Policie řeší údajné miliardové škody státu kvůli pochybným transakcím s bankami
Minimální škoda státu kvůli údajně nevýhodným transakcím s bankami při správě státního dluhu dosahuje 14 miliard korun. Vyplývá to z konečné verze interního auditu ministerstva financí. Úřad se minulý týden kvůli těmto zjištěním také obrátil s trestním oznámením na policii.
Ministerstvo popsalo v oznámení celkem čtyři operace, při kterých podle něj vznikla neodůvodněná ztráta v řádu miliard korun.
Způsobena měla být nevýhodně uzavřenými transakcemi mezi resortem a některými bankami hlavně při zajišťování kurzových a měnových rizik při správě státních dluhopisů.
Ačkoliv škoda v samotném trestním oznámení není vyčíslena přesně, přílohou trestního oznámení je už zmíněný interní audit ministerstva dokončený 22. prosince 2015. Má celkem 67 stran a auditoři v něm tvrdí, že za roky 2005 až 2014 vznikla státu z údajně nevýhodných transakcí škoda minimálně 14 miliard korun.
Ze státu se podle závěrů auditu tak stal hazardní spekulant, což je v přímém rozporu se zákonem o majetku ČR. Vyšetřování této věci bude dozorovat pražské Vrchní státní zastupitelství. „Oznámení jsme obdrželi a jako ve vztahu ke každému dalšímu trestnímu oznámení se budeme zabývat i tímto,“ potvrdila jeho šéfka Lenka Bradáčová.
Ministerstvo se v trestním oznámení vedle svého auditu odvolává i na nedávné závěry kontroly Národního kontrolního úřadu (NKÚ), která ale byla mnohem menšího rozsahu – detailněji prozkoumala jen jednu zajišťovací transakci. Při kontrole ale také došla k tomu, že na ní stát zbytečně tratil.
Na banky trestní oznámení resortu nemíří
Resort podal trestní oznámení na dlouholetého bývalého šéfa příslušného odboru na ministerstvu Jiřího Frantu. S ním v minulých dnech mluvily Hospodářské noviny, Franta ale řekl jen to, že jednání s bankami oproti současnosti byla dříve obtížná.
Podle informací Českého rozhlasu ministerstvo uvažovalo, zda nemá zamířit trestní oznámení právě i na některé banky už jenom proto, že kdyby mu policie a soud daly za pravdu, miliardové škody by se na nich jistě vymáhaly lépe než na bývalém úředníkovi.
K tomu se ale nakonec resort nerozhodl hlavně z důvodu obav, že si mocné banky proti sobě poštve v situaci, kdy vůči nim nemá silné důkazy, že z jejich strany šlo o porušování zákona.
Deutsche Bank, Morgan Stanley, ale i ČS
Podle auditu se obchodů účastnily hlavně zahraniční instituce, konkrétně Deutsche Bank a Morgan Stanley. V jednom případě ale figuruje i Česká spořitelna, která však jakékoliv pochybení odmítá.
„Všechny realizované transakce jsou sjednány podle platné legislativy, etického kodexu finančních trhů a obecných pravidel o obchodování na finančním trhu,“ řekla mluvčí Kristýna Havligerová.
Spořitelna podle auditu vstoupila v roce 2012 do jednoho z již dříve uzavřených obchodů. Jednalo se o způsob zajištění kurzu eura, kdy se v této měně platily úroky z jedné emise státních dluhopisů.
Stát tento dluhopis v roce 2014 celý splatil, Česká spořitelna ale uplatnila smlouvu právě z onoho roku 2012, která zjednodušeně řečeno zavazuje stát platit dál úroky až do roku 2024.
Podle auditu je tak jen ke konci roku 2014 ztráta z této operace 2,6 miliardy. Bude-li pokračovat až do roku 2024, zvýší se na celkových 3,2 miliardy.
Největší jednotlivá ztráta = 5 miliard
Jako největší jednotlivou ztrátu – přes 5 miliard korun – audit popisuje tu u obchodu s finančním ústavem Deutsche bank z roku 2005. Auditoři píší, že již po roce od uzavření tohoto obchodu na zajištění kurzového a úrokového rizika měl stát škodu 76 milionů eur, tedy dvě miliardy korun.
Navíc v roce 2009 došlo ještě k úpravě tohoto obchodu opět s Deutsche Bank, který celou situaci ovšem prý ještě více vyhrotil. Při něm se ministerstvo zavázalo, že bude po dobu dalších deset let platit z částky miliardy eur úrok o procento vyšší, než platil předtím.
Celkem se tedy má jednat o dnes už jistou újmu ve zmíněné výši 5 miliard korun. Tak obří ztrátu podle auditorů přitom nelze odůvodnit jen samotným pohybem kurzů sazeb a měny, ale právě nevýhodnou dohodou.
Rizikové spekulace s japonskými jeny
Stát vydával dluhopisy kromě v korunách a eurech také v dalších měnách, a to ve švýcarských francích a japonských jenech. Podezření z machinací existují i tady.
V roce 2005 udělalo ministerstvo obchod s bankou Morgan Stanley, které prodalo své dluhopisy vydané v japonských jenech a zavázalo se, že bude platit úroky v eurech. Úřad se proti pohybu kurzu jenu ale nijak nezajistil, a stal se tak značně rizikovým spekulantem.
O několik let později pak ministerstvo uzavřelo další související transakci, která vedla dle auditu k dalším ztrátám. Resort totiž souhlasil se zafixováním výše úroků placených v eurech až do roku 2024, a to na vyšší než tržní úrovni. Tím si podle propočtu kontrolorů vlastně připsal okamžitou ztrátu 708 milionů korun.
