Nizozemsko uznalo genocidu Arménů z první světové války. Rozhodnutí nejspíš zhorší vztahy s Tureckem
Nizozemský parlament ve čtvrtek schválil rezoluci, kterou masakr Arménů v Osmanské říši za první světové války uznal za genocidu. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, označení událostí roku 1915 za genocidu dlouhodobě odmítá. Čtvrteční rezoluci Ankara rázně odsoudila a vyzdvihla skutečnost, že není právně závazná. Rozhodnutí zákonodárců zřejmě zhorší již tak napjaté nizozemsko-turecké vztahy.
Rezoluci podpořila naprostá většina přítomných poslanců nizozemské dolní komory. Pro se jich vyslovilo 142, proti byli tři. Předkladatel návrhu Joël Voordewind po hlasování zdůraznil, že „uznání genocidy není odsouzením dnešní turecké vlády“.
Vraždění Arménů Osmany během první světové války bylo genocidou, shodli se poslanci
Číst článek
Vláda premiéra Marka Rutteho ale oznámila, že masakr Arménů za genocidu neoznačí. Podle úřadující ministryně zahraničí Sigrid Kaagové bude kabinet nadále zachovávat v této otázce „zdrženlivost“. Na pietní akci v Jerevanu, která se uskuteční 24. dubna, nicméně podle agentury DPA vyšle svého zástupce. V minulosti se za Nizozemsko účastnil pouze velvyslanec. „Je to znamení respektu vůči obětem a pozůstalým,“ zdůvodnila rozhodnutí Kaagová.
„Rázně odsuzujeme rozhodnutí nizozemského parlamentu uznat události roku 1915 za genocidu,“ uvedlo v reakci na rezoluci turecké ministerstvo zahraničí. Zároveň vyzdvihlo skutečnost, že dokument není právně závazný, a připomnělo, že nizozemská vláda slíbila, že krok zákonodárců nebude mít vliv na oficiální politiku země.
Při masakrech v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu Arménů. Turecko považuje masakry za součást válečných operací a termín genocida odmítá.
Vztahy Nizozemska a Turecka jsou i bez ohledu na čtvrteční hlasování nizozemského parlamentu dosti napjaté. Diplomatická roztržka se rozhořela loni v souvislosti s parlamentními volbami v Nizozemsku a referendem o změnách ústavy v Turecku.
Masakr Arménů byla genocida, prohlásil v Jerevanu papež František
Číst článek
Nizozemsko nejprve nepovolilo přistání letounu s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem na svém území. Chtělo tak zabránit údajné politické agitaci mezi tureckými emigranty před referendem, které posléze výrazně posílilo pravomoci tureckého prezidenta. Naplno se roztržka rozhořela poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu.
Masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války uznalo za genocidu už několik evropských parlamentů. Loni v dubnu se k nim přidala i česká Poslanecká sněmovna. Velké napětí mezi Berlínem a Ankarou vyvolalo předloňské uznání událostí z roku 1915 za genocidu německým Spolkovým sněmem.
