Testování ve firmách zachytilo hlavně bezpříznakové. Větší podíl byl v menších firmách, říká Rafaj
Velké a střední firmy mají za sebou start povinného testování. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy o stihly v určených termínech. Podíl pozitivních záchytů koronaviru u firem nad 250 lidí byl 0,75 procenta. Ve firmách od 50 do 250 pracovníků byl podíl pozitivních záchytů 1,24 procenta. Podle Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, testování zachytilo hlavně bezpříznakové zaměstnance. Testování označil za velmi významné.
Kolik lidí celkově bylo od 2. března zhruba otestováno?
Nemáme úplně přesná čísla za celý průmysl a firmy. Ale dá se předpokládat, že to bylo mezi jedním až dvěma miliony testů provedených na zaměstnancích. Každopádně náš průzkum, náš vzorek se dělal na více než 150 firmách a reprezentuje 114 tisíc zaměstnanců. Takže je to velmi robustní vzorek, který svým rozsahem má vypovídací schopnost velmi silnou.
Jak si vysvětlujete, že méně nakažených bylo ve větších firmách?
Myslíme si, že jsou tam dva důvody. První důvod je, že průzkum ukazuje, že větší firmy, mnohé z nich, už testovaly před zavedením povinnosti. A zároveň zkušenost ukazuje, že čím dál testujete, tím máte více odchytů, dáváte lidi do izolace a snižuje se celkové procento ve firmách. Ten první důvod je, že velké firmy začaly dřív s testováním. A druhý důvod je, že u velkých firem se s kvalitními procesy, myslíme si, je často skutečně zajištěno dodržování všech hygienických podmínek, je daleko přísnější a na velmi vysoké úrovni, až jdoucí za nějaké obvyklé standardy. Tím nechci říct, že tady nemůže být malá firma, která testovala dříve, než byla povinnost, a že má také vysoké standardy. Ale obecně jsou to tyto dva hlavní důvody.
Jak by podle vás testy dopadly, kdyby byl průzkum prováděný mimo firmy, které jsou ve Svazu průmyslu a obchodu. Často se říká, že tam jsou ty zodpovědnější firmy.
Podle informací, které přes víkend sdělil ministr zdravotnictví a vicepremiér průmyslu, tak podle jejich informací je to jedna až 1,6 procent. Předpokládám, že tuto informaci mají z veřejných testovacích míst, kam chodili zejména, což vyplynulo i z našeho průzkumu, naši nečlenové. A tam výskyt byl vyšší. Někdy se blížil i k 1,5 procentu. To zase odráží ty dva důvody, které jsem uváděl u velkých firem.
Pozitivní případy, které uvádíte ve vašem průzkumu, jsou potvrzené i PCR testem?
Ano, je to většinově potvrzeno PCR testem. To, co bylo velmi zajímavé, že ve firmách se projevovala falešná pozitivita. Jinými slovy, firma odhalila třeba deset pozitivních kontaktů, a potom na PCR testu nebyly všechny validovány a potvrzené, že skutečně ten člověk je pozitivní na koronavirus. To znamená, že je to další pozitivní zpráva, že antigenny jsme schopni zachytit vícero lidí, které potom ani PCR test nepotvrdí. Chci říct, že to, co je důležité, že ve firmách jsme díky tomuhle testování, vzorku, za minulý týden určitě odchytili možná 10-20 tisíc bezpříznakových pacientů, kteří se dostali do izolace a nemohli tím pádem nakazit další. Takže má to velký význam a smysl.
Stamiliony z vlastního
S čím se firmy při testování nejčastěji potýkaly? Co jim dělalo největší problém?
Protože první kolo bylo velmi rychlé. Od vyhlášení povinnosti, kterou jsme se vlastně dozvěděli přesně před 14 dny, tak se musely testy sehnat a nakoupit. Někdo jim je musel nabalíčkovat a poslat, ve firmách museli zřídit veškerou organizaci. Takže firmy uvádí za prvé, že v žádném případě nebyly schopny nakupovat za 60 korun, což je státní dotace. Ve většině případů to byl minimálně dvojnásobek. Firmy do toho týdně doplácí, když si vezmete masu firem a dva miliony otestovaných zaměstnanců, tak firmy týdně musí dávat přes stomilionu korun z vlastního, což byl první problém. Druhý problém byl, aby vůbec přišly včas, což v některých případech nebyly schopny zajistit. Takže musely buď využít předchozí způsob testování, anebo vysílaly zaměstnance do veřejných testovacích míst. To byly asi nejhlavnější problémy.
Zlepšuje se situace? Je teď testů dostatek?
Ano. Zdá se, že na cestě by mělo být tesů dostatek. Doufám, že nevnikne nějaká intenzivnější nezbytnost testování, protože by to opět odčerpalo počet testů na trhu a zároveň by to opět zahltilo veřejná testovací místa.
„Vážně uvažujeme o tom, že by se to povinné testování provádělo dokonce dvakrát týdně a to proto, že antigenní testování má svůj význam zejména když se dělá pravidelněji,“ uvedl Karel Havlíček v nedělním pořadu Partie TV Prima. Podle něj tento postup doporučují epidemiologové. Testování dvakrát týdně by mohlo být zavedeno zhruba za 14 dnů.
Možná vznikne, protože ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zmínil, že chce, aby se testovalo i dvakrát týdně, protože tak to doporučují i odborníci. Podle vás by to byl pro firmy problém?
Určitě by to byl problém. Myslím si, že bychom v prvé řadě měli vyhodnocovat to, co se teď děje, jakým způsobem jsme schopni testovat, jakou to má validitu, co to přináší celé společnosti, než do systému vnést další komplikace pro firmy a pro celou situaci. Musíme si uvědomit, že jsou firmy, které mají nepřetržité provozy jedoucí na různých typech směn a ty všechny musíme protestovat, takže si nemyslím, že je to teď to nejdůležitější, co bychom měli v nejbližších dnech udělat.
Podle ministra Havlíčka cena testů postupně klesá pod sto korun a věří, že se brzy přiblíží šedesáti korunám. K tomu, jestli by měla dát vláda více peněz říká, že by i zaměstnavatel se měl podílet na tom, že zajistí bezpečnost lidí ve firmě. A pokud by vláda zvýšila příspěvek, tak cena testů by nešla dolů. Co říkáte na tenhle argument?
To je takové, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Složité vyjádření. Každopádně z toho průzkumu nám vyšlo, že firmy většinově nakupovaly, 80 % firem nakupovalo testy, které byly dražší než sto korun. Pokud půjdou do budoucna dolů, bude to dobře. Zatím ale ten fakt masově nevidíme a domníváme se, že je to málo. A znovu říkám, to, co musí zaměstnavatel platit, znamená zhruba dva miliony testů se provede týdně, tak zaměstnavatelé ze svého dají přes 100 milionů korun. Za měsíc je to zhruba půl miliarda a tak dál. A pokud by se zvýšila frekvence, tak ještě dál.
Vy jste také žádali právní stanovisko k tomu, pokud se zaměstnanec odmítne dát testovat od vlády nebo od ministerstva průmyslu. Dostali jste ho?
Ano, už v tom usnesení vlády byla povinnost stanovena zaměstnancům. Potom jsme v diskusích a rozborech konkrétně odkázali na konkrétní judikát, který řešil obdobnou situaci u soudu. Domníváme se, že v tuto chvíli je pozice silná a zaměstnanec nemá možnost odmítnout. A pokud odmítne, tak je to překážka na straně zaměstnance. Nepřináleží mu za to odměna za práci. Tak jak ale vidíme ve firmách, nechceme jít cestou represe. A vidíme, že firmy mají schopnost, kromě toho jak jsou schopny rychle zorganizovat věci, tak jsou schopny i dobře vysvětlovat svým zaměstnancům. Takže případy, kdy zaměstnanec odmítá, jsou ojedinělé a většinou jsou způsobené tím, že ten zaměstnanec v minulosti už měl nějaký odběr, který pro něj byl nekomfortní a necitlivý, takže to jsou ty důvody. A většinou jsme schopní si to nějakým způsobem vyříkat.
