Rusové sice chtějí mír, ale nechtějí prohrát válku, popisuje novinářka Procházková
Ruský prezident Vladimir Putin je prý připravený zastavit válku na Ukrajině jednáním o příměří. Jenže vedle nutné podmínky uznat současné ruské územní zisky požaduje i jednání s legitimním vedením Ukrajiny. Volodymyr Zelenskyj to prý není. „Putin v ruské společnosti cítí poptávku po míru a chce ukázat, že není válečným štváčem. On se přece snaží, ale druzí nechtějí,“ říká v pořadu Osobnost Plus pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková.
„V tuto chvíli by pro Putina bylo příměří výhodné. Je zcela zřejmé, že jeho původní plán dobýt většinu Ukrajiny, změnit režim v Kyjevě a udělat si z ní zas tu starou dobrou poslušnou provincii nevyšel. Proto je ,dle Putina‘ potřeba zvolit jinou formu vítězství,“ dodává Procházková.
Ruská společnost pak podle Procházkové sice chce mír, ale nechce prohrát válku. „Tak vypadá jejich velmi zatvrzelý pocit, podle kterého konflikt nesmí dopadnout tak, aby byli poraženi na kolena. Tedy to, že by snad Rusko bylo poníženo, že by byly válečné reparace nebo že by dopadli stejně jako Německo po 2. světové válce.“
V Rusku je totiž daleko vyšší míra kolektivistického vědomí a to je pro naše hodně vyhraněné individualistické společnosti na Západě dost nepochopitelné.
Zelenskyj není legitimní?
Putin zpochybňuje i legitimitu ukrajinského prezidenta Zelenského.
„Obávám se, aby legitimním vládcem náhodou nemyslel exprezidenta Viktora Janukovyče, který byl v roce 2014 dost potupně vyhnaný z Ukrajiny. A to navíc právem, protože jeho konání ve funkci prezidenta mělo až kriminální rysy,“ připomíná novinářka Procházková.
23:50
Procházková: Zdání politické jednoty Ukrajiny se rozpadá. Vzdát se území ale zatím nepřipadá v úvahu
Číst článek
„Janukovyče zcela jednoznačně není možné považovat za vládce Ukrajinců. On žije v Rusku, ale objevuje se na různých jednáních, naposledy v Bělorusku. Pokud náhodou Putin myslel na něj, tak mu snad poradci řekli, že jde o figuru pro kohokoli zcela nepřijatelnou. Třeba teď hledají někoho jiného,“ uvažuje Procházková.
Gruzie
Petra Procházková se před pár dny vrátila z Gruzie, kde lidé bouřlivě protestují proti přijetí zákona o zahraničním vlivu, tedy o tzv. zahraničních agentech.
„V těchto dnech by se měl zákon schvalovat, ale kolují tam různé zákulisní informace, podle kterých se parlament dostal do patové situace a teď se hledá, jak z toho se ctí ven,“ naznačuje Procházková.
„Z výroků jak gruzínského premiéra, tak dalších politiků – a dost času jsme trávili i v centrále vládní strany Gruzínský sen – se mi tedy nezdálo, že by tam byla vidět nějaká ochota, případně že by to vnímali jako porážku. Jsou tam ale opravdu dva znepřátelené tábory a ani jeden nechce prohrát. Je to velmi nešikovná situace,“ popisuje Procházková
Evropa ale podle Procházkové zatím nedokázala splnit roli mediátora, která by v tomto případě byla velmi žádoucí. „Spíš jsme zas a jednoznačně hupli na jednu stranu barikády a začali mávat evropskými vlajkami nebo zpívat Ódu na radost,“ hodnotí.
26:30
Putin je taková želvuška, která přežije úplně všechno, glosuje novinářka Procházková
Číst článek
Gruzie by přitom ráda vstoupila do EU, ale tímto si také může pod sebou podkopat větev. Už v říjnu mají proběhnout volby, které prý opravdu jsou demokratické, takže se může vše změnit.
Rusové pak logicky nechtějí přijít o svůj vliv na Gruzii. „Oni to zkoušejí, ale nemáme na to žádné důkazy – k podobným věcem se ani žádné důkazy nikdy neseženou. Tlak z Ruska tam bezpochyby je. Kdyby nebyl, bylo by to strašně divné. Protože Gruzie je úplně nejvýchodnější bod, kam EU expanduje,“ míní Procházková
Toho si je Putin samozřejmě vědom, „také ale ví, že si další frontu v tuto chvíli dovolit nemůže. Jde o Černé moře, a to přesto, že je to malá země jen s 3,5 milionem obyvatel. Země zatím ekonomicky ne tolik významná, ale z hlediska geopolitického je ve středobodu zájmů. A myslím, že Gruzie ještě neřekla poslední slovo,“ uzavírá Procházková.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu a videozáznamu výše.
