Ze 700 elektronických náramků se využívá 44. ‚Nejde to ze dne na den, zaběhne se to,‘ hájí systém Blažek

Stát v létě s velkou slávou představil nové elektronické náramky pro odsouzené nebo obviněné lidi. Měly ulevit přeplněným českým věznicím – až 700 lidí by si díky nim mohlo odpykávat trest doma místo za mřížemi. Jenže uplynuly více než tři měsíce a náramek zatím dostala asi padesátka lidí. Podle ministra spravedlnosti to chce čas, než si soudy na nový systém zvyknou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatím moc elektronických náramků čeští vězni nenosí

Zatím moc elektronických náramků čeští vězni nenosí | Foto: Zdeněk Němec/Mf Dnes + LN | Zdroj: Profimedia

„Dobrý den, volám z operačního střediska Probační a mediační služby. Potřeboval bych vědět, co se děje u vás doma,“ telefonuje odsouzenému operátor Radek Antonov. V malé místnosti v centru Prahy nonstop monitorují lidi s elektronickými náramky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ze 700 elektronických náramků jich vězni využívají 44. Natáčela Marie Veselá

„Teď nám přišel incident pohnutí se stanicí. A my musíme zjistit, proč k tomu došlo. Jestli třeba klient uklízí nebo nám přemisťuje tu stanici, která by měla být na místě,“ vysvětluje telefonát Antonov s tím, že stanice vymezuje okruh, kde se pachatel může zdržovat.

Takto by Probační a mediační služba mohla monitorovat až 700 lidí. Náramky ale podle ní od spuštění systému v polovině června nosilo 55 lidí, aktuálně je využito 44 náramků.

„Nemůžeme hodnotit, jestli je to dost, nebo málo. Za nás je překvapivé, že soudci k tomuto udílení trestu nebo použití náramků tolik nepřistupují. My jsme komplet připraveni, na sto procent nám to funguje,“ říká pro Radiožurnál mluvčí služby Martin Bačkovský.

Blažek: Nejde to ze dne na den

Třeba Obvodní soud pro Prahu 1 od spuštění systému neuložil trest domácího vězení ani jednou. Soudkyně Eva Švíglerová vysvětluje, že je to kvůli typu obviněných: „Jsou to často osoby bez domova, které se do Prahy stahují. U těch ukládat trest domácího vězení není úplně účelné. Nebo to jsou cizinci.“

Důvodů je ale podle Švíglerové víc. „Soudci mají negativní zkušenost, kdy systém v minulosti nefungoval. Ale trest domácího vězení bezesporu patří do moderní justice. Já si jenom myslím, že to má pomalý rozběh,“ nabízí svůj pohled soudkyně.

Stát podepsal smlouvu na náramky pro vězně, za dodání a provoz na sedm let zaplatí 93,6 milionu

Číst článek

Náramky nosí odsouzení nejčastěji za krádeže nebo za maření úředního rozhodnutí. Můžou ale i nahrazovat vazbu. Podle ministra spravedlnosti budou soudy náramky využívat. Jen potřebují víc času.

„Zatím jsou to tři měsíce. Musíme si představit, že v létě se přece jenom méně soudí. Nepočítal jsem, že to bude okamžitě ve stovkách. To ani není možné. Myslím, že se to zaběhne jak při některých typech vazebních stíhání, tak při některých odsouzení. Ale musíme počkat, nejde to ze dne na den,“ říká ministr Pavel Blažek z ODS.

V Česku je aktuálně za mřížemi přes 19 tisíc lidí. Věznice jsou plné na 97 procent. A každý den stát za pobyt jednoho průměrného vězně platí 1900 korun. Ročně to je přes 13 miliard.

Česká justice už náramky využívala v letech 2018 až 2021. Nosilo je tehdy celkem 600 lidí. Pak ale úřad ukončil s firmou spolupráci, podle něj neplnila smlouvu. A doteď se s firmou SuperCom soudí.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme