Spojené státy posílají na Blízký východ svou druhou letadlovou loď. Ta má chránit obchodní trasy. Agentura Reuters napsala, že nejméně čtyři bombardéry B-2 byly přemístěné na americko-britskou základnu na ostrově Diego García v Indickém oceánu, odkud lze zasáhnout Jemen anebo Írán. O co tam jde?
Tam jde o to, že Spojené státy do oblasti poslaly druhou letadlovou loď, mají tam tedy dvě. Kapacita těchto dvou letadlových lodí je minimálně 150 úderných letounů, to je opravdu velká síla. K tomu správně zmiňujete, že v Indickém oceánu se nachází ostrov Diego García, základna Spojených států amerických, kam měly být relokovány čtyři bombardéry B-2.

To jsou bombardéry strategického určení. Primárně určeny jako nosiče strategických jaderných zbraní, ale sekundárně mohou být použity tak, jak zmiňujete, k bombardování konvenčními výbušninami.

V neděli Donald Trump pohrozil Íránu, jestliže během dvou měsíců nedojde k vyjednání nebo minimálně zahájení seriózního jednání o nové jaderné dohodě ve vazbě na íránský jaderný program, bude Írán čelit bezprecedentnímu vzdušnému útoku. Doslova a do písmene. Proto dochází k přesun těchto vojenských kapacit do oblasti. 

To je projekce síly a neznamená to, že během týdne Spojené státy udeří. Já to řeknu na příkladu základny Diego García, kam byly přesunuty bombardéry B-2. Jsou to bombardéry, které prakticky nemají omezený dolet z toho titulu, že tankujete za letu.

Některé akce, jak v devadesátých a nultých letech, byly startovány z pevninských základen Spojených států amerických, kdy například z Británie vzlétly tankovací letouny, které dotankovali bombardér, splnily misi a vrátily se zpátky na pevninské území Spojených států. Není nutné z hlediska nutnosti bombardování relokovat tyto bombardéry nad Diegou Garcíou. Je to jednoduše projekce síly.

K té projekci síly se dají připočíst i slova dalšího politika, francouzského ministra zahraničí Jean-Noël Barrota, že vojenská konfrontace s Íránem by byla skoro nevyhnutelná, pokud neuspějí mezinárodní jednání o dohodě o íránském jaderném programu. Cílem toho tlaku je tedy co?
Cílem tlaku je, aby Írán nedokončil program vývoje jaderné zbraně. Na to musíte mít dostatek štěpného materiálu, který je obohacen minimálně na 90 procent izotopu 235.

Írán v tuto chvíli má nějaké skladové zásoby, které jsou potvrzeny Mezinárodní agenturou pro atomovou energii – kolem 60 procent. Má takové skladové zásoby, které kdyby byly doobohaceny na 90 procent, tak by umožnily výrobu několika kusů. Odhaduje se něco mezi šesti a devíti kusy jaderných zbraní.

Proč je podstatné to obohacení na těch 60 procent? Protože nejtěžší je obohatit uran v té nejnižší fázi. V přírodě se nachází izotop 235, v přírodním uranu je ho kolem 0,71 a 0,2 procenta. Nejtěžší je obohatit to o jednotky procent. K tomu slouží centrifugy. Musí být kaskádovitě uspořádané, protože každá centrifuga obohacuje jinak.

Nejtěžší je obohacovat to nejnižší, podstatně jednodušší je obohatit z 60 procent na 90 procent, to už není tak složité. Takže když budeme mít dostatečné zásoby uranu 235 obohaceného na 60 %, tak se dostane 90 % relativně jednoduše. Ale to je jenom jedna část vývoje a výroby jaderné zbraně. To musíte mít potom další komponenty a musíte ji umět sestrojit.

I když provedete úspěšně jaderný test, tak pořád nejste u konce. Musíte jadernou zbraň miniaturizovat, abyste jí nasadil na nějaký nosič. To je velice relativně sofistikovaný složitý vědecký úkol, který není na měsíce.

Když jste už mluvil o tom, že Donald Trump adresoval íránskému duchovnímu vůdci Chameneímu výzvu a dal tam lhůtu dvou měsíců, tak tam také říká, že by jinak uvalil sekundární cla na země, které by odebírali íránskou ropu. To je vzkaz komu?
To je vzkaz Íránu v tom smyslu, že nebudete-li spolupracovat, jsme schopni bombardovat. Zároveň omezíme vaše obchodní partnery, kteří vám dodávají zdroje pro to, abyste vyvíjeli svůj jaderný nebo balistický program. Jsou to sankce na státy, které od Íránu odebírají ropu, ale primárně bude postižen Írán, protože přijde o zdroje.

Takže by ho to mohlo eventuálně oslabit natolik, že by musel snížit podporu, kterou dává Moskvě?
To by musel snížit podporu úplně všeho. Samozřejmě priority podobného režimu jsou jasné. Pro ně je akceptovatelnější, když bude v zemi hladomor a budou umírat lidé, než aby ořezal náklady na zbrojení. Do jisté míry to zabrat může, ale spíše ne. Tam jde opravdu o to donutit Írán sednout si k jednacímu stolu a zahájit jednání o nové jaderné dohodě.

Nová jaderná dohoda, jaderné zbraně. Jaký je to fenomén v tom nynějším komplikovaném světě?
Bohužel zásadní. Podívejme se na prapůvod. To je ukrajinsko-ruský konflikt. Pojmenujme toto, jak to je, protože v tu chvíli některé země z hlediska celosvětové optiky pochopily nebo se začaly domnívat, že jediné, co může zabránit takto velkému agresorovi od toho, aby byl napaden, je mít vlastní jaderný arzenál. Tam začala myšlenka renesance jaderných zbraní.

Bohužel od začátku konfliktu na Ukrajině na světě stouply zásoby jaderných zbraní. Příkladem může být Čína, která před vypuknutím konfliktu měla kolem 400 jaderných hlavic, dneska jich má kolem 600. Ten nárůst není malý. Do konce dekády se chce dostat přes tisíc jaderných hlavic. Vytvoří relativně velkou sílu, ne úplně adekvátní, ale bude se přibližovat arzenálu Ruska nebo Spojených států.

Následně vznikají státy typu Írán. Tam nebezpečí spočívá v tom, že kdyby Írán zavedl do výzbroje jadernou zbraň, tak se okamžitě jedná o existenční ohrožení Izraele, protože Írán nazývá Izrael malým satanem. On vůbec nikdy neřekne slovo Izrael. On tak nenávidí tento stát, že ho nazývá buď sionistickou entitou anebo malým satanem.

Kdo je potom velký satan? Velký satan jsou samozřejmě Spojené státy. Máme oba satany, proti kterým je to určeno.

Ve chvíli, kdy by se tak stalo, tak tím dnem by například Saúdská Arábie spustila svůj vlastní jaderný program. Dostali bychom se opravdu do spirály, kdy by narůstal počet států, které drží jaderné zbraně. To samé teď řešíme v Jižní Koreji.

Japonsko se začíná mentálně připravovat na to, že by někdy v budoucnu mohlo mít jadernou zbraň v Evropě. Polsko by rádo mělo jadernou zbraň a Německo řeší sdílení jaderných zbraní. Vidíte, že ta renesance jaderných zbraní díky konfliktu na Ukrajině dosahuje rozměrů, o kterých jsme dekády neslyšeli.

Proč Spojené státy uvalily cla téměř na všechny kromě Ruska?  Měla by Severoatlantická aliance věnovat víc pozornosti situaci v Arktidě? A co si vzal Vlastislav Bříza z bezpečnostní konference? Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu výše. 

Jan Pokorný, ntu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít