Plaga: Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly
Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.
Ve středu Sněmovna schválila vládní novelu vysokoškolského zákona. Je to dobře?
Je to dobře, protože na tu novelu se dlouho čekalo. Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe. Dlouho se čekalo i na řešení situace doktorandů. Je dobře, že novela nyní posouvá jejich finanční zabezpečení do trošku smysluplnější roviny.
Největším rizikem nového Národního akreditačního úřadu je, že nebude dostatečně připraven dělat to, co dělat má. Tedy hlídat kvalitu vysokých škol a akreditovat programy, obává se Robert Plaga
Mimo jiné se má změnit postavení akreditačního úřadu, který by měl získat větší autonomii. Vítáte to?
Na začátku celého příběhu byla iniciativa moje a mých kolegů z Národního akreditačního úřadu, že jsme chtěli zákon o kvalitě vysokého školství. Bohužel musím říct, že z věcných návrhů tam nezůstalo nic a to, co tam zůstalo, je vlastně pouze zřízení nového úřadu. Je tam ale řada rizik, která mohou znamenat, že od 1. července nový úřad fungovat nebude.
Vy jste se nechal slyšet, že nezávislost úřadu na ministerstvu školství není úplná. Můžete to vysvětlit?
Náš návrh požadoval plnit evropské standardy tak, abychom nebyli poslední, kdo je neplní.
Bohužel z toho zůstalo něco, co sám ministr sice označuje za první krok, ale já bych řekl, že to není krok dopředu k nezávislosti, protože poslední poslanecký návrh poslanci načetli velmi pokoutně. V podstatě je to přešlapování na místě, pokud to dokonce není krok vzad.
Slučování malých obcí zlepší dostupnost služeb, říká Prokop. Ty nejmenší v Česku mají jen 15 lidí
Číst článek
Jak se dá pokoutně načíst pozměňovací návrh?
Hodinu před druhým čtením skupina poslanců načetla pozměňující návrhy, přestože pan ministr ubezpečoval všechny aktéry, že nepůjde cestou toho, že by to, co má udělat ministerstvo, tedy dát novelu do připomínkového řízení, obešel.
Nakonec se tak ale stalo. Dal poslancům pozměňovací návrhy, které oni načetli ve druhém čtení ke stávajícímu zákonu, který je ve Sněmovně.
Která další rizika tam spatřujete?
Pozměňovací návrh vůbec neřeší zajištění akreditací do budoucna. Celý systém si může sednout na břicho jako letadlo. A to bohužel nikdo neřeší.
Největší riziko je, že nový Národní akreditační úřad nebude dostatečně připraven a další půlrok nebo rok se bude jenom tvořit bez toho, aniž by skutečně dělal to, co dělat má, tedy hlídal kvalitu na vysokých školách a akreditoval studijní programy.
Váš mandát by kvůli novele neměl vypršet v roce 2028, ale už v polovině příštího roku. Vy jste to označil za osobně motivovaný útok. Proč to tak vidíte?
Pan ministr to sice popřel, ale v kuloárech zní, že byl schválen lex Plaga. Možná tedy bude něco na tom, že pozměňující návrh je motivován něčím jiným než nezávislostí Národního akreditačního úřadu.
1:43
Škola ve Vrchlabí si pochvaluje zákaz mobilů. Výuka je klidnější a žáci víc komunikují
Číst článek
Jsou tam věci, které odporují nezávislosti podle evropských standardů, přičemž v původním návrhu našem i ministerském ještě z léta letošního roku bylo, že nového předsedu bude vybírat nezávislá komise a že ministr bude její výběr respektovat.
Najednou se tam objevilo, že ministr si vybere ze tří nejlepších kandidátů, což je proti evropským standardům a vyvolává to dojem, že ministr si chce nechat výběr ve vlastních rukou.
Budete se účastnit výběrového řízení?
Já jsem přesvědčen, že je to špatně. Budu se samozřejmě ještě rozhodovat, ale v tuto chvíli bych se takto nastaveného netransparentního procesu neúčastnil.
Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Je to tak správně podle vás?
Může to tak být. Věcně s tím problém nemám. Spíš si myslím, že je paradoxní, že Rada Národního akreditačního úřadu má skončit k 30. červnu 2025. Nesnese to odkladu a u vyšších odborných škol to také nesnese odkladu, přestože s nimi neproběhla debata.
5:59
Polovina žáků se na druhém stupni setkala se slovními útoky, ukazuje průzkum
Číst článek
V pozměňovacím návrhu je ale napsáno, že tři roky bude přechodné období, kdy bude zachován de facto stávající stav. To je velmi podivné.
Podle zástupců opozičního ANO může být za změnou snaha o umělé rozšíření kapacit vysokého školství. Co si o tom myslíte vy?
Může to tak být, ale nemyslím si, že je to všespásné. Asi to nebude hlavní motiv, protože vyšší odborné školy navštěvuje zhruba 30 000 lidí.
Vyšší odborné školy mají svou roli v praktické výuce a nemyslím si, že by mohly být zásadní konkurencí vysokých škol a zároveň že by vyřešily problém, že máme málo vysokoškoláků. To znamená, že bez financování vysokých škol, bez jejich masivní podpory se stejně neobejdeme. Problém to tedy určitě nevyřeší.
Je správné zvyšovat počty absolventů vysokých škol? Budou tím na trhu práce nějak zvýhodněni?
Nezaměstnanost mezi vysokoškoláky je skutečně nejnižší. Investovat do vysokých škol tedy má smysl. A pokud chce Česká republika být znalostní ekonomikou, tak musí pracovat na tom, abychom měli dobře zafinancované nejenom regionální, ale vysoké školství.
Šéf Cermatu Krejčí končí. ‚Situace pro mě osobně není lehká,‘ přiznal ministr Bek
Číst článek
O to jsem se jako ministr školství čtyři roky snažil. I když první dva roky byl demografický pokles, stejně jsme navýšili prostředky pro vysoké školy o 35 procent. A v tom se musí pokračovat. Zároveň je naprosto legitimní po vysokých školách chtít větší kvalitu absolventů.
Platí to stejnou měrou pro bakalářské i magisterské studium? Poslední údaje z vyspělého světa, konkrétně tedy ze Spojených států a také Velké Británie ukazují, že magisterské studium v těchto zemích jsou většinou jen vyhozené peníze a ztráta času. Neměli bychom to brát jako důležitý vzkaz?
Když se podíváme na to, co se děje u generace Z a bude se dít u generace Alfa, tak rozhodně nás čekají změny ve vysokoškolském vzdělávání. Proto myšlenku jednoletých a dvouletých cyklů anebo tzv. mikrokreditů, modulů, jednoznačně vítám.
Velmi pravděpodobně se totiž v budoucnosti bude vzdělávání skládat z menších celků. Budoucí generace budou šestkrát sedmkrát měnit práci, protože budou zanikat pracovní pozice. Standardní dlouhé vzdělávání se tak pravděpodobně bude týkat akademického a vědeckého směřování a programy, které jsou profesní, by rozhodně měly být modulární.
Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu, audio najdete nahoře ve článku.
