Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se při zavedení opatření odvolal na doporučení šéfů bezpečnosti. Mnohokrát platilo už v minulosti, tentokrát ale nebylo jisté, jestli ho krajně pravicoví ministři posvětí. Nakonec se tak stalo, přestože s ním nesouhlasil mimo jiné ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Nedlouho před vládním zákazem vstupu židů na Chrámovou horu vyzvalo palestinské hnutí Hamás muslimy k permanentnímu obsazení posvátného místa.

Podle Hamásu ho mají věřící ve velkých počtech držet dnem i nocí po zbývající část ramadánu. Islámský postní měsíc skončí 21. dubna.

Proti vstupu židů na Chrámovou horu jsou mnozí izraelští rabíni. Svůj postoj nezdůvodňují bezpečnostní, ale náboženstvím. Místo dvou židovských chrámů je podle nich příliš posvátné, než aby na něj mohli stoupat obyčejní věřící.

Chrámová hora je důležitým místem zejména pro judaismus a islám. Správu posvátného místa má na starosti nezávislá islámská nadace, o bezpečnost se ale stará izraelská policie.

Na Chrámové hoře se mohou modlit pouze muslimové. Navštívit ji mohou všichni zájemci, ale jen jako turisté. Pro židy je k modlitbám vyhrazena Zeď nářků.

Židovští aktivisté se nicméně neustále snaží tato pravidla porušovat, muslimská hnutí naopak bijí na poplach, že Izrael jim chce ukrást mešitu Al-Aksá.

Izraelská policie se minulý týden střetla v mešitě Al-Aksá s Palestinci. Podle informací agentury AP bylo zadrženo na 350 lidí. Palestinská agentura WAFA uvedla, že při zásahu utrpěly zranění desítky věřících, kteří se v mešitě modlili. Izraelská policie tvrdila, že zásah byl reakcí na chystané výtržnosti. 

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít