VIDEO: V určité formě nové studené války už nejspíš asi jsme, říká Petr Pavel v souvislosti s Vrběticemi
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel ve Dvaceti minutách Radiožurnálu uvedl, že útok ruských agentů ve Vrběticích nelze chápat jinak než jako akt státního terorismu. Mluvil i o tom, že ruské servery už výrok premiéra Babiše využily, stejně jako jakýkoli odklon od oficiální linie. Na závěr také řekl, že podle něj nedojde k otevřenému konfliktu, připustil ale, že novou formu studené války už v nějaké formě zažíváme.
Vrbětický výbuch jste označil za agresi a státní terorismus. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý by to prý tak nenazval. Podle něj se jedná o akt nepřátelství, který byl proveden vojenskou jednotkou, konkrétně ruskou GRU. Byl to podle něj akt vojenského nepřátelství na území jiného suverénního státu. Vidíte v tom rozdíl?
Myslím si, že to jsou drobné terminologické rozdíly. Podstata zůstává stejná. Rusko vyslalo na základě pokynů ze svých nejvyšších míst příslušníky zpravodajské vojenské služby, jejich speciální jednotky, k tomu, aby vykonaly teroristický čin na území jiného suverénního státu. To se nedá nazvat jinak než jako teroristický čin. A vzhledem k tomu, že byl proveden na základě pokynů velení státu, tak je to státní terorismus. Jestli to někdo interpretuje z hlediska práva jako pouze terorismus, někdo jako vojenskou agresivní akci, já si myslím, že to na té podstatě zas tak moc nemění.
Podle premiéra Andreje Babiše šlo prý o útok na zboží bulharského podnikatele, nikoli o státní terorismus. On se tedy za ten výrok omluvil. Ale už toho využily ruské servery. Je důležité, jak ten čin označíme?
Ruské servery využijí jakýkoliv odklon od oficiální linie. Viděli jsme, jak pozitivně reagovaly na vystoupení Václava Klause staršího, a nakonec i na mlčení Miloše Zemana. Pro ně je jakýkoliv náznak vnitřní nejednoty důvodem k tomu, aby rozjely celou tu zpochybňující kampaň, v které budou poukazovat na to, že je to všechno vykonstruované, že to je nesmysl, že to je absurdní.
Ostatně místopředseda zahraničního výboru rady federace Vladimíd Džabarov označil odhalení tajných služeb jako: „Blbost vycucanou z prstu.“ Prohlásil, že jde o vymyšlenou provokaci uskutečněnou ve spolupráci s Američany. Jak vám to zní? Oni se moc nezabývají tím, aby vysvětlili, proč by to mělo být „vycucané z prstu“.
Rusko se necítí v situaci, kdy by muselo něco dokazovat. Rusku stačí, že bude popírat. A tuhle taktiku používá už od dob invaze do Gruzie. Nejenomže popíralo, ale přímo vnášelo do prostoru spousty různých hypotéz a falešných zpráv, které nakonec měly za cíl, že nikdo nevěděl, čemu má věřit, jaká verze je oficiální, jaká je ta správná. Viděli jsme v případě anexe Krymu, že trvalo několik měsíců, než oficiální ruská místa připustila, že by na Krymu byl nějaký ruský voják. Dokonce ještě v době, kdy byl summit aliance ve Walesu, což bylo nějakých pět měsíců po anexi Krymu, tak Rusko ještě zpochybňovalo, že by s tím mělo cokoliv společného. A to je přístup, který Rusko volí. A já si myslím, že to bude stejné i v tomto případě.
Vy už jste to připomenul. Bývalý český prezident Václav Klaus považuje informace o zapojení o ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích za vykonstruovaného strašáka vlády a opozice. Jak takovému postoji rozumíte?
Já si těžko dokážu vysvětlit motivace Václava Klause. Měl vždycky snahu být originální a pravda je, že tímto prohlášením se mu povedlo jít mnohem dál než mnozí jiní, kteří mají nějaké pochyby.
Na druhou stranu, každý, kdo se snaží situaci vidět alespoň trochu objektivně a bude se držet faktů, tak uvidí, že je tu mnoho faktů běžně přístupných pro veřejnost, které dávají obrázek o tom, že to nemohla být jen tak náhoda. Protože se tady bavíme o týmu lidí, který působil v několika zemích. Údaje ze zemí jsou prokázané mnoha fotomateriály, dokumentací. Pochází ze součinnosti zpravodajských služeb, součinnosti státních orgánů. To bychom museli předpokládat, že všechny tajné služby, všechny státy, kterých se to týkalo, lhaly a podílely se na společné konstrukci. A to je opravdu absurdní si to myslet.
Jak si vysvětlujete, že si vrchní velitel ozbrojených sil a prezident Miloš Zeman vzal týden na vyjádření se k situaci.
Nechci být nijak jízlivý. Myslím si, že prezident v každé takové situaci by měl mluvit jako jeden z prvních. Měl by především občany uklidnit, že v tuto dobu nehrozí žádné bezprostřední vojenské nebezpečí. Měl by čin jednoznačně odsoudit, protože každý takový akt je odsouzeníhodný. A měl by maximálně spojit všechny složky, aby postupovaly jednotně. Pokud my sami vnitřně nejsme jednotní, tak se nám pak velmi těžko žádná solidární pomoc od spojenců, protože sami vidí, že se sami nedokážeme dohodnout, co bychom chtěli. Navíc to nahrává samozřejmě Rusku, které když vidí, že tady jsou protichůdné názory, tak mu to dává obrovský prostor, jak do toho vstoupit se svými manipulacemi a dezinformacemi.
Kolář: Moskva decimovala českou ambasádu, musíme jednat stejně. V NATO bych požádal o aktivaci článku 5
Číst článek
Bývalý diplomat a velvyslanec ve Spojených státech i v Rusku Petr Kolář pro iROZHLAS.cz řekl, že by spojence v NATO požádal o aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy. Můžete prosím ve stručnosti říct, co to znamená?
Článek 5 je základním stavebním kamenem Aliance. Když to řeknu terminologií literatury, tak jeden za všechny, všichni za jednoho. To znamená, bude-li jeden nebo více členů aliance vojensky napaden, a do vojenského napadení dnes počítáme i rozsáhlý kybernetický útok, tak všichni ostatní mu přijdou na pomoc. K tomu je zapotřebí, aby všichni členové takzvaně aktivovali článek 5. Za více než 70 let existence Aliance byl tento článek aktivován pouze jednou. A to po útoku na dvojčata v New Yorku. A musím říct, že situace, která je dnes, zřejmě všichni uznají, nedosahuje parametrů a toho šoku, který znamenal útok v New Yorku. Proto bych viděl možnou aktivaci článku pět jako spíše hypotetickou než reálnou.
Přesto, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varoval, že právě v souvislosti s aktuálními událostmi hrozí zvýšené riziko kybernetických útoků.
Není to nic nového. Kybernetické útoky jsou běžnou součástí našeho každodenního života. Když se podíváme na incidenty, tak incidenty v kybernetickém prostoru jsou v počtu tisíců, desetitisíců, statisíců denně. Těch vážnějších máme X do roka. Nedozvíme se úplně všechny, ale lidé si budou pamatovat kybernetické útoky na nemocnice, což zrovna v době zátěže covidu bylo mimořádně složité. Pokud bychom byli předmětem rozsáhlého kybernetického útoku, jako bylo v roce 2007 Estonsko, tak pokud by to opravdu narušilo činnost státu a došlo ke ztrátám na životech, tak by to určitě byl podnět vyvolat diskusi o aktivaci článku číslo 5.
Jaká by měla být podle vás odpověď Prahy, že se Moskva snaží udržet převahu? Za 18 vypovězených špiónů s diplomatickým krytím vyhostila 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance. Ta reciprocita tam není.
Myslím si, že my bychom měli trochu vysvětlit, jak chápat reciprocitu. Nedá se chápat jako poměr čísel. Má-li ruská ambasáda v Praze přibližně 140 diplomatů a naše v Moskvě 60. My vyhostíme 18, Rusko nám 20, tak naše ambasáda je v podstatě paralyzovaná a ruská může bez větších problémů fungovat dál. Kdybychom měli takové opatření, aby bylo reciproční, tak by se mělo definovat z hlediska funkčnosti ambasády. A vyjdu-li z předpokladů, že výkonnost českých diplomatů je přibližně stejná jako výkonnost ruských diplomatů, tak bychom měli vyhostit tolik diplomatů, aby jim tam zůstalo tolik jako nám. A tím pádem byla omezena činnost ambasády ve stejné míře, jako je omezena činnost naší.
Tedy dál vypovídat diplomaty, tak bychom se měli zachovat?
Myslím si, že bychom měli srovnat stav, aby to bylo jedna ku jedné. A pokusit se začít znova, bude-li k tomu ruská strana mít vůli. Vůle musí samozřejmě přijít od nich. I když oni to dnes vykládají jinak, naší chybou nebylo zhoršení stavu.
Babiš se omluvil za slova o ‚útoku na zboží‘. Hamáček si na středu předvolal ruského velvyslance
Číst článek
Na twitteru jste napsal: „Zahlédli jsme jen špičku ledovce ruských aktivit u nás. Musíme se zaměřit na všechny jejich aktivity a sítě. Nabízím svoje zkušenosti a pomoc doma a i mezi spojenci v zahraničí.“ Můžete být konkrétní, v čem byste mohl pomoci?
Primárně v této první fázi, a snažím se o to už teď, bych vysvětloval široké veřejnosti, co se vlastně stalo, jaké to má dopady, jak na to můžeme reagovat, co můžeme očekávat a co naopak nemůžeme od spojenců očekávat. Myslím si, že to, co je důležité v této době, je, aby tomu lidé rozuměli. Aby na jedné straně nepodléhali strachu, že to, co se tady děje, nutně povede k válce. Protože mnozí lidé obavu mají. Zároveň, abychom to nepodceňovali, že to není jen nějaká epizodka, ale že to je zásadní věc.
Není možné, aby nějaký stát narušoval suverenitu druhého státu, ať je jakkoliv malý. Rusko je samozřejmě mnohonásobně větší, než je Česká republika, má mnohonásobně silnější armádu, ale to neznamená, že se k nám může chovat, jako bychom byli dobytým územím. Jsme součástí Evropské unie, součástí Aliance. Máme nějaká práva daná i Chartou OSN. Vztah s Ruskem musí být založen na vzájemném respektu. Není to možné chápat tak, že silnější má všechna práva a slabší musí poslouchat.
Věděli jsme, že ta jednotka existuje
Týdeník Respekt přišel s podrobnostmi, že se na útoku podílelo šest členů komanda 29155. Tato jednotka GRU je vycvičená k podvratným akcím. CO se o ní ví. Setkal jste se za svého působení v NATO s informacemi o této jednotce?
Měl jsem povrchní informace o tom, že jednotka existuje, samozřejmě detaily ne. To, že GRU takovou jednotkou disponuje, bylo známé. Nakonec to bylo i v době, jak ta akce ve Vrběticích, tak následná akce v Bulharsku, které už proběhly. Proběhly navíc akce i na Ukrajině, které měly vazbu na činnost ruských zpravodajských služeb. A následně jejich akce ve Velké Británii v Salisbury. Všechny tyto akce byly propojeny zkratkou GRU, tedy vojenskou zpravodajskou službou. Rusko tuto jednotku používá, my bychom řekli možná, pro špinavou práci. Viděli jsme, že se podílela nejenom na snaze o likvidaci nepohodlných agentů, jako byl třeba Skrippal, předtím třeba Litviněnko, takže fyzická likvidace. Ale i na úkolech, které nelze označit jinak než terorismus. Vyhodit muniční sklad na území cizího státu prostě terorismus je.
11 dní, které předcházely odhalení ruských špionů: utajená schůzka, odvolání ministra, cesta pro Sputnik
Číst článek
Čepiga s Miškinem, což jsou dva odhalení agenti, tak na přelomu let 2014 a 2015 byli vyznamenáni titulem hrdina Ruska. Dostali luxusní byty v Moskvě. Podle investigativní skupiny Bellingcat to mohlo být právě za Vrbětice. Připouštíte takovou možnost?
Opravdu nemám tolik informací, abych to mohl potvrdit nebo vyvrátit. Pravda je, že je to zvláštní, když tito lidé krátce po roce 2014 dostali takto vysoká ruská vyznamenání. O pár let později, když se probírala jejich účast na pokusu o otravu agenta Skripala a jeho dcery, tak prezident Putin nejdřív řekl, že je nezná, pak řekl, že jsou to civilisti, že s nimi nemá, co dočinění. V tomto ohledu se nedá očekávat, že by Rusko někdy přiznalo barvu. Je jasné, že bude neustále zakrývat a popírat, co se vlastně stalo, i existenci té jednotky, i když jsou ztotožněni její příslušníci.
Něco podobného bylo také na Krymu. Země NATO měly na základě různých údajů, včetně monitorování sociálních sítí, ztotožněné konkrétní vojáky s jejich mateřskými jednotkami v Rusku. Jejich konkrétní umístění na Krymu. A přesto Rusko všechno tyto důkazy popíralo a dál trvalo na tom, že to je všechno fabulace.
Když se vrátíme k vašemu výroku na twitteru o špičce ledovce. Jakého druhu mohou být nepřátelské aktivity Ruska „pod hladinou“, ty ještě více skryté?
Bavíme se tady o jedné akci. A bavíme se o 18 vyhoštěných pracovnících ruského velvyslanectví pod diplomatickým krytím, kteří byli označení jako pracovníci ruských zpravodajských služeb. Jsou to lidí, kteří jsou oficiálně akreditovaní jako příslušníci vojenských zpravodajských služeb. A my o nich víme. Navíc jako diplomaté podléhají nejenom monitorování, ale také nějakému režimu. V České republice působí mnohem více organizací, které mají jiné neoficiální krytí. Jako organizace obchodního, průmyslového, vědeckého, kulturního charakteru, ty všechny mohou a zcela určitě působí jako krytí pro zpravodajské služby.
Není proto relevantní námitka, že je lepší mít rozvědčíky na ambasádě pod kontrolou než o nich ztratit přehled?
Každopádně je dobře, když se na základě takové vážné události udělá nějaký rázný krok. Rázným krokem bylo vyhoštění osmnácti, protože tam není potřeba nic prokazovat. Tihle lidé opravdu zpravodajci jsou, na zpravodajských úkolech se podíleli. Jinými slovy jsou v tomto ohledu první na ráně. Když jsem hovořil o špičce ledovce a že musíme dále a mnohem intenzivněji rozkrývat ruské sítě, tak si myslím, že by se mělo dostat větší pozornosti závěrům a varováním našich zpravodajských služeb, které bohužel v poslední době byly často ignorovány nebo zlehčovány.
Co znamená vyhrocení napětí ve vztazích s Ruskem pro výzbroj české armády, která mnohdy používá ruskou a někdy ještě sovětskou techniku?
Naštěstí v naší armádě té techniky není tolik. Neznámější, o kterých víme, jsou bojová vozidla pěchoty. Teď se vede velká debata o tom, která z moderních vozidel západní provenience je nahradí.
Exšéf generálního štábu: ‚Rusko nemá jiné mechanismy než násilí.‘ Opozice žádá další kroky
Číst článek
Pak jsou ještě ruské vrtulníky MI, na kterých je armáda závislá do roku 2023 minimálně.
Vrtulníky, tam je to samozřejmě citlivější, protože zatím není žádná alternativa. Alespoň ne tak rychlá. Navíc je to velice nákladná komodita. Proces obměny už začal dávno. Má bohužel delšího trvání vzhledem k tomu, jak dlouho byla armáda podfinancována, než jsme očekávali. Trend k tomu odpoutat se od bývalé sovětské a dnes ruské techniky je zřejmý. Myslím si, že to, co se stalo, to jen urychlí.
Na kolik výbušná je z vašeho pohledu situace na Ukrajině?
Situace na Ukrajině je mimořádně závažná už jenom z toho, jaká je koncentrace vojsk na obou stranách. Atmosféra je vyloženě nepřátelská. Je nebezpečná i proto, že stačí v takovém prostředí malá jiskra a může se rozhořet konflikt, který může být z počátku místní nebo regionální. Ale bohužel v potenciálu obou stran je riziko, že by se mohl rozrůst do větších rozměrů. V dnešní době slýcháme čísla od nějakých 80 do 150 tisíc ruských vojáků podél hranic Ukrajiny, 40 tisíc vojáků na Krymu. Silná námořní složka, která byla rozmístěná na cvičení do Černého moře. To už jsou počty, se kterými se dá zahájit velice rychlá invaze. Když uvážíme, že v minulosti mnoho konfliktů bylo zahájeno nějakou provokací, mnoho konfliktů bylo zahájeno po nějakém klamném cvičení, tak musím brát velice vážně v úvahu, že tady ty parametry prostě jsou.
Adekvátní opatření
Jak rozumíte, řekněme, zdrženlivému postoji Spojených států, které upustily od úmyslu vyslat do Černého moře dvě válečné lodě, jak bylo avizováno. Zatímco Rusko neustále posiluje. Vyhodnotil Pentagon tamní situaci, že nebude muset zasahovat?
Asi bych to takhle neviděl. Spíš si myslím, že Američané vyhodnotili, že mají jiné prostředky, které by mohli v případě použít, a že dvě lodě v Černém moři nebudou tím faktorem na misce vah, který by převážil. Do Černého moře vyslali své lodě jiní spojenci, Velká Británie. Kromě toho Ukrajinu podpořily téměř všechny západní země. Nejenom verbálně, ale podporují i materiálně, podporují know-how, podporují i zpravodajskými informacemi.
Nemyslím si, že by za této situace mělo Rusko v úmyslu zahájit nějakou velkou operaci proti Ukrajině. Rusku by to teď určitě nesloužilo. Jak říkám, možností a zájmů je tam celá řada. Otestovat Spojené státy, odhodlání nové americké administrativy, soudržnost západu ve vztahu k Ukrajině, Ukrajinu samotnou, do jaké míry je připravena čelit nějakému většímu tlaku. Ale jsou tam zájmy, jako je propojení již okupovaných částí Donbasu s Krymem a případně až dál k Podněstří.
Ruské letectvo a námořnictvo mělo u Černého moře společné cvičení. Připravovalo se na ‚nepřátelský útok‘
Číst článek
Může vývoj na Ukrajině potom vyhrocení vztahu Ruska nejenom s Českem, ale i Polskem vést k přehodnocení americké politiky v Evropě. Vrátí se třeba k myšlence vybudování radaru, třeba na našem území?
Myslím si, že myšlenka radaru na našem území je pasé, protože to zařízení bylo celé přesunuto do Polska, kde bude dokončeno v poměrně krátké době. To druhé je v Rumunsku. A více jich zatím potřeba není.
Americká přítomnost v Evropě už přehodnocena byla, protože to původní rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout až polovinu vojáků z Německa bylo zastaveno. Navíc americká přítomnost spolu s dalšími klíčovými spojenci, včetně nás, probíhá v předsunuté přítomnosti v Pobaltí, v Polsku na rotační bázi, kdy se tam střídají vojáci a cvičí společně s místními, aby vyjádřili jasné odhodlání bránit teritorium.
NATO se snaží přijímat taková opatření, která budou adekvátní k situaci, ale která nebudou působit jako eskalace, aby na ně Rusko muselo odpovídat. Co vidíme dneska ze strany Ruska, které hovoří o agresivním NATO, které se neustále hromadí silami na jejich hranicích, to nejsou podložené informace. Není jediný důkaz o tom, že by tomu tak bylo. Naopak jediný, kdo hromadí síly na hranicích, je Rusko.
Mohou být americké, Washingtonem nově uvalené protiruské sankce účinné, nebo jde více o politické gesto? Co myslíte?
Politický význam je tam vždycky. Především je tam význam toho, že se dokázala skupina států shodnout na společném postupu. To je jedna velmi důležitá věc. Ta druhá, jaký to bude mít dopad. Myslím si, že to prochází nějakým vývojem. První sankce, které byly uvaleny na Rusko po anexi Krymu, byly spíše plošného charakteru. A takové sankce mohou mít sice nějaký krátkodobý dopad, ale Rusko je poměrně dobře dokázalo využít ve svůj prospěch jako další z agresivních kroků západu, na které Rusko bude reagovat tím, že se opět semkne a vydrží to. A že se tedy vlastně postavili více za Putina. Dnešní sankce jsou mnohem více cílené. Cílené na konkrétní organizace, na konkrétní osoby, což dává mnohem větší smysl.
A myslím si, že za situace, ve které dneska Rusko je, to znamená, kdy čelí rostoucí izolaci ve světě, rostoucím problémům ekonomickým a sociálním doma, že ty sankce opravdu smysl mají. A je potřeba v nich vytrvat, protože to je jeden ze silných nevojenských nástrojů, které mohou nějaký stát přimět ke změně kurzu.
Hrozí nová studená nebo možná i horká válka?
Já plně doufám, že horká ne, protože všichni si uvědomují, co by taková válka znamenala. Jak obrovské ztráty by přinesla. O kolik mnoho let by nás zase vrátila zpátky. Asi všichni vědí, že válka v dnešním kontextu technologií by byla zničující pro všechny. Ale bohužel v určité nové formě studené války už nejspíš jsme.
