Česká Bezpečnostní a informační služba (BIS) vznikla před 25 lety. Jak se za tu dobu změnila bezpečnostní rizika, metody špionáže i země, ze kterých se patrná aktivita proti českým zájmům, popsal v obsáhlém rozhovoru šéf BIS Michal Koudelka. Rozhovor poskytl ČTK při příležitosti výročí.

Praha 14:05 26. července 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dne 30. července to bude 25 let, co nabyl účinnosti zákon o Bezpečnostní informační službě. Jak byste toto období její činnosti popsal a zrekapituloval?
30. července je to 25 let od vzniku Bezpečnostní informační služby, ale jestliže chceme mluvit o historii naší služby, musíme jít trochu dál. Musíme jít do doby krátce po revoluci v roce 1989, kdy 16. února 1990 vznikl Úřad na ochranu ústavy a demokracie. V té době byly položeny základy moderní nové kontrašpionáže demokratického Československa, a pak tedy České republiky. Samozřejmě služba se během té dlouhé doby vyvíjela a procházela složitějšími i lepšími obdobími, vlastně stejně, jako byla celá historie Československa a poté České republiky. Až do dnešní doby, kdy je BIS silná a velmi efektivní a respektovaná zpravodajská služba.

Mluvil jste i o období po roce 1989, co to všechno obnášelo při transformaci v aktuální kontrarozvědku?
Já přišel v roce 1992, takže jsem tu nebyl při těch úplných začátcích, ale samozřejmě to bylo složité období. Předně bylo důležité rozhodnutí postavit novou službu s novými lidmi, která bude pracovat jako moderní demokratická služba. Podle mého názoru byly důležité zásadně dvě oblasti. První, dostat do služby nové lidi, ty vycvičit, připravit je na práci zpravodajského důstojníka, zjistit kvalitní zpravodajskou techniku, zajistit obecně bezpečnost objektů a bezpečnost služby. Samozřejmě také vyřešit problém s bývalými důstojníky Státní bezpečnosti, kteří ve službě nějakou dobu zůstali, ač služba postupovala i v této oblasti zcela jednoznačně, a ti, kteří pracovali na tzv. vnitřním nepříteli, a ti, kteří měli delší stáže a výcvik v Sovětském svazu, museli službu opustit v podstatě okamžitě.

Ale druhá oblast, která byla také velmi důležitá a možná obtížnější, bylo změnit vnímání společnosti, změnit to, jak budou ke službě přistupovat. Změnit myšlení lidí, že služba není Státní bezpečností, ale že to je demokratická služba, kontrašpionáž, která slouží demokratické zemi a má jiný úkol – chránit bezpečnost této země a jejích obyvatel. To bylo nejdůležitější a bylo to velmi obtížné a já doufám, že se nám to podařilo.

Můžete jmenovat nějaký největší úspěch, na který může být BIS hrdá?
To je těžké. Já samozřejmě nemůžu jmenovat a konkretizovat naše úspěchy nebo operace, které jsme dělali, ale za tu dobu jsme samozřejmě dělali operace, které úspěšné byly. Byly velmi úspěšné a bez přehánění jsme pomáhali chránit životy nejen občanů České republiky, ale i životy lidí v zahraničí. Ale vlastně největší úspěch BIS společně s ostatními součástmi celého bezpečnostního aparátu České republiky je to, že tahle země je dneska jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Že jsme vlastně na sedmém místě a pocit ohrožení nemáme zdaleka takový jako mnohé okolní země, a to je přece největší výsledek a úspěch práce celé bezpečnostní komunity v České republice.

Rizika se změnila, očekáváme nárůst kybernetických hrozeb, říká šéf BIS Koudelka

Číst článek

Jak se práce BIS za posledních 25 let změnila?
Obecně práce zpravodajské služby s lidskými zdroji je v podstatě pořád stejná, na ní se nic moc nezměnilo. Vždy je zásadní a nejdůležitější chránit zdroj, jeho bezpečnost, chránit jeho zdraví jeho život. Zásadně se změnilo využívání zpravodajské techniky, protože když si vzpomenu, jakou techniku jsme měli v roce 1992, kdy jsem nastoupil, a když to srovnám s tím, co máme dnes, tak se to srovnat vůbec nedá. V této oblasti došlo k obrovským změnám. Asi došlo i ke změně v tom, jak sami příslušníci služby berou sami sebe.

Dneska ví, že pracují v silné službě a mohou být na službu tady hrdí, to je velmi důležité. Ale zásadní změna, která nastala za tu dobu, je změna v oblasti spolupráce jak uvnitř České republiky mezi bezpečnostními složkami, ale zejména v oblasti mezinárodní spolupráce. Ten zlom v mezinárodní spolupráci v podstatě začal 11. zářím (2001, pozn. red.), útokem na Spojené státy. V tu chvíli celý svět pochopil, že bez spolupráce a sdílení informací nelze tak silnému a zásadně nebezpečnému nepříteli čelit. To byla velká změna, od té doby se spolupráce v mezinárodní oblasti nesmírně rozšířila a prohloubila.

Možná jste to už naznačil v předchozí odpovědi, ale jak se od revoluce změnily hrozby geograficky i co se týče jejich typu?
Služba v podstatě dělí rizika a hrozby, na tři oblasti. Rizika a hrozby krátkodobé, dlouhodobé a řekněme permanentní. Mezi krátkodobými riziky je na prvním místě zcela jednoznačně islámský terorismus, mezi dlouhodobými riziky aktivity zpravodajských služeb proti zájmům České republiky, zejména ruských a čínských. Rizika permanentní, to jsou rizika kybernetických útoků na zájmy České republiky.

Tato třetí oblast v podstatě prochází a je spojena s těmi dvěma předcházejícími. Máme případy a víme, že teroristické skupiny využívají různé hackerské útoky k tipování a získávání informací o potenciálních cílech a samozřejmě kybernetické útoky využívají především zpravodajské služby k tomu, aby získaly informace, které potřebují.

Faktem je, že v oblastech, které jsem zmiňoval, se během těch 30 let rizika změnila. V oblasti terorismu na počátku 90. let, když já přišel do služby, nikdo neznal Al-Káidu, nikdo neznal Islámský stát. Jestli byl nějaký problém, tak to byly palestinské skupiny jako Ahmad Džibríl, abú Nidal, případně libanonský Hizballáh. Situace se od té doby samozřejmě zásadně změnila.

Co se týká kontrašpionáže, ruské zpravodajské služby byly stále problém, ale v té době nikdo nijak zásadně nevnímal třeba hrozbu čínské špionáže, což je dnes jiné. Kybernetické útoky jsme neznali vůbec. Pro nás je ale podstatné především to, že naše práce je jasně daná zákonem, který nám říká, čemu se máme věnovat, a na základě informací, které máme, a potenciálních rizik vláda každý rok schvaluje priority činnosti zpravodajské služby pro daný rok. Tam jsou největší rizika jasně popsána. Touto oblastí se zabýváme, v rámci naší zákonné působnosti se těmto rizikům věnujeme, a ať jakékoli ohrožení se dostane do této oblasti, tak se mu budeme věnovat a budeme tuto zemi chránit.

Pokud bychom se podívali do budoucna, co odhadujete, že by mohly být největší výzvy v příštích letech, jak se mění požadavky na vaši činnost?
Musím zopakovat, co jsem řekl. Naše činnost je daná zákonem, naše zákonná působnost je jasně stanovená a řídíme se především zákonem a prioritami naší činnosti, které z toho zákona vychází. Takže jakákoliv nová hrozba se objeví, bude-li spadat do naší zákonné působnosti, budeme se jí věnovat.

Jak Huawei sbírala vaše data. ‚Měli pocit, že pracují pro tajnou službu,' říká novinář Kroupa

Číst článek

Samozřejmě ještě nějakou dobu, jak dlouhou, těžko říct, bude velmi vážným problémem riziko terorismu. Samozřejmě bude velmi dlouho, nedá se říct, jak dlouho, ale jistě velmi dlouho, problém aktivity zpravodajských služeb proti našim zájmům. Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem. A já si myslím, že v ne příliš daleké budoucnosti budeme muset čelit a věnovat se více problému extremismu, ať už pravicovému nebo levicovému, ale zejména pravicovému. To si myslím, že problém bude. Vidíme, co se odehrává v okolních zemích, a obávám se, že dřív nebo později to budeme mít i v České republice. A na to se samozřejmě připravujeme.

Hodně se ve vaší poslední výroční zprávě hovořilo o tzv. hybridních hrozbách. Co si vůbec pod tím představit a jak se jim dá čelit?
Hybridní hrozby jsou takovým moderním tématem, které se často zmiňuje. Obecně hybridní hrozby nebo způsob vedení nějakých útoků nejsou asi nic nového. Problém je to, že v dnešní době je možný masivní atak za použití hybridních hrozeb. Je to soubor různých aktivit, které směřují k ohrožení toho kterého zájmu státu. Samozřejmě to považujeme za velký problém, myslím si, že je tu jediná cesta – aby každá součást bezpečnostního systému pracovala v rámci své zákonné působnosti. Aby docházelo k předávání, sdílení informací, aby oprávnění adresáti reagovali na informace, které jim předáme. A je velmi důležité, že to se prostě děje.

Spolupráce mezi bezpečnostními složkami v této zemi je velmi dobrá, informace sdílíme okamžitě, pravidelně podle potřeby třeba každý den dochází k setkávání na různých platformách podle toho, jaká rizika jsou nebo mohou být. Co je možná ještě důležitější, je to, že oprávnění adresáti na naše informace reagují. Toho si velmi ceníme, protože reakce z vlády, našich kolegů z policie, ze státního zastupitelství, jsou rychlé a velmi dobré. Tak, jak mají být. Tento systém funguje, a to je podle mě nejlepší odpověď a také nejlepší příprava na potenciální ohrožení nějakými hybridními hrozbami.

Co považujete za nejpodstatnější změny nebo kroky, které jste učinil od svého nástupu do funkce?
Já jsem ve službě od roku 1992, což je velmi dlouhá doba, která má samozřejmě své výhody v tom, že službu velmi dobře znám. Celou dobu jsem působil v operativních složkách, vždy v terénu a i jako ředitel kontrašpionáže jsem byl vždy při všech akcích se svými lidmi. Nikdy nešli tam, kam bych nešel já. Tím službu znám opravdu dobře, vím, jak pracuje a znám její slabiny. Věděl jsem, co by bylo dobré zlepšit, na co se zaměřit. Tomu jsem se snažil věnovat od počátku nástupu do funkce. A ty oblasti jsou v podstatě tři – posílení nějaké vnitřní komunikace a koordinace ve službě, otázka rozvoje mezinárodní spolupráce a otázka rozvoje technických možností služby. To jsou oblasti, na které jsem se zaměřil a na které se soustředím stále.

Podstatné je také personální obsazení. Všimli jsme si, že pořádáte například studentské stáže, představili jste se na pracovním veletrhu. Je to hledání nových cest, jak najít lidi?
V dnešní době každá instituce v České republice, která se zabývá bezpečností, ať jsme to my, naši kolegové ze zpravodajských služeb, či kolegové z policie, mají problém se získáváním nových zaměstnanců. Já jsem se rozhodl, když jsem nastoupil, začít využívat i netradiční cesty k tomu, jak oslovit veřejnost a přivést nové důstojníky do služby. Ale s tím, že jsem jasně řekl, že nechci měnit a posouvat hranice, které jsou potřeba, co se týká bezpečnosti nebo schopností nových uchazečů.

Zahájili jsme různé akce, projekt hendikep, kdy jsem chtěl a stále chceme do služby přivést i hendikepované spoluobčany, protože věřím, že jsou to lidé velmi schopní, vzdělaní, kteří mohou zemi pomoct. Zahájili jsme různé cílené nábory, stáže, naši prezentaci na veletrzích a tak dále. Tak, abychom službu představili veřejnosti a abychom mohli oslovit co největší počet lidí. Fakt je, že to přináší výsledky, protože se naše naplněnost zlepšuje, to v každém případě.

Třeba je také říct, že je velmi důležitá podpora, kterou dostáváme z vlády a Parlamentu v tom, že máme dostatek finančních prostředků nejen na činnost služby, ale i na oblast mzdovou. Můžeme nově příchozím nabídnout slušný plat, slušný příjem a slušné zázemí. To samozřejmě roli hraje, je to velmi důležité a velmi si ceníme toho, že vláda i Parlament si uvědomují potřeby služby a to, jak je služba pro bezpečnost České republiky důležitá.

BIS prozradila, na čem 20 let spolupracuje s armádou. Výcvikem řidičů do krizových situací prošlo 8500 lidí

Číst článek

Kromě těchto personálních věcí si také šlo v poslední době navenek všimnout určité větší otevřenosti. Všiml jsem si, že jste to i zmiňoval v některých tiskových zprávách, že je to trendem v zahraničí. Co by to mělo přinést?
Tohle byla jedna z oblastí, kterou, když jsem ve službě pracoval jako důstojník i jako ředitel odboru, jsem vnímal jako problematickou. Protože si myslím, že by služba v dnešní době měla být více otevřená veřejnosti. Samozřejmě že by mi vyhovovalo víc, aby byla situace jako v mnoha zemích před mnoha lety, kdy vlastně nikdo nevěděl, že služba existuje, kde je její sídlo a nikdo neznal jméno ředitele, natožpak jeho fotografii. Ale tato doba je nenávratně pryč. Musíme se přizpůsobit. Dneska velké silné služby v demokratických zemích, ale nejenom v demokratických zemích, s veřejností komunikují, protože to je třeba. Myslím si, že naši lidé mají právo vědět, za co jsou utráceny peníze daňového poplatníka a musí vědět, že tu je služba, která je připravená zemi chránit a která dělá to, co má, aby země byla bezpečná. Možnost komunikace prostřednictvím médií je jednou z cest, proto se tomu od počátku věnujeme a považuji to za věc velmi důležitou.

Jaké na to máte ohlasy? Daří se tím budovat nějakou větší důvěru?
Zcela jistě, já mám ohlasy v podstatě vesměs pozitivní.

Kdybychom se ještě vrátili k vašemu nástupu, vystřídal jste pana Jiřího Langa, který byl ředitelem 13 let. Z vašeho pohledu, protože to vidíte už delší dobu, prospívá podle vás taková stabilita BIS, nebo je nějaká hranice, kdy by mohla ustrnout?
Samozřejmě stabilita a pocit jistoty je pro důstojníky zpravodajské služby naprosto zásadní věcí. Změna na postu ředitele byla velmi důležitá, protože služba neprošla žádným otřesem a tím, že jsem do té funkce nastoupil já po tolika letech tady, jak jsem řekl, službu znám, vím velmi dobře, jak pracuje, a také tady znám většinu lidí. Což je velmi dobré z jednoho pohledu, z druhého pohledu samozřejmě k mnoha lidem, důstojníkům, mám nějaký osobní vztah, což může některé kroky trochu ovlivňovat, ale to to s sebou přináší.

Prezident jmenoval 15 generálů včetně letce Emila Bočka. Šéfa BIS Koudelku opět vynechal

Číst článek

Ale v každém případě stabilita vedení služby je vždycky velmi důležitá. Na druhou stranu si myslím, že zákonodárce, který stanovil období pěti let a jeho maximální prodloužení na dalších pět let, konal velice moudře. Protože každý ředitel jistě do své funkce přichází s nějakou vizí, něco službě chce přinést a během těch pěti, maximálně deseti let, má dostatek času, aby to udělal. Aby dokázal, jestli je služba schopna pracovat podle jeho představ nebo ne. Vždycky to musí být ku prospěchu této země, a pak by měl odejít.

Ve vaší poslední výroční zprávě jste uváděli, že jste se souhlasem vlády oprávněni spolupracovat s více než stovkou zpravodajských služeb z celého světa. Aktivně spolupracujete asi s dvěma třetinami z tohoto počtu. Podle čeho partnery vybíráte a jak spolupráce probíhá?
Mezinárodní spolupráce má dvě roviny – oblast bilaterální spolupráce a spolupráce multilaterální. V obou dvou oblastech je služba velmi aktivní. V oblasti multilaterální jsme součástí několika mezinárodních platforem, ve kterých působíme a kromě jiného sdílíme informace zejména týkající se ohrožení terorismem. Mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu je na vysoké úrovni a informace, které se občas objevují o tom, že spolupráce není dobrá, jsou falešné a nepravdivé. Informace jsou sdíleny okamžitě v online režimu. Takže kdekoliv se v Evropě cokoliv stane, tak naše služba dostává online všechny informace, které jsou relevantní k danému problému tak, abychom mohli přijímat opatření, informovat oprávněné adresáty, a chránit tak tuto zemi.

Není otázkou, zda Rusko použije dezinformační kampaň, ale jak, varuje šéf BIS před eurovolbami

Číst článek

Co se týká bilaterální spolupráce, spolupracujeme se službami, kde ta spolupráce může pro nás být nějakým způsobem přínosem. I bez této spolupráce si nelze naši činnost, ale vůbec činnost moderní kontrarozvědky v dnešní době představit. Spolupráce je to velmi plodná, přináší nám opravdu velmi dobré výsledky a má zásadní dopad na bezpečnost této země. V mezinárodní spolupráci víc než kde jinde platí otázka důvěry. A ta se velmi těžce získává a velmi lehce ztrácí. To je jeden ze základních principů mezinárodní spolupráce, na který bereme velký ohled. Musíme být a jsme důvěryhodným partnerem pro naše kolegy ze zahraničí.

Můžete jmenovat nějaké nejvýznamnější partnery?
To nechci a nemůžu, je to otázka naší komunikace a našich vztahů a medializovat to nebudu.

Když tedy pomineme, kdo to je, jakou máte zpětnou vazbu od zahraničních partnerů na informace, které jim poskytujete?
Hodnotí naši službu velmi dobře. Kdyby spolupráce nebyla oboustranně prospěšná a z obou stran hodnocena dobře, tak by nebyla v takovém rozsahu a na takovém vysokém stupni, na jakém je dnes.

Komplikují nějak politická prohlášení a politické vztahy mezi zeměmi spolupráci?
Pokud mluvíme o spolupráci mezi spojenci, tak politická prohlášení, ať už v té nebo oné zemi, spolupráci zpravodajských služeb neovlivní a ovlivnit nesmí. Spolupráce musí být vysoce profesionální, je založena na vzájemné důvěře a na osobních vazbách. Tím to nemůže být ohroženo ani ovlivněno.

1:37

Počet dětí, zájmy, majetek. Český Huawei podle exmanažerů řeší klienty s lidmi z čínské ambasády

Číst článek

Důvěru vyjadřuje možná i cena George Teneta, kterou jste přebíral v březnu ve Spojených státech. Jak prestižní bylo pro vás nebo pro službu její udělení a čím bylo zdůvodněno?
Cena George Teneta je vlastně nejprestižnějším oceněním, které může zpravodajská služba v rámci spolupráce se Spojenými státy dostat. Je to nejvyšší, které se nám mohlo v této oblasti dostat. Na ceně je samozřejmě moje jméno, ale ocenění patří celé službě. Všem důstojníkům a důstojnicím Bezpečnostní informační služby, kteří s velkým úsilím pracují na zajištění bezpečnosti této země a jejích obyvatel, kteří nasazují své zdraví a své životy a kteří dělají vše pro to, aby ta země byla stále tak bezpečná, jak je. Ti si zaslouží ocenění, na ně může být tato země hrdá a pyšná.

Je ta cena reakcí na dlouhodobou spolupráci nebo nějakou konkrétní věc?
Ta cena je ocenění za spolupráci mezi BIS a CIA.

Když jsme mluvili o politických prohlášeních, nemohu se vyhnout situaci okolo Novičoku. Jak jste se tehdy vyrovnali s veřejným tlakem nebo pozorností?
BIS je službou apolitickou, službou, která nepodlehne žádnému tlaku. To, myslím, všichni pochopili, a službou, která si žádný tlak ani nepřipouští. Pro mě je velmi důležité, jak je služba veřejně oceněna premiérem, vládou, příslušnými výbory a komisemi sněmovny nebo Senátu. To samozřejmě má velký význam nejen pro mě osobně, ale pro celou službu a všechny důstojníky Bezpečnostní informační služby. Dnes je služba silnější, než byla před rokem. Je daleko semknutější a daleko pevnější.

Zpravodajské služby zřejmě budou mít víc pravomocí. Zbývá jen podpis prezidenta

Číst článek

Vzhledem k výročí sháníme ohlasy i ve sněmovně, zatím jsou veskrze pozitivní. Jakou máte zpětnou vazbu od kontrolních orgánů, vašich adresátů či třeba právě zmíněné sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby?
Musím opakovat to, co jsem řekl před chvílí. Spolupráce a komunikace s oprávněnými adresáty je výborná. Já si toho velmi cením, protože jsme skutečně jako partneři. Ať už vláda, sněmovna nebo Senát. Příslušné výbory nebo komise chápou zcela jednoznačně význam Bezpečnostní informační služby, hovoříme spolu jako partneři. Jejich přístup je opravdu vysoce profesionální a velmi korektní. Pro nás je důležité to, jak oprávnění adresáti – vláda a premiér – reagují na naše zprávy a informace. To je věc v mnoha ohledech nebývalá, naše informace skutečně mají váhu. Ti, kterým jsou směřovány, se jimi zabývají a na jejich základě reagují ve prospěch této země. Toho si velmi cením, protože to je jaksi základní věc pro činnost služby, jako je BIS.

Už jste několikrát zmiňoval zákon o BIS, jak hodnotíte současné legislativní zakotvení tajných služeb? Je něco, co vás v práci limituje?
Předně, v této funkci více než kdykoliv jindy předtím, protože teď vidím mnohé souvislosti, které jsem předtím logicky nemohl vnímat, si uvědomuji, jak je demokracie křehká. A jak je třeba ji bránit a chránit. A jak je zásadní, aby bylo pevné a jasné zákonné zakotvení a vymezení činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly, to v každém případě. Zákon 153 (153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR), kterým se řídíme, je zákonem důležitým, ale samozřejmě reagoval na potřeby a rizika v té době, kdy vznikal. Dneska se doba dost změnila, změnila se také rizika, kterým musíme čelit. Proto se snažíme všechny zpravodajské služby dosáhnout nějakých postupných změn a kroků, které povedou k zefektivnění naší činnosti. Teď se bude v Senátu schvalovat jedna novela zákona 153, která je z určitého pohledu docela důležitá. Naši činnost jednoznačně zefektivní a také zajistí možná větší bezpečnost důstojníků zpravodajských služeb. Další novely by mohly následovat, na tom pracujeme s kolegy. Uvidíme v budoucnu.

Hovoříme a hovořili jsme v minulosti třeba o tom, že by naše informace mohly být využity jako důkaz před soudem, to je důležitá věc. Tím, kdo tento zákon zpracovává, nejsme my, to jsou jiné instituce, ale je to jedna z oblastí, ve které si myslím, že by změna byla žádoucí. Tak, aby se ochrana země mohla zefektivnit a mohlo se rychleji dosáhnout výsledků, které chceme. Protože se čas od času dostáváme do situací, kdy máme informace, které nelze zprocesnit, protože jsou získané našimi prostředky. Přestože jsou získané na základě povolení senátu Vrchního soudu, předsedy senátu Vrchního soudu v Praze zcela podle zákona, nelze je použít při soudním procesu. To je samozřejmě problém. Takže to je jedna z oblastí, o které budeme do budoucna diskutovat a uvidíme, jak všechno dopadne.

A novela, která je teď v Senátu, by vám mohla pomoci jak?
Tato novela pokrývá různé oblasti činnosti služby. Jedna z důležitých věcí, kterou se zabývá, jsou informace, které můžeme získat od bank, a způsob, jak je získat. Podotýkám, že se nejedná o prolomení bankovního tajemství. K tomu už došlo dávno, to je jenom způsob, jak efektivně rychleji ty informace dostat. Další oblast, která je důležitá, je vytváření databází digitálních fotografií, což je zase velmi důležitá věc právě v souvislosti se zaváděním moderních technologií do praxe, jako je třeba face recognition system (sytém na rozpoznávání tváří) a další, kdy prostě takové databáze jsou nezbytně nutné a potřebné, abychom znovu mohli efektivně chránit tuto zemi.

Je tu ještě jedna novela účinná od loňského roku, která předpokládá orgán nezávislé kontroly. Členy by měla vybírat sněmovna na návrh vlády, ale ten orgán zatím neexistuje. Znamená to pro vás nějakou komplikaci?
Já to jako problém nevidím. Tady je klíčové a věřím, že se to stane, že těch pět členů toho druhého stupně kontrolního orgánu bude vybráno tak, aby to byli lidé kvalitní, důvěryhodní. Pak to nepředstavuje žádný problém. Protože tento druhý stupeň bude orgán, který bude skutečně v podstatě jako jediný nezávislý orgán moci říct, že služba udělala nebo neudělala něco protizákonného. V dnešní době kontrolní komise mají ze zákona možnost vstoupit pouze do tzv. uzavřených akcí. To znamená, že se nemohou dozvědět vše, co by třeba v případě kontroly služby potřebovaly.

3:35

Tajemné pozadí prezidentovy pifky na Koudelku a BIS

Číst článek

Na druhou stranu, co je důležité, ten zákon stanoví podmínky, které nelze překročit. Na prvním místě je to ochrana zdrojů, protože ochrana zdroje informací je pro zpravodajskou službu to nejzákladnější. Tomu musíme podřizovat a podřizujeme všechno, a tak je zákon postaven. Druhá bariéra je oblast mezinárodní spolupráce. Mezinárodní spolupráce je velmi citlivá a záleží zásadně na důvěře, proto i v této oblasti zákon jasně stanoví hranice. Takže ten zákon, myslím, není špatný. Pakliže bude skupina těch pěti osob vybrána dobře, tak to zpravodajských službám a jejich důvěryhodnosti jen prospěje. Takový systém funguje i v jiných zemích a funguje dobře, takže já se toho vůbec nebojím.

Hovořili jsme o mezinárodní spolupráci. Kdybychom se ještě podívali na vnitrostátní – jaká je dnes a byla tam historicky problematická období?
Samozřejmě spolupráce uvnitř České republiky mezi jednotlivými bezpečnostními složkami se vyvíjela. A jak jsem řekl úplně na začátku, kopírovala vývoj celé České republiky a předtím Československa. Tato služba se zpočátku potýkala s určitými problémy, protože na nás mnozí hleděli jako na tu Státní bezpečnost. Ale to bylo jen pár měsíců po vzniku Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, pak se situace začala měnit a dnes je skutečně výborná. Když hovořím za naši službu, máme vynikající spolupráci s policií, se všemi složkami policie, čehož si nesmírně cením. Právě díky tomu, že si věříme, předáváme informace, můžeme zemi daleko efektivněji chránit. Například naše spolupráce s NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) je vynikající. Máme výbornou spolupráci se státními zastupitelstvími, to je taky velice důležité. Když zmíním tyto dvě složky, tak nejen, že si předáváme informace, sdílíme informace, ale připravujeme i společná cvičení, ve kterých jsme my, policie a státní zastupitelství. A která vedou zase k jedinému cíli – abychom v případě nějakého řekněme teroristického útoku byli schopni, všechny tři složky, co nejefektivněji a nejrychleji reagovat. A co nejrychleji dopadnout toho, kdo za tím útokem stojí.

Vnitro: SPD dominovalo šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům

Číst článek

Co se týká spolupráce mezi zpravodajskou komunitou, máme velmi dobrou spolupráci s Vojenským zpravodajstvím a vynikající spolupráci s ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace). Čas od času se objeví nějaké informace o tom, že je mezi námi napětí. To je prostě hloupost a není to pravda. Naše spolupráce je velmi úzká a velmi dobrá. Sdílíme informace, spolupracujeme na věcech, které se týkají obou služeb a zákonné působnosti obou služeb a fakt to nebylo nikdy lepší než dnes.

Ve vaší poslední výroční zprávě za rok 2017 se hovořilo o činnosti ruských a čínských agentů, kybernetických útocích, hybridních hrozbách. Kdybychom se podívali do budoucna, bude výroční zpráva za rok 2018, lze tam najít podobné trendy, nebo je tam něco nového?
Těmto rizikům čelíme a čelit budeme, takže se pochopitelně objevují i v naší utajované výroční zprávě a nějakým způsobem se promítnou i do té zprávy veřejné, to je jasné.

Je tam nějaký posun oproti roku 2017?
To se nechte překvapit.

Co se týče zprávy za rok 2017, Rusko a Čína jsou tam zmiňovány jako jediné země, které tu vyvíjejí relevantní zpravodajské aktivity. Je to běžná situace ve srovnatelných zemích, nebo jsme třeba díky geopolitickému postavení ušetřeni některých jiných hrozeb?
Předně je třeba říct, že Bezpečnostní informační služba se věnuje všem zpravodajským službám, které působí na území České republiky proti zájmům a bezpečnosti naší země, tak jak nám ukládá zákon. Zejména ruské služby jsou ve svých aktivitách nejagresivnější a nejaktivnější, proto o nich píšeme více. K tomu se přidávají čínské služby.

Vyšetřování rozvědky se týká i záchrany misionáře ze Súdánu. K výslechu musel exministr Zaorálek

Číst článek

Co je dnes důležité říct, je, že špionáž už není úplně ve všech oblastech taková, jako byla v minulosti. Stále platí, že se řídí zdroje, že se získávají utajovaným způsobem informace, že se používají pro komunikaci vysoce sofistikované prostředky, že se používají mrtvé schránky. To všechno platí. Nicméně špionáž se velmi rychle přizpůsobila stávající situaci. V minulosti, za studené války, v době železné opony v podstatě všechno bylo utajované. Dnes je situace naprosto odlišná, dnes je většina informací v otevřených zdrojích na internetu, v médiích, o mnoha informacích můžete hovořit s kýmkoliv a není to žádný problém. Toho samozřejmě zpravodajské služby velmi dovedně využívají, a to není jenom v Česku, to je v celém demokratickém světě. Zpravodajci získávají během své běžné komunikace s politiky, obchodníky, novináři informace, které nejsou klasifikované, utajované, ale přesto jim velmi pomáhají v tom, aby si vytvořili obraz o nějakém dění, jevu v té které zemi.

A v centrálách zpravodajských služeb se pak skládá mozaika toho, co se odehrává v Česku, Spojených státech, Británii, kdekoliv. A pak už některá místa, která zaplněná nejsou, na ně se může soustředit skutečná zpravodajská aktivita. To je jev nový, před tím varujeme, o tom hovoříme, s tím také souvisí různá školení, která děláme pro státní správu a různé jiné instituce a firmy. Aby věděly, že tomuto riziku mohou čelit a že se na něj musí nějakým způsobem připravit. A také, aby věděli, že jsme tady my, kteří jim můžeme pomoct.

Jak vůbec běží program školení, který jste nabízeli?
Bezpečnostní informační služba poskytuje a fakt je, že jsme s tím začali za posledních několik let, bezpečnostní školení v různých oblastech a různých rovinách. Prvním pro nás nejdůležitějším stupněm je otázka bezpečnostního proškolení státní správy. A to různých úřadů, různých institucí. Dalším krokem, ke kterému jsme se rozhodli na základě našich zkušeností nebo našich potřeb, které jsme cítili na základě zkušeností našich partnerů v zahraničí, je možnost školení pro státní a polostátní firmy, které o to stojí, si nebo u kterých myslíme, že to je důležité. Tento projekt je připravený, s některými institucemi v kontaktu jsme a projekt se v brzké době rozvine daleko více, protože si uvědomujeme, jak je třeba chránit průmyslové, duševní vlastnictví, to, čím české instituce firmy disponují a co by mohlo naše nepřátele, protivníky zajímat. To je také jedna z věcí, o které hovoříme s komisí pro kontrolu BIS a s jejím předsedou. To je věc, kterou považuji za velmi důležitou a které se v budoucnu budeme věnovat s velkým úsilím, jednoznačně.

mpr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít