Zájem o vysokoškolské studium na Slovensku – magisterské i doktorandské – už trvá nějakou dobu. Například Renáta Vesecká se podle slovenského deníku SME přihlásila do doktorandského studia ještě v době, kdy byla ve funkci nejvyšší státní zástupkyně.

Zahraničních studentů je na slovenských univerzitách asi desetina, což je velký podíl. Češi jsou kupodivu v počtu až na druhém místě, nejpočetnější skupinu tvoří Němci, kteří zde studují především management. Tyto údaje zveřejnil slovenský na internetu Ústav informací a prognóz ve školství.

Vesecká si podle svých slov vybrala bratislavskou právnickou fakultu Komenského univerzity proto, že to měla z Brna blíž než do Prahy a že jsou slovenské právnické fakulty kvalitní. Stejně argumentoval i jihomoravský hejtman Michal Hašek, který získal titul JUDr. na univerzitě v malém městě Sládkovičovo.

Devalvace slovenských doktorských titulů

Většina zahraničních studentů studuje v externím studiu a platí za něj. Je to tedy vítaný a výrazný zdroj příjmů pro vysoké školy. Tento typ studia se navíc považuje za méně náročný vzhledem k tomu, že student stráví ve škole méně času a kladou se na něj menší nároky.

Důvodem, proč se Němci hlásí ke studiu na Slovensku, může být vidina snadno získaného titulu. Taková pověst slovenských univerzit v zahraničí vede k devalvaci doktorských titulů získaných na Slovensku.

„Slovenští studenti již delší dobu odpovídají na otázku o kvalitě slovenských vysokých škol takzvaným hlasováním nohama – odcházejí nejčastěji do České republiky,“ dodává bratislavský zpravodaj Českého rozhlasu Vojtěch Berger.

Problémem slovenského vysokého školství je především vysoký počet univerzit na tak malou zemi. Je jich celkem osmnáct.

Vojtěch Berger, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít