Protesty v Íránu sílí. Zemřelo při nich 31 lidí, vláda blokuje mobilní spojení a internet
Počet obětí protestů v Íránu za posledních šest dní stoupl na nejméně 31. Demonstrace se mezitím rozšířily do padesáti měst. Íránská vláda se jejich šířením snaží zabránit omezováním sociálních sítí a v některých oblastech i telefonického a internetového spojení. Největší protesty v Íránu za poslední tři roky vyvolala smrt 22leté ženy, která zemřela poté, co ji kvůli nesprávnému nošení šátku zadržela tamní mravnostní policie.
Sedmnáct mrtvých udávají oficiální zdroje s tím, že za poslední dva dny zemřeli čtyři lidé. Podle těchto informací je mezi oběťmi nejméně jeden policista.
Úřady také popírají, že by za smrt demonstrantů mohly bezpečnostní složky, čímž naznačují, že do demonstrantů stříleli ozbrojenci mezi nimi. To je ale v rozporu s informacemi ze strany protestujících.
Protesty se v prvních dnech soustředily hlavně v kurdských oblastech na západě země. Teď se ale rozšířily už do nejméně 50 měst po celém Íránu.
Omezení komunikačních sítí
Úřady se tomu ale snaží bránit řadou omezení komunikačních sítí. Podle informací společnosti NetBlock, která z Londýna monitoruje omezení internetu ve světě, Írán během středy omezil sociální síť Instagram, což je jedna z mála běžně povolených sítí v zemi.
Bezprecedentní protesty v Íránu pokračují pátým dnem. Ženy pálí šátky a stříhají si vlasy
Číst článek
Právě tuto síť přitom demonstranti používali k šíření informací o dosavadních protestech – ženy přes něj sdílely videa, na kterých si například stříhaly vlasy nebo pálily hidžáby – tedy šátky, kterými si podle íránských zákonů musejí povinně zahalovat vlasy.
Šíření informací úřady brání i lokálním omezováním datových služeb mobilních sítí a internetového připojení a tím, že v aplikaci WhatsApp jdou lokálně posílat jen textové zprávy. Sdílení fotek a videí je blokované. To platí hlavně v íránském Kurdistánu, dosavadním epicentru protestů. Odtud právě pocházela 22letá Mahsa Aminiová, jejíž smrt protesty spustila.
Zemřela ve vězení
Aminiová cestovala minulý týden s rodinou z města Sakiz do metropole Teheránu, kde ji kvůli nedostatečnému zahalení vlasů zadržela mravnostní policie. Po třech dnech vězení zemřela.
Podle oficiálních míst to bylo kvůli zdravotním komplikacím, ale podle její rodiny žádné neměla, a naopak po smrti na jejím těle byly známky násilí.
Systém na rozpoznávání tváře chce Írán použít na kontrolu nošení hidžábu. Ženám ho ukládá zákon
Číst článek
Protesty pak vypukly nejdřív právě v její domovské provincii Kurdistán, kam v posledních dnech vláda povolala mimo jiné milice Basídž, které spadají pod elitní režimní Revoluční gardy.
Podle agentury Reuters jsou ty aktuální protesty největší od roku 2019. Podobné jsou v tom, jak se šíří z jedné části země postupně do desítek měst v celém Íránu.
A podobná je podle Reuters i reakce íránského režimu – omezování sociálních sítí, které demonstranti využívají nejen ke svolávání protestů, ale i k šíření informací o nich.
Zablokování internetu a omezení dalšího spojení právě před třemi lety předcházelo masivnímu nasazení bezpečnostních složek proti demonstrantům a výsledkem bylo víc než 1500 mrtvých.
