Analytici: Turecko je po rezignaci armádních špiček v mimořádně kritické situaci
Páteční rezignace několika důstojníků turecké armády otřásla politickou scénou Turecka. I když prezident země Abdull Gül připustil, že odstoupení armádních špiček je pro jeho zemi mimořádnou situací, odmítl, že by byla krizová. Podle analytiků by situace mohl premiér Recep Erdogan využít k rozšíření moci nad kdysi dominantní a nedotknutelnou armádou.
Armáda měla v Turecku dlouhá léta výsadní postavení. V poslední době se stala terčem kritiky, mimo jiné pro to, že se údajně snaží svrhnout vládu nábožensky konzervativního Recepa Erdogana.
Generálové ale odstoupili v den, kdy soud přijal obvinění dalších desítek členů armády ze zapojení do údajného vojenského spiknutí. Teď premiér Erdogan se špičkami armády vyjednává.
O situaci v Turecku po rezignaci armádních špiček jsme v Odpoledním Radiožurnálu mluvili s Tomášem Laněm, bývalým velvyslancem ČR v Turecku
„Odstoupení nejvyšších velitelů turecké armády je vyvrcholením krize, která existuje již delší dobu mezi politickým vedením země a armádou v důsledku armádních spiknutí, v nichž bylo dosud zadrženo 250 vysokých důstojníků. Dá se říci, že jde o vyvrcholení soupeření politické moci s armádou, která měla dosud v Turecku výsadní postavení,“ uvedl v Odpoledním Radiožurnálu Tomáš Laně, bývalý velvyslanec v Turecku.
Premiér Recep Erdogan bývá někdy na Západě označován ze islamistu, kterého může korigovat jedině armáda. S tím souhlasí i Laně.
„Dalo by se to tak říct, protože armáda měla historicky od založení Turecké republiky postavení sekulární složky společnosti, která se snažila zabránit návratu k náboženskému zaměření společnosti,“ přiblížil.
V historii Turecka se stalo několikrát, že armáda režim svrhla. A podle bývalého velvyslance chce premiér Erdogan svým tažením proti armádě tomuto zamezit.
