožené děti by měla být financována podle kapacity, ne umístěných dětí, kritizuje ředitelka
Pěstouni i zařízení pro děti, které potřebují okamžitou pomoc, dostávají od ledna víc peněz od státu. Příspěvky pro pěstouny vzrostly automaticky díky zvýšení životního minima a minimální mzdy. Organizace dostávají o 10 procent víc peněz než loni. Podle Hany Kupkové, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který provozuje klokánky, to ale nestačí. A podobně se vyjádřila pro Radiožurnál Jindra Šalátová, ředitelka organizace SOS dětské vesničky.
Jak to vidíte vy? Je ten státní příspěvek, který od ledna dělá téměř 39 600 korun na dítě a měsíc, dost, nebo ne?
Každopádně to dost není. Vzrostly náklady ve všech směrech. A tato forma financování vůbec není šťastná. Nedostáváme peníze na kapacitu v daném zařízení, ale na každé dítě, které fyzicky v zařízení je, takže se velmi těžko plánuje dopředu. A ani nevíme, s jakým obnosem můžeme pracovat.
I když dítě v zařízení nemáme, stále musíme nemovistost vytápět, nakupovat potraviny... Je to krizové zařízení – musíme být připraveni v jakoukoli hodinu dítě přijmout, popisuje Jindra Šalátová z organizace SOS dětské vesničky. Poslechněte si rozhovor
Jak velkou část nákladů z toho dokážete pokrýt? A z čeho platíte ten zbytek?
V rámci naší organizace kryje státní příspěvek na obě dvě služby – jak na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tak i na podporu pěstounů – zhruba 30 až 40 procent provozních nákladů.
A ten zbytek jsme schopní pokrýt díky štědrosti našich dárců – jak individuálních, tak firemních – a díky tomu, že reagujeme na různé dotační výzvy a snažíme se to financovat i z různých projektů.
A umíte říct, jak vysoký by měl státní příspěvek být, aby pro vás bylo financování udržitelné a nemuseli jste se tolik spoléhat právě na dárce?
Konkrétní částka se mi velice těžko stanovuje, protože se mění výše nákladů, které máme spojené s provozováním, když se tedy budeme bavit o zařízení vyžadující okamžitou pomoc. Velmi těžko se to stanovuje.
Nicméně změna té výplaty by měla být v tom smyslu, že by bylo financování zařízení na kapacitu, nikoli na umístěné dítě. Protože i když dítě aktuálně v zařízení nemáme, tak stále musíme nemovitost vytápět, musí se nakupovat potraviny, protože je to krizové zařízení. Musíme být připraveni v jakoukoliv denní či noční hodinu dítě přijmout.
A budete tu situaci řešit s ministerstvem práce a sociálních věcí nebo s jednotlivými kraji?
Ano, pokoušíme se jednat s krajskými úřady, abychom apelovali i na ně. Když v daném kraji zařízení působí, tak by měl i kraj finančně participovat. A na změnu v systému se snažíme apelovat i prostřednictvím různých platforem, například asociace Dítě a rodina.
Žena čekala pět měsíců na příspěvek v hmotné nouzi. Mezitím jí sociální pracovníci odebrali roční dítě
Číst článek
Jenom pro představu, kolik dětí vašimi krizovými centry za rok projde? A v jakých situacích se k vám dostávají?
Máme dvě zařízení, obě jsou malinká. Kapacita obou je osm dětí. A ročně nám tam projde okolo 40 nebo 45 dětí. Z principu je to zařízení krizové, to znamená, že dítě tam tráví nezbytně nutnou dobu. Pokud se situace vyřeší, tak dítě odchází.
A důvody, které vedou k umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jsou různé. Může to být neutěšená situace rodiny, kdy se ocitnou na ulici, nemají dítě kam dát, není, kdo by se o něj postaral. To jsou ty „hezčí příběhy“. A potom jsou to případy velmi dramatické, kdy je dítě odebíráno z rodiny, protože péče ohrožovala nejen zdraví, ale i život dítěte. Takže děti jsou zneužívané, týrané, hrubě zanedbávané.
Zmínil jste dárce. Kolik jich máte? A jak to mají udělat ti, kdo by vám chtěli přispět?
Potenciální dárci, kteří by chtěli podpořit děti v SOS dětských vesničkách, tak se mohou podívat na naše webové stránky, kde najdou přehledné pokyny. A pokud si nebudou jisti, tak mohou zavolat komukoli, kdo je uveden v kontaktech. A my to všichni rádi vysvětlíme. Moc děkujeme.
A kolik dárců teď máte?
Máme dárce individuální, to jsou běžní občané, kteří přispívají pravidelně nebo jednorázově. Bavíme se o tisících lidí, kteří nás malými částkami pravidelně podporují. A potom máme firemní dárce, to znamená firmy, které se rozhodnou, že podpoří nějakou naší službu. Těch také pár máme.
