Povodňové dani bych se rád vyhnul. Je třeba počkat na kompletní vyměření škod, konstatuje Fiala

Premiér Petr Fiala z ODS s některými ministry navštívil v úterý Moravskoslezský kraj. Prohlédli si z vrtulníku některá povodní poničená místa. Byli například v Opavě. „Už jsme zřídili pracovní skupinu v čele s ministrem financí, která připravuje finanční nástroje pro to, abychom mohli pomoci odstraňovat následky škod,“ řekl Fiala pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Briefing po jednání krizového štábu

„Já bych chtěl velice ocenit, že stát si vzal poučení z povodní v roce 1997 a 2002,“ řekl premiér Fiala. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak může stát pomoci lidem, které postihly povodně?
Vláda je připravena pokračovat v pomoci, která probíhá už od první chvíle. Já jsem velmi rád, že funguje celý systém krizového řízení, přestože na vyhodnocení bude ještě čas. Zároveň dodáváme všechny věci, které jsou na těch místech potřeba, což v tuto chvíli znamená obnova dodávek elektrické energie a pitné vody a zprovoznění komunikací. To jsou všechno věci, které teď představují existenční nutnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Premiér Petr Fiala z ODS s některými ministry navštívil v úterý Moravskoslezský kraj

Poté přejdeme do druhé fáze, kdy se musíme vyrovnat s následky těch škod. Udělali jsme několik kroků, které výrazně napomohou – od uvolnění materiálu, který je ve státní správě hmotných rezerv, aby o něj mohly žádat přímo obce, po umožnění povolání armády na pomoc postiženým oblastem.

Lidé v oblastech, kterými se prohnaly povodně, se ptají, proč jste neodložili krajské a senátní volby? Teď prý mají jiné starosti.
Ty názory jsou různé. Já jsem mluvil s řadou starostů postižených obcí a jejich většinový názor byl, že zajistí, aby se volby mohly konat v řádném termínu.

Lidé samozřejmě mají jiné starosti, ale ten hlavní problém je, že v české legislativě je velmi obtížné volby přesunout. Není to rozhodnutí vlády. Vláda by musela vyhlásit na celém území nouzový stav, pro což nejsou objektivně důvody. Poté by musela Poslanecká sněmovna i Senát schválit odložení voleb úpravou zákona. Měli bychom na to několik dní, bylo by to velmi obtížně proveditelné.

Ten hlavní problém je i otázka legitimity vzhledem k tomu, že se volby mohou na většině území konat. Soustředíme se spíš na pomoc obcím a starostům, protože organizace voleb je jejich záležitost. Chceme pomoct všem, kteří mohou a budou mít problémy s organizací. Ať už jde o otištění volebních lístků, pomoc s obsazením volební komise, případně zajištění náhradních prostor tam, kde je to potřeba.

V Kobylé nad Vidnavkou našla policie tělo pohřešované. Hladina Lužnice se může ještě zvednout

Číst článek

Tohle jsou všechno věci, které jsou řešitelné a na kterých teď pracujeme. Včera (v úterý –   pozn. red.) jsem dlouze mluvil s panem primátorem Opavy, který je takovým nejhlasitějším zastáncem posunutí voleb, a myslím, že jsme si řadu věcí vyjasnili a nabídli si konkrétní pomoc.

Jak pomůže při organizaci voleb stát? Je ministerstvo vnitra na tuto obtížnou situaci připraveno?
Ano. Ministerstvo vnitra zřídilo už před několika dny pracovní skupinu, ve které jsou odborníci ohledně voleb i příslušní úředníci. Tato skupina řeší všechny problémy, které mohou nastat, včetně těch, které se objevují jako podněty z obcí.

Zaprvé dotiskneme dostatečné množství volebních lístků a zajistíme jejich dodání do postižených obcích. Mohlo se totiž stát, že ještě nebyly doručeny občanům, nebo o ně obce v průběhu té povodně přišly. Jsme připraveni i na řešení problémů s případnou ztrátou dokladů.

Největším problémem v tuto chvíli je však nedostatek členů ve volebních komisích. Pokud se nepodaří najít další dobrovolníky na doplnění volebních komisí, jsme připraveni využít státní úředníky, kteří by je doplnili, a zajistit tak legitimitu voleb.

Jsme připraveni pomoci i s vybudováním náhradních volebních místností. Podle mých informací od starostů to však většinou nebude potřeba. Jsou schopni to zajistit vlastními silami.

Zatím to podle odhadů pojišťoven vypadá, že jde o druhou nejhorší živelní katastrofu po povodních v roce 2002. Na kolik se prohloubí schodek státního rozpočtu?
Musíme počkat na kompletní množství škod a podle toho potom dál postupovat. Už jsme zřídili pracovní skupinu v čele s ministrem financí, která připravuje finanční nástroje pro to, abychom mohli pomoci odstraňovat následky škod. Rozsah té povodně je skutečně dramatický. Svým celoplošným rozsahem určitě překračuje povodně z roku 1997.

Na druhou stranu jsme byli mnohem lépe připraveni. Probíhala řada preventivních akcí, takže uvidíme, jaký bude ve skutečnosti rozsah škod. I na základě zkušenosti s předchozími přírodními katastrofami předpokládáme, že celkový finanční podíl státu se pohybuje okolo 25 procent. Musíme na to být připraveni, protože se bude jednat o desítky miliard korun.

My se s velkou pravděpodobností budeme snažit ještě upravit rozpočet na letošní rok, abychom byli schopni potřebné finanční částky obcím poskytovat.

A když o tom mluvíte, do jaké míry tyto náklady mohou zatížit rozpočet na příští rok?
To uvidíme podle rozsahu škod a také na základě toho, co se nám podaří uvolnit z letošního rozpočtu. Pravda je ta, že se budeme snažit toho opravit co nejvíce do konce letošního roku, ať už se jedná o infrastrukturu nebo komunikace.

Každý den jezdím do postižených oblastí a včera jsem byl v Moravskoslezském kraji. Bavili jsme se i se Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic o tom, jaký je harmonogram opravy velmi poškozených komunikací a železničních tratí. Shodli jsme se na tom, že většinu z toho by bylo možné opravit do konce tohoto roku. I na to budou potřeba finanční prostředky.

Lidé si mohou požádat o novou občanku zdarma. Žádost musí podat do středy do 18 hodin

Číst článek

Jakým způsobem dostat ty prostředky těm, kdo je potřebují co nejrychleji a zároveň tedy uklízejí spoušť po velké vodě?
Finanční prostředky se musí spojit s několika zdroji. Jedním z nich jsou prostředky obce, což však není u malých obcí možné. Dále jsou to prostředky kraje, států, pojišťoven a také je potřeba využít dary dobrovolníků. Ta solidarita je úžasná. Chtěl bych za to lidem poděkovat.

Pokud jde o stát, budeme se soustředit na to, abychom mířili přímo na samosprávy. Naše prostředky zpravidla půjdou přes starosty a vedení kraje tak, jak to ve státě má být. Musíme to samozřejmě udělat co nejrychleji.

Rád ještě zopakuji, že už teď je možné čerpat některé finanční prostředky. Ten, kdo přišel o všechno a má hmotnou nouzi, může čerpat okamžitou pomoc, a to bezprostředně v řádu hodin. Dávka může dosáhnout až 73 000 korun, což lidem v té nejhorší chvíli pomůže.

Aktivovali jsme program ŽIVEL, který je určený pro přírodní katastrofy tohoto typu. Tam zase můžeme okamžitě poskytovat pomoc obcím, což je zvlášť důležité pro malé obce, které si neporadí s milionovými náklady.

Ještě k těm zdrojům. Kde na to vzít? Uvažujete o zavedení tzv. povodňové daně?
Já bych se rád jakékoliv další dani vyhnul. Ale prosím, tato moje slova berte jako osobní názor. Musíme nejprve vidět rozsah těch škod a jenom si uvědomme, že někde řešíme úplně základní existenční otázky a ještě není ani obnovena mobilní síť, takže ani neprobíhá dostatečná komunikace.

Až se toto všechno vyřeší, tak začneme dostávat relevantní informace od starostů, od postižených obcí, jaká je škoda. Můžeme to dát dohromady a uvidíme tu celkovou částku a od toho se potom bude odvíjet způsob, jakým budeme uvolňovat peníze ze státního rozpočtu, popřípadě jaké si pro to vytvoříme zdroje.

Očekávám, že letos upravíme, nechci předjímat doporučení odborníků, ale předpokládám, že upravíme státní rozpočet už na letošní rok tak, abychom měli finanční prostředky na rychlou pomoc postiženým oblastem.

Postiženým oblastem nejvíc pomůže koordinovaná pomoc. Dobrovolníky shání organizace i samotné obce

Číst článek

Jaké poučení by si stát měl odnést z letošní pohromy?
Musíme vyhodnotit to, co nefungovalo dobře, ale to můžeme udělat až s určitým odstupem. Já bych chtěl velice ocenit, že stát si vzal poučení z povodní v roce 1997 a 2002.

Investovaly se miliardy korun a tady chci pochválit předcházející vlády, investovaly se za těch posledních 20 let desítky miliard korun do protipovodňových opatření. Zlepšil se výrazně krizový systém, který, jak se ukázalo, funguje. My jsme ho vyvolali rychle, ale hlavně, a to je důležité, se díky tomu zachránily lidské životy a spousta majetku.

Mohli jsme už jednat preventivně. Máme mnohem lepší modely předpovědi počasí. To, co připravil hydrometeorologický ústav, se ukázalo jako pravdivé. My jsme podle toho postupovali.

Včas se vypouštěly nádrže, probíhala retence, měli jsme dost prostoru na zadržování vody všude tam, kde to bylo možné. Takže v tomto smyslu se stát z minulosti poučil a říkám to s přesvědčením. Je to dobře.

Teď se musíme podívat, co nefungovalo, kde je potřeba třeba dostavět vodní nádrže tak, abychom zabránili podobným katastrofám, že například vidíme na Opavsku, že kdyby tam ta vodní nádrž byla, tak situace by byla dnes mnohem příznivější.

Není na pováženou, že i v dnešní době dokáže živel komunikačně odříznout obce. Neměla by být posílena síť varovný hlásičů, neměly by se posílit mobilní sítě a podobně?
To jsou všechno otázky, které jsou na místě. Ale na druhé straně voda je neuvěřitelně silný živel a viděl jsem na vlastní oči, jak i komunikace, které jsou připraveny třeba na staletou vodu, tak jak nedokážou odolat vodě, která má třeba větší sílu. A toto musíme mít vždycky na paměti.

A tady bych s určitou lítostí řekl, že byli lidé, kteří se na to chodili dívat nebo si šli sjet řeku nebo něco, kde zůstává úplně rozum stát. A já o tom mluvím, protože pak musí riskovat záchranné týmy a riskují svůj život pro někoho, kdo se nechová ukázněně. Teď nemluvím o těch, kteří tu pomoc skutečně potřebovali, protože byli třeba odříznuti od světa.

Takže uvědomme si, že ta voda je neskutečně silný živel a ať uděláme jakákoliv opatření, tak se vždycky může stát, že nás příroda překvapí, ale pro nás to znamená, že se z toho musíme poučit a udělat co nejvíc pro to, abychom tu vodu dokázali zkrotit i v takto obtížné situaci.

A pokud zaznívají třeba úvahy o vyvlastňování kvůli prevenci před povodněmi, podpořil byste přísnější úpravu na tomto poli?
Počkejme na vyhodnocení toho, co je potřeba udělat. Já si myslím, že to, co se tady ukázalo jasně, je význam regulace a retence tam, kde máme vodní nádrže a kde už na základě těch meteorologických modelů jsme schopni se na to připravit a toto na řadě míst Česka fungovalo.

Primátor Opavy chce požádat o vyhlášení nouzového stavu. ‚Lidé nemají možnost k volbám jít,‘ tvrdí

Číst článek

Tam potom jsou škody mnohem menší. Řeknu vám příklad. V neděli jsem byl na Vírské přehradě, která je na řece Svratce. Díky tomu, že se na to včas Povodí Moravy připravilo, tak ta Vírská nádrž dokázala chránit celou část jižní Moravy, včetně Brna před zaplavením, které by zcela jistě nastalo, pokud bychom ten Vír neměli.

Takže všude tam, kde nemáme takové vodní nádrže, ať už z jakýchkoliv důvodů, tak se pojďme bavit o tom, že dostavíme, a musíme si pro to vytvořit legislativu, pokud ji nemáme.

Dokázali jsme upravit legislativu třeba pro to, abychom mohli stavět klíčové páteřní komunikace, silnice, železnice, zákon o strategických investicích, o liniových stavbách a podobně se teď musíme podívat na vodní díla tak, aby skutečně třeba skupina lidí nemohla natrvalo zabránit tomu, aby se tam vodní nádrž postavila, což jak se ukazuje, ve finále zachraňuje miliardy majetku, ale hlavně to zachraňuje lidské životy.

Dovolte mi ještě unijní aktualitu. V úterý jsme se dozvěděli, že eurokomisař za Česko Josef Síkela (STAN)  bude mít na starosti mezinárodní partnerství. Podle opozice získalo Česko po měsících vyjednávání prý neviditelný komisariát zaměřený na prosazování hodnot EU a spolupráci s rozvojovými zeměmi, který nemá vliv a Česku nijak nepomůže. Nebyly ambice vaší vlády přece jenom vyšší?
I veřejně jsem opakovaně řekl, že chci ekonomické portfolio a že chci portfolio, které má generální ředitelství, to znamená skutečně výkonnou moc. To, co říká opozice, jenom svědčí o neznalosti EU, která se potom projevovala v tom, že jsme si tam taky v minulosti nedokázali toho hodně vyjednat.

Toto portfolio má možná trošku zvláštní název Mezinárodní partnerství. Ono patří k těm novějším, ale je velmi významné. Pod něj patří i jedno z největších, ne-li největší generální ředitelství v EU a také obrovské rozpočty ve výši přímo desítek miliard eur, ale také fondy, které dosahují až 300 miliard eur a o kterých rozhoduje komisař a bude to komisař za Českou republiku Jozef Síkela.

Když se díváme na roli EU, na posilování bezpečnosti, strategické odolnosti, když se díváme na její geopolitickou roli, tak vliv na regiony, jako je Jižní Amerika, Afrika, Asie, to je něco, co představuje důležitý prvek budoucího rozvoje prosperity Evropy. A je to taky zajímavé pro české investory a české firmy.

49:39

Moravskoslezský kraj: rázovitý region si nese ekologickou zátěž, trápí jej i rostoucí vnitřní rozdíly

Číst článek

Takže z tohoto hlediska to portfolio důležité je, a nenechme se klamat tím názvem Mezinárodní spolupráce. Je to silné ekonomické portfolio s výrazným rozpočtem a výrazným vlivem. Ano, mohli jsme uvažovat ještě o nějakých portfoliích, které by se třeba více týkaly přímo Evropy. Ale myslím si, že ten cíl mít vlivné portfolio s konkrétní rozhodovací pravomoci a ekonomického charakteru jsme naplnili.

Například renomovaný server Politico řadí v této souvislosti Česko mezi poražené země. I server Euronews označuje Síkelovo portfolio za slabé. Nesnažili jste se přece jenom v těch předchozích dnech prosadit pro zástupce Česka jinou pozici v Evropské komisi, pokud se například spekulovalo o portfoliu eurokomisaře pro obchod?
Hodnocení komentátorů někdy vychází opravdu i z nepochopení toho, jaký je význam těch jednotlivých portfolií, jak se proměňuje hlavně v historicky. Ale druhá věc, tady se prostě objevovaly spekulace v médiích, které potom vytvářely neoprávněná očekávání a z toho může vycházet takové hodnocení.

Vždycky jsem říkal, že chci ekonomické portfolio a portfolio, které bude mít generální ředitelství. A to teď máme. Je to poprvé, kdy máme ekonomické portfolio a je to poprvé, kdy český komisař má vliv na tak obrovské finanční částky v EU.

Takto se na to musíme dívat. Samozřejmě nikomu nebráním, aby spekuloval, přemýšlel nad tím jinak. Ano, jsou určitě nepochybně silnější portfolia, ale je taky celá řada slabších a mnohem méně zajímavých. Myslím, že toto portfolio je pro Česko důstojné.

Vladimír Kroc, kvr, akp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme