Černý scénář? Válka mezi Izraelem a Íránem, která vtáhne i další státy, přibližuje analytik Smetana
Írán už pohrozil Izraeli, že pokud podnikne Tel Aviv pozemní invazi do Pásma Gazy, Teherán se také zapojí do konfliktu, a to na straně palestinské organizace Hamás. „Asi si dovedeme představit to domino států, které by se pak mohly stát součástí konfliktu,“ upozorňuje na možnost, že by se izraelská odveta za teror Hamásu mohla proměnit na větší vojenský konflikt, analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.
Válka mezi Izraelem a Íránem je jeden z nejčernějších scénářů, varuje analytik Smetana. „Obáváme se toho už desítky let,“ říká Smetana v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Host: výzkumný pracovník a pedagog na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana. Moderuje Zita Senková
„Írán je z těch států, které se velmi soustředí na budování své armády. Má k dispozici celou řadu prostředků, které by tuto válku udělaly bezprecedentně krvavou a destruktivní,“ připomíná bezpečnostní analytik.
Zapojení Íránu by navíc mohlo znamenat i vtažení dalších blízkovýchodních států.
„Asi si dovedeme představit to domino států, které by se mohly stát součástí konfliktu. To znamená, že celý problém by se mohl prohloubit a došlo by na další černé scénáře, kterých se obáváme,“ přibližuje a dodává:
„Proto také je Írán samotný a jeho budoucí možný jaderný potenciál jedna z velkých nočních můr světové komunity.“
Virtuální jaderný stát
Írán je dlouhodobě považován za stát, který je na dosah jaderné zbrani. „Teherán to dlouhodobě popírá, říká, že je to proti jeho politice a proti jeho státnímu náboženství,“ říká Smetana.
Írán varuje Izrael před následky, pokud bude dále ostřelovat Gazu. USA posílají letadlovou loď
Číst článek
„Pravda je ale taková, že budování jaderného potenciálu Íránu jde nad rámec čistě civilních účelů. A Írán se dostal na hranici toho, že je schopen získat jaderné zbraně v relativně krátké době.“
Aktuální odhad počítá s několika týdny nebo pár měsíci, než bude mít Írán dostatek štěpného materiálu na sestavení jaderné zbraně. „A otázka pak je, za jak dlouho by byl schopen sestavit funkční zbraň. Většinou se odhaduje, že je to záležitost na tři čtvrtě roku až rok. Samozřejmě by se to dalo v krizové situaci urychlit,“ odhaduje analytik.
Íránu se teď přezdívá virtuální jaderný stát. „Zbraně ještě nemá, ale už má kapacitu blízko jaderné hranici. A pokud padne politické rozhodnutí, může se jadernou zemí stát,“ říká Smetana.
Jako pojistka
Jaderné zbraně má ale nejspíš i Izrael, připomíná analytik. „Izrael to nepřiznává, ale ani nevyvrací. Dlouhodobě nechává téma zamlžené. V odborné komunitě se to ale bere jako fakt a žádný stát o tom, že Izrael jaderné zbraně má, nezpochybňuje. Několik izraelských politiků v tomto směru dokonce rétoricky uklouzlo,“ říká analytik.
Ruské našlapování kolem Izraele. Útok Hamásu odhalil nejisté vazby, vliv mají i na dění na Ukrajině
Číst článek
Projekt na sestavení takových zbraní fungoval v Izraeli od 50. let a předpokládá se, že nejpozději v 70. letech už židovský stát svůj arzenál měl vybudovaný. „Dnes se odhaduje, že Izrael má kolem 90 kusů jaderných zbraní, ale nikdo to neví jistě.“
Izrael přesto zdůrazňuje, že nechce být tím, kdo jaderné zbraně vnese do blízkovýchodního konfliktu. „Zároveň ale do jisté míry využívá toho, jaký je to odstrašující prostředek proti nejčernějším, nejvíc extrémním scénářům. A to je hrozba zničení existence Izraele.“
To, že oba blízkovýchodní rivalové, Izrael i Írán, mají nebo brzy budou mít jaderný arzenál, ale ještě podle Smetany neznamená, že ho použijí.
„Jen si tím kupují pojistku pro případ, že by došlo k totální válce. Ale i nadále mohou takové státy bojovat v dílčích válkách, a dokonce je mohou prohrávat, aniž by k jaderným zbraním sáhly. To je případ Spojených států ve Vietnamu nebo Sovětského státu v Afghánistánu,“ ujišťuje Smetana.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
