Německo a Itálie ale vzápětí popřely, že by se jich dohoda jakkoli týkala. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dohodu potvrdil, ale zároveň upozornil, že konkrétní cílové státy zatím vybrány nebyly.

„Toto je jedinečná dohoda mezi vysokým komisařem OSN a Izraelem, který 16 250 osob přesune, přemístí je do rozvinutých zemí jako Kanada nebo Německo a Itálie. To je závazek, který vysoký komisař OSN učinil: zorganizovat to a dokonce to zaplatit,“ řekl Netanjahu na tiskové konferenci.

Původní plán: vyhoštění

Původně chtěl Izrael běžence vyhostit zpět do Afriky, tento záměr ale vyvolal protesty a kritiku řady sdružení, napsala agentura AP. Deportace měly začít už v neděli, ale izraelský nejvyšší soud verdiktem z 15. března proces dočasně zablokoval.

Většina z dotyčných 35 tisíc až 40 tisíc migrantů pochází z Eritreje, jejíž vládu obvinila OSN ze zločinů proti lidskosti, a z Jižního Súdánu zmítaného už pátým rokem občanskou válkou. Běženci tvrdí, že z Afriky je vyhnalo ohrožení ve vlastní zemi. Izrael je ale označuje za ekonomické migranty a tvrdí, že nemá povinnost udělit jim azyl.

Italské ministerstvo zahraničí v krátkém prohlášení oznámilo, že neexistuje žádná úmluva s Itálií v rámci dohody Izraele s UNHCR. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že „neví o konkrétní žádosti o přijetí do péče uprchlíků žijících v Izraeli, zejména z afrických zemí“.

„UNHCR bude s podporou přijímajících zemí v rámci této dohody usilovat o to, aby usnadnil přibližně 16 tisícům Eritrejcům a Súdáncům odjezd do třetích zemí, které teprve budou stanoveny,“ uvedl v prohlášení úřad OSN. Podle něj se tak má stát v rámci různých programů, včetně podpory sdružování rodin či migrace pracovních sil.

Zbylí migranti dostanou v Izraeli trvalý pobyt, uvádějí izraelská média. Úřad izraelského premiéra uvedl, že body nové dohody budou naplňovány ve třech fázích v průběhu příštích pěti let.

„Dohoda odvrací hrozbu nuceného vyhoštění do nejmenovaných afrických zemí, přičemž panovalo přesvědčení, že se jedná o Rwandu a Ugandu, se kterými dosáhl Izrael tajné dohody,“ napsala AP. Proti původnímu plánu izraelské vlády se konala řada demonstrací a k jeho přehodnocení vyzývala sdružení lékařů, akademiků, básníků, rabínů či obětí holokaustu.

Izrael v sobotu obvinil Hamás z cílené provokace a terorismu. Během protestů přes 1400 lidí bylo zraněno. K nezávislému vyšetřování střetů vyzval generální tajemník OSN António Guterres i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman to odmítl.

Palestinci v táborech na hranici Pásma Gazy

Tisíce Palestinců setrvávají v improvizovaných stanových táborech podél hranice Pásma Gazy s Izraelem v rámci protestní akce za právo na návrat uprchlíků a jejich potomků do oblastí nyní tvořících součást Izraele. Účastníci protestů se vydali k hranici v pátek a při různých incidentech jich izraelští vojáci 15 zabili. Šestnáctý Palestinec podlehl svým zraněním během dneška, uvedla agentura Reuters.

Počty protestujících v táborech jsou nižší než během víkendu. Páteční oběti jsou nejvyšší za jediný den od války v roce 2014 mezi Izraelem a ozbrojenou islámskou skupinou Hamás, který kontroluje Pásmo Gazy.

Mnozí demonstranti v pondělí setrvávali v bezpečné vzdálenosti od hraniční čáry, kde dál hlídkují posílené izraelské jednotky.

Izraelská armáda uvedla, že někteří z těch, kteří byli zastřeleni v pátek, v první den protestu, stříleli na její vojáky, zapalovali pneumatiky a házeli kameny a zápalné lahve směrem k hranici. Hamás uvedl, že pět z mrtvých byli členy jeho ozbrojeného křídla. Izrael oznámil, že mrtvých členů Hamásu a dalších dvou palestinských ozbrojených frakcí je osm.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít