Na jedné straně uzávěry celých regionů, na straně druhé otázka svobod jednotlivce. I to přinesla pandemie nemoci covid-19 po celém světě. V souvislosti se zprávami o tom, jak efektivně si v boji proti viru počíná čínská vláda, se i v demokratických zemích začaly objevovat pochybnosti o tom, zda si dokážou demokratické státy s epidemií poradit. „Čína nezvládla epidemii – vždyť ji způsobila,“ řekla sinoložka Olga Lomová.

Praha 22:43 1. června 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Celá epidemie vznikla v důsledku politického systému, který to nejdříve tutlal. Nemělo by se zapomínat, že ta pandemie vznikla v důsledku systémových podmínek, které zabránily tomu, aby se s epidemií mohlo začít něco dělat v místním měřítku,“ pokračovala Lomová v Debatě Českého rozhlasu Plus.

Kde pátrat po původu koronaviru? Odpověď by měla přinést zpráva Světové zdravotnické organizace

Číst článek

Molekulární imunolog Václav Hořejší naopak poukazuje na to, že za rychlou reakci Čínu chválila i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Během několika týdnů byl ten virus objeven, popsán a byl publikován jeho genom v zahraničních médiích.“

„Obecně platí, že autokratické režimy mají ten problém, že tím, jak potlačují svobodu projevu, nechávají problém vzniknout. Ale pak jsou schopné ho velmi efektivně řešit,“ popsal ústavní právník Jan Kysela.

A upozorňuje tak na zásadní rozdíl mezi chováním Číny před únikem informací o prvních případech nemoci a po něm.

Svoboda jako nejvyšší hodnota

„Projevila se výhoda i nevýhoda demokratických systémů – občané mají svůj názor i v této situaci,“ poznamenal Fischer rozdíl v přístupu západu a Číny. „Je otázka, jestli to, že jsme dali přednost svobodám, je prohra, nebo výhra,“ dodal.

I demokratické systémy se uchýlily k podobným opatřením, po jakých sáhla čínská vláda. Zásadní rozdíl ale byl ve vymáhání restrikcí.

„Mladí si u nás neumí představit situaci, kdy se po vojenském způsobu šmahem lidé zavírají, znemožňuje se jim obhospodařování základních potřeb. Ona se totiž opravdu vede válka s koronavirem – u nás metaforicky, tam doslovně,“ srovnala oba přístupy Lomová.

Přesto i v demokracii pandemie ukázala, že některých svobod je pravděpodobně nezbytné se vzdát ve prospěch společnosti.

„Pakliže by šlo o to, že bychom měli na veřejných místech nosit roušky, tak to je určitá osobní svoboda, kterou jsem ochoten respektovat a dodržovat. Ale pokud by šlo o ohrožení svobody projevu nebo omezení služeb, tak to je něco, s čím bych měl docela problém,“ vysvětlil youtuber Lukáš „Lukefry“ Fritscher.

Pro Olgu Lomovou pak nošení roušek dokonce nepředstavuje žádné omezování svobody. „Zvláště pokud vím, že tím chráním sebe a především své okolí. Rouška je zdravotnické opatření. A dělat proti tomu demonstrace je nesmysl,“ řekla.

Ne systém, ale kultura

Na světě existují země, které se s pandemií vypořádaly lépe, a země, které situaci zvládaly o poznání hůře. To, co ale obě skupiny zemí odlišuje, není podle novináře a filozofa Petra Fischera politický systém. „Objevil se rozdíl kulturní. Ve Švédsku nebylo potřeba nějakých nařízení.“

„My se bavíme o Číně, ale zapomínáme, že stejných výsledků bylo dosaženo i v zemích jako Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea nebo Thajsko. Tam je vyšší ochota lidí udělat něco pro komunitu,“ popsal Hořejší.

Naopak Olga Lomová by nebyla tak přísná. Sama vidí problém západních zemí především v tom, jak klidná desetiletí zažívaly.

„Nemáme fantazii, představu, že může něco takového nastat. Lidé se chovají nezodpovědně, protože nemají po několik generací zkušenost, že by mohla přijít nemoc, která kosí lidi,“ popsala sinoložka.

Pusťte si celou debatu Jana Bumby a jeho hostů. Společně se věnovali také tématu konspiračních teorií, polarizované společnosti nebo neschopnosti lidí se mezi sebou domluvit.

Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít