Íránská ‚normalizace‘. Vláda zavádí protipotratové hlídky v ulicích a bojuje za morální bezúhonnost
Íránskému vedení se podařilo zastavit protesty, které zemí otřásaly řadu měsíců. Státní moc teď ale musí vynalézat metody, jak kontrolovat soukromý život svých občanů. Zdá se, že ideálním nástrojem pro přitvrzení poměrů se v poslední době stává boj za „morální bezúhonnost“ obyvatel Islámské republiky, jak uvádí na stránkách exilového ruského portálu Novaja Gazeta Jevropa odborník na Blízký východ Ruslan Sulejmanov.
Jedním z represivních opatření omezujících práva Íránek a Íránců se má stát zpřísnění boje s nezákonnými potraty. V ulicích íránských měst se mají brzy objevit speciální hlídky pro boj s potraty.
Jejich vytvoření přitom íránská vláda formálně odůvodňuje snahou zastavit úbytek obyvatelstva, který Írán postihuje v posledních letech, jak shrnuje Novaja Gazeta Jevropa.
Íránští studenti vyrušili Chameneího při proslovu. Požadovali větší transparentnost režimu a referenda
Číst článek
„Porodnost v Íránu za posledních sedm let klesla o 35 procent. V nejbližších třiceti letech se může průměrných věk obyvatel republiky stát jedním z nejvyšších na světě,“ cituje Sulejmanov ředitele íránského Analytického centra pro otázky zdraví obyvatelstva a plánování rodiny.
Právě tomu mají zabránit zvláštní „potratové hlídky“ zřízené ministerstvem zdravotnictví. Ty už dostaly název „Nafs“, což v perštině znamená „Duše“.
Budou sestávat z členů ozbrojené milice a jejich úkolem bude odhalovat lékaře, kteří nezákonně provádějí potraty, a odebírat jim licence. Jak se nechal slyšet iránský ministr zdravotnictví Sabera Džabari Farduži, budou také tvrdě trestat ženy, které se rozhodnou uměle přerušit těhotenství.
(Ne)legální potraty
V Íránu, který má 88 milionů obyvatel, je podle přibližné statistiky prováděno 650 tisíc potratů ročně. 95 procent z nich je přitom nelegálních. Zákonodárci své rozhodnutí hájí tím, že pokud se podaří zabránit deseti procentům potratů, přírůstek obyvatelstva se zvýší až o 25 tisíc lidí.
Íránská policie nasadí kamery, aby mohla rozeznat a potrestat ženy, které chodí na veřejnosti bez hidžábu
Číst článek
Podle Sulejmanova jsou dnes v Íránu povoleny potraty jen ze zdravotních důvodů, tedy pokud těhotenství ohrožuje život ženy, nebo je narušen vývoj plodu. Všechny ostatní případy přerušení těhotenství jsou trestány odnětím svobody na 2 až 5 let.
Potrestán přitom může být jak lékař, tak pacientka. V zemi je také zakázán prodej antikoncepce, a nezákonná je také chirurgická sterilizace u mužů i žen.
„V íránských školách, a dokonce ani na univerzitách neexistuje nic, co by třeba jen vzdáleně připomínalo sexuální výchovu,“ doplňuje exilový politolog Amir Čachaki.
Před revolucí v roce 1979 podle něj pro provedení potratu stačil souhlas muže a na potrat měla právo i svobodná žena. Dnes o tom rozhoduje zvláštní komise, v níž má poslední slovo zvláště ustanovený soudce.
„Především svobodné ženy proto raději absolvují potrat v nelegálních klinikách, a často bohužel i v naprosto nehygienických domácích podmínkách,“ uvádí politolog.
Kromě zřízení „hlídek“ oznámilo íránské vedení také povinnou registraci všech žen s pozitivními těhotenskými testy. Tak bude možné s odstupem času určit, zda žena porodila, nebo ne. A konečně, úřady zbudují po celé zemi 300 středisek, která budou svobodným ženám a mužům pomáhat založit rodinu v souladu s pravidly islámu.
‚Normalizace obyvatelstva‘
„Pro íránské vedení jsou všechna tato opatření především způsobem, jak ‚znormalizovat‘ obyvatelstvo po několikaměsíčních masových politických demonstracích,“ cituje autor článku znalce íránských poměrů Nikitu Samgina.
Írán vyšetřuje údajné otravy na dívčích školách. Zadržel 110 podezřelých a zabavil tisíce hraček
Číst článek
Dodává, že v představách vládních konzervativců je zákaz potratů, podobně jako třeba trest smrti, jednou z forem komunikace se společností.
Íránské vedení nevyplnilo prakticky žádný z požadavků protestujících. Jen přehodnotilo svou strategii kontroly soukromého života. Íránská policie v dubnu oznámila zavedení „chytrých kamer“, které mají odhalovat ženy, jež narušují tradiční oděv.
Následovala vlna zavírání obchodů, kaváren a restaurací, v nichž byly přistiženy ženy bez hidžábu.
V poslední době také výrazně stoupl počet rozsudků smrti, přitom zdaleka ne všechny souvisely s politikou nebo účastí v protestním hnutí. Jen od ledna do května bylo v Íránu vykonáno 209 poprav, většinou spojených s překupnictvím drog.
‚Nebývale vysoký počet zadržených novinářek.‘ Íránská policie dál zatýká při protivládních protestech
Číst článek
A na závěr, íránský parlament projednává v uzavřeném režimu novelu zákona „o hidžábu a mravnosti“, který má podle zákonodárců znamenat „definitivní konec neposlušnosti žen“.
Za nedodržení tradičního oděvu mají být udělovány pokuty v přepočtu až do pěti set dolarů. Zákon také umožní používat násilí proti ženám, které se nesprávně odívají a nedodržují předpisy.
Politiku zpřísnění už tak tvrdých zákonů dnes v Íránu prosazují konzervativci též nazývaní „principialisté“, kteří v posledních parlamentních volbách drtivě porazili reformátorské křídlo. Naděje mnohých se dnes proto upírají k parlamentním volbám, které proběhnou v březnu příštího roku.
Je to šance pro reformátory včetně bývalého prezidenta země Chátamího a bývalého premiéra Músávího. Ale vzhledem k napjaté situaci, v níž se země nachází, mohou každou chvíli znovu propuknout masové protesty, uzavírá svůj článek na exilovém ruském serveru Novaja gazeta Jevropa Ruslan Sulejmanov.
