Výběr z médií: mozková mlha po covidu, nedostatek vitaminu D nebo budoucnost kasárny v Terezíně
Jednou z dlouhodobých potížích po prodělání nemoci covid-19 může být i takzvaná mozková mlha. Projevuje se výpadky paměti, únavou nebo silnou bolestí hlavy. Tématu se věnují sobotní Lidové noviny. Problémy může přinést i nedostatek vitaminu D, jak upozorňuje Regionální deník.
Regionální deník
Lidem v Česku chybí vitamin D. Je přitom důležitý pro vývoj kostí a zubů, posiluje imunitu a snižuje i riziko vzniku rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Informuje o tom regionální deník. Lékaři a odborníci upozorňují, že problém se za posledních asi dvacet let prohloubil.
Regionální deník uvádí příklad pediatričky Pavlíny Zemánkové, za kterou rodiče vodívají své dlouhodobě unavené, apatické nebo často nemocné děti. Zemánková vždy jejich krev kromě jiného testuje i na dostatek vitaminu D. Stejně tak si nedostatku vitaminu D u lidí všímají i výživoví poradci. Podle specialistky Markéty Rozinkové problém pozorují především u starších osob s chronickými záněty, autoimunitními nemocemi nebo astmatem. Zhoršení podle ní přineslo omezení pobytu na slunci i současné zahalování obličeje rouškami a respirátory.
Lidové noviny
Přichází chřipková sezona. Státní zdravotní ústav doporučuje očkování, vakcín má být dostatek
Číst článek
Mozková mlha trápí lidi po těžším covidu, upozorňuje sobotní vydání Lidových novin. Až u třetiny lidí má koronavirus následky. Ukázala to studie Oxfordské univerzity a Britského národního výzkumného zdravotního ústavu. Patří mezi ně i výpadky paměti, únava nebo silná bolest hlavy. Trápí častěji lidi, kteří se s covidem museli léčit v nemocnici. Lidé, kteří byli odkázaní na plicní ventilátory, pak přišli průměrně dokonce o sedm IQ bodů.
Čtyřiceti sedmiletý Radek pro Lidové noviny popsal, že i po víc než půl roce od prodělání covidu-19 má problém třeba s udržením pozornosti, musí si psát seznam úkolů, protože víc zapomíná a občas se zadýchá i při nenáročné cestě na nákup. Jde o takzvaný dlouhodobý covid. Nejčastěji při něm lidi ještě tři až šest měsíců od nemoci trápí dýchací potíže, neustálá únava, bolesti hlavy, ale i psychické potíže jako úzkosti, deprese a takzvaná mozková mlha – tedy jakési mozkové zmatení.
Právo
Nových exekučních řízení letos přibylo o 6,3 procenta, píše víkendové Právo. Za tři čtvrtletí letošního roku jich soudy zahájily 332 tisíc. To je skoro o 20 tisíc víc než o rok dřív. Informace na základě dat ministerstva spravedlnosti zveřejnil Institut prevence a řešení předlužení.
Přes 2200 dětí čelí v Česku exekuci. Dluhy často vznikají za jízdu na černo nebo poplatky za telefon
Číst článek
Nejvíc řízení proti dlužníkům začalo v Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Nejvyšší nárůst zaznamenaly východní Čechy a Jižní Morava. Naopak na severní Moravě došlo i přes velké množství exekucí k jejich poklesu, vysvětluje Právo. Šéf Institutu prevence a řešení předložení a autor mapy exekucí Radek Hábl uvádí, že z dostupných údajů nepoznáme, jestli narůstá počet lidí s exekucí, nebo stávajícím dlužníkům přibývají další exekuce.
Mf Dnes
Šance zdevastované historické budovy kasárny v severočeském Terezíně na obnovu rozebírá text sobotní vydání Mf Dnes. Stavba terezínské kasárny a její velký areál s třemi nádvořími už dlouho chátrá. Pokud se kasárna do dvou let nezačne opravovat, bude se podle starosty Terezína Reného Tomáška muset zbourat.
Vichřice v roce 2019 poničila část střechy, zbytek objektu je v dezolátním stavu, popisuje Mf Dnes. Podle plánů by se kasárna měla přeměnit na byty, prostory pro vzdělávání i podnikání. Starosta doufá, že by to mohlo do Terezína přilákat i nové obyvatele. Aktuálně má totiž dva tisíce obyvatel, dřív jich tu ale žilo i sedm a půl tisíce, vysvětlil. Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno přislíbilo radnici Terezína na obnovu objektu částku asi 700 milionů korun. Jde o finance z Národního plánu obnovy. Na opravy brownfieldů v pevnostních městech Terezíně a Jaroměři vyčlenil resort dohromady částku 1,4 miliardy korun.
