„Jsou to věci, které se týkají pravidel pro lov, a také se to týká možnosti chovat domácí prasata v neregistrovaných chovech. My jsme k tomu směřovali dlouhodobě. Od té doby, kdy jsme objevili posledního pozitivního divočáka, tak se postupně přistupovalo k tomu, že se ta opatření umenšovala a nyní jsme da facto na konci,“ sdělil Radiožurnálu mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

„Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že AMP je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Například se na Zlínsku zruší zóna s intenzivním odlovem prasat. Změny by měly nastat ve čtvrtek.

Hrozba ze zahraničí

Nemoc se ale dál šíří v jiných evropských státech, například v Polsku a Belgii. Podle veterinářů je proto vysoké riziko, že se mor do Česka znovu vrátí. Státní veterinární správa bude z toho důvodu situaci dál monitorovat.

Předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík věří, že se i přes výskyt nákazy v mnoha blízkých zemích nemoc do České republiky už nevrátí. Na její likvidaci na Zlínsku se podle něj podílely stovky myslivců, kteří divočáky stříleli, odchytávali do klecí a hledali uhynulé kusy. První uhynulé kusy podle něj sbírali myslivci a hasiči.

„Tu nechutnou práci odtáhli oni. I veřejnost to snad ocení a věčné připomínky na adresu myslivců by mohly pominout. Budeme se snažit držet stavy divočáků na únosné míře, i když to je vysoce inteligentní zvěř,“ řekl Hluštík.

Proti evropským nařízením

Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc u nás vyskytla, šlo Česko proti některým doporučením EU a některých expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze aby se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet.

„Vedle toho jsme měli určité štěstí - lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné,“ řekl. Přímé náklady na opatření podle něj dosáhly 180 milionů korun, dalších 120 milionů korun si vyžádaly zvýšené náklady veterinářů.

Postup zainteresovaných stran proti některým nařízením Evropské komise považuje za jeden z nejdůležitějších bodů ke zvládnutí nákazy radní Zlínského kraje zodpovědná za zemědělství Margita Balaštíková (ANO).

„Jsme první, kdo si vyjednal výjimku. Začali jsme velmi přísně dodržovat všechna mimořádná veterinární opatření. Dokonce jsme nad jejich rámec dělali ještě další. Za docela zásadní považuji, že jsme neustále sbírali kadávery (uhynulá zvířata), které byly příčinou rozšiřování nákazy. Například Litva a Estonsko plnily nařízení Evropské komise a došlo u nich k rozšíření nákazy,“ uvedla Balaštíková.

Západní Evropa nyní podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v České republice. Kromě EU se nyní nemoc šíří i v Asii, například v Číně, Vietnamu či Mongolsku.

První dva uhynulé divočáky, u kterých se později potvrdil africký mor, našli veterináři na konci června 2017 na kraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.

Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, nemoc můžou chytit domácí i divoká prasata, na člověka se ale nepřenáší.

aku, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít