Piráti se ocitli v hledáčku lobbistů. Ti zjišťují, jaké mají u sněmovních nováčků šance
Hazard, vodovody nebo zbraně a manželství stejnopohlavních párů. To jsou jen některé z oblastí, kvůli kterým v uplynulých měsících Piráty oslovili zástupci zájmových skupin. U nováčků v poslaneckých lavicích testují, jaké mají šance. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše je to běžná sněmovní praxe.
„Je normální, že se k legislativě vyjadřují lidé z průmyslu, z organizací, asociací, neziskovek i z ministerstev. A právě kvůli tomu, protože v Česku není zákon o lobbingu, jsme si zřídili veřejný registr lobbistických kontaktů, kde všechno zapisujeme. Čekali jsme, že ty tlaky budou intenzivní,“ popsal serveru iROZHLAS.cz šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Ministerstvo vnímá eRecept jako nástroj k šikaně lidí, říká jeho tvůrce a kandidát Pirátů na primátora Hřib
Číst článek
Tak třeba v polovině května se poslankyně a zastupitelka Prahy 10 Olga Richterová s kolegy sešla se zástupci hazardní lobby. Konkrétně šlo o pracovníky společnosti Alber a Geiger, specializující se na legislativní lobbing, které vyslal německý gigant Gauselmann. Ten v Česku provozuje kasina Merkur, která patří k největším hráčům u nás i v Evropě.
„Oslovili mě jako komunální zastupitelku s tématy hazardu na Praze 10. Přestože jsem se předem velice pečlivě snažila specifikovat témata, až na samotné schůzce ale vyšlo najevo, že se chtějí bavit o celorepublikové úrovni a o celkovém postoji Pirátů,“ popsala Richterová.
Důsledná rétorika
Schůzky se jmenovitě zúčastnil Lukáš Hrabovský, přišel také jeho kolega Andrea Mogni, který tři dekády působil v Evropské komisi, jak vyplývá z pirátského registru lobbistických kontaktů. Oba muži přitom podle Richterové používali specifickou rétoriku. „Velice důsledně hovořili o zodpovědném hraní, celou problematiku důsledně kreslili v pozitivním světle. To bylo velmi umné. Většinou se totiž lidé baví o tom, jak člověk hází prachy do beden a že prochlastal výplatu,“ pokračovala poslankyně.
Lobbisti se na Piráty podle Richterové obrátili zřejmě kvůli jejich shovívavějšímu postoji vůči hazardu, strana totiž zdůrazňuje rozdíl mezi herními automaty a tzv. živou hrou jako je třeba ruleta. „Určitě vědí, že jsme svobodomyslná strana a že nechceme zakazovat nic, co není úplně nutné,“ vysvětlila.
„Zrovna hazardní lobby je u nás ale obrovsky silná a heren je veliké množství. Toto setkání mně osobně ukázalo, že tam jsou obavy, že by z toho výnosného byznysu mohlo něco ubýt. Byl to rozhodně klasický lobbing, kdy příslušná právní kancelář vyslala mnohem výše postaveného člověka, než bylo avizováno,“ doplnila Richterová. Schůzku s lobbisty podle ní ukončili příslibem zaslání dalších materiálů.
Podle Hrabovského z lobbistické společnosti v tuzemsku chybí ucelená legislativa pro působení zahraničních investorů v oblasti hazardu. Oslovili proto prý všechny politické strany, které mají na legislativní proces vliv.
„Jelikož tato otázka je v Česku spojena s vlnou emocí, investor se nemůže spolehnout na stabilní legislativní prostředí. Hájíme proto zájem našeho klienta, aby bylo nalezeno vyvážené řešení pro otázky hazardu v České republice,“ uvedl.
Lobby za plán vodovodů
Podobnou zkušenost jako Richterová má i její kolega, poslanec Jan Pošvář. Ten absolvoval schůzku se zástupci zainteresovaných společností ohledně vodovodní infrastruktury. „Představili mi tzv. generely (generelní dlouhodobý plán rozvoje zásobování vodou – pozn. red.), které poskytují, a zmínili se, že by byli rádi, kdyby je obce a kraje vyžadovaly. Aby je stát motivoval, aby si je nechaly zpracovávat,“ popsal.
Zákon o lobbingu
Pravidla pro lobbisty by měl nastavit nový zákon, který usiluje o to, aby se lobbisté ke své činnosti přihlásili a aby se díky tomu omezily nežádoucí jevy s lobbingem spojené - korupce, střet zájmů nebo klientelismus. Návrh, který v březnu schválila vláda, vznikl za bývalého ministra Jana Chvojky z ČSSD.
Konkrétně se sešel s ředitelem teplické společnosti Aquecon Romanem Kauckým a šéfem jihlavských vodovodů a kanalizací Jiřím Benáčkem. Ten redakci uvedl, že se na Piráty obrátil proto, že jde o politické nováčky. Oslovil je prý ale i kvůli nadcházejícím komunálním volbám. V kontaktu je na dané téma ale prý i s dalšími politickými subjekty.
Od schůzky si totiž Benáček podle svých slov sliboval informovat možné budoucí členy jihlavského zastupitelstva o dané problematice. „Naší snahou je, aby všechny obce, které svojí infrastrukturou navazují nebo by v budoucnu mohly navázat na infrastrukturu města Jihlavy, vlastnily tyto generely, z kterých by jednoznačně vyplývala potřeba investic i ve vztahu k možné spolupráci se subjekty v okolí,“ popsal.
Zatímco u hazardu odejde lobby od Pirátů zřejmě s nepořízenou, v případě vodovodní infrastruktury by mohla být úspěšná. Piráti se totiž téma podle poslance Pošváře pokusí otevřít: „Budeme se bavit o možnostech koncepčního myšlení na krajích a obcích.“
Zbraně i místa pro učitele
To ale není všechno. Podle registru lobbistických kontaktů Piráti jen v posledním měsíci jednali třeba na téma držení zbraní, developerské výstavby nebo rovného manželství. LGBT lobby vystoupila třeba i na poslaneckém klubu hnutí Starostové a nezávislí.
Poslanec ANO Brázdil označil homosexuály za postižené. ‚Na svůj názor mám imunitu, omlouvat se nebudu,‘ říká
Číst článek
„LGBT lobby u nás na klubu byla naposledy kvůli chystaným zákonům, kdy nás chtěli přesvědčit o manželství pro všechny,“ popsal šéf strany Petr Gazdík. „Na mě osobně, protože se věnuji školství, se třeba obrací Asociace děkanů pedagogických fakult kvůli tomu, že v budoucnu bude patrně nedostatek pedagogů, nebo školské odbory,“ doplnil.
Lobbuje se i jinde
Redakce se na možné lobbistické vazby zeptala i dalších politických stran. Třeba Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, která se zaměřuje na sociální oblast, uvedla, že v poslední době byla v kontaktu například s Asociací péče o seniory nebo s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených.
„Asociace péče o seniory mi pomáhala mi s přípravou pozměňovacího návrhu k zákonu o důchodovém pojištění. Lobbisté zastupující firemní prostředí se na mě obracejí výjimečně,“ napsala v sms.
Podobnou zkušenost má také šéf klubu lidovců Jan Bartošek: „Obrací se na nás zástupci různých skupin, nejenom z průmyslu, ale například i zástupci pedagogů, když jsme se bavili o povinnosti dávat děti ve dvou letech do školek,“ řekl.
Návrhy podle Bartoška u lidovců navíc posuzuje vnitrostranická komise. „Já za sebe můžu říct, že to vždy nechám posoudit komisí v rámci KDU, jestli je to relevantní návrh. V případě, že není, řeknu, že ho nepodporujeme a tím to pro mě končí. V poslední době to byla třeba otázka regulace STK,“ doplnil.