Rukojmí jsou pro únosce komodita. Hamás si chce výměnami zlepšit reputaci, říká expert
Izrael a teroristické hnutí Hamás pokračují ve výměně unesených rukojmí za odsouzené palestinské vězně – za každou jednu osobu unesenou do Gazy putují na svobodu tři Palestinci. „Izrael je v nevýhodné pozici, protože si v minulosti vytvořil precedent na masivní ústupky v situacích, kdy jsou zadržováni jeho občané,“ upozorňuje odborník na terorismus a vyjednávání s únosci Adam Dolnik.
Připomíná, že Izrael v minulosti své občany vyměňoval třeba i v poměru 1:1000. Vyjednávat také musí nejen s Hamásem, ale i s vlastní populací a příbuznými unesených. „My si slovo vyjednávat často zaměňujeme za ústupky, ale vyjednávat znamená komunikovat s cílem ovlivnit druhou stranu. Povaha ústupků je výsledkem kvality vyjednávání,“ konstatuje Dolnik.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Adam Dolnik, odborník na terorismus a vyjednávání s únosci
Izrael podle něj má kontrolu nad tím, kteří vězni jsou propouštěni. Není mezi nimi například jediný vrah, jedná se o ženy a děti, které ve vězení strávily šest až devět měsíců za útoky nožem, ale i prohřešky typu házení kamení po vojácích či šíření propagandy.
Na výměně vězňů prý mají zájem obě strany, přičemž pro Hamás je výhodné nejdříve propustit ženy a děti, protože s jejich vězněním jsou spojené větší nároky. Navíc si tak chce zlepšit mezinárodní reputaci po brutálním masakru ze 7. října.
Dolnika přesto překvapuje, že Hamás přistoupil na relativně nízký poměr 1:3, jakmile ale dojde na vyjednávání o zajatých mužích a vojácích, lze prý očekávat, že podmínky už nebudou pro Izrael tak dobré.
„Lidé z Hamásu budou říkat, že poměr mrtvých Palestinců k Izraelcům v tom konfliktu je dlouhodobě 1:10. Tím pádem je jasné, že jeden izraelský život má pro všechny větší hodnotu než 10 palestinských, a oni budou ten stejný poměr uplatňovat ve vyjednáváních,“ míní.
Cenná komodita
Operace na záchranu rukojmích v Gaze je podle Dolnika prakticky nemožná, protože jsou rozmístění v různých lokalitách. „Spekuluje se, že jsou drženi v tunelech, které protkávají celou Gazu, což je vlastně dobře, protože je důležité je ochránit před situacemi, kdy by mohli zemřít, například při přestřelce nebo bombardování.“
Jednání s Hamásem i Kyjevem. Katar je na cestě stát se nepostradatelným mezinárodním aktérem
Číst článek
Většina únosů je podle experta motivována finančně a rukojmí je pro únosce komodita, o kterou se musí starat. Zvýšit své šance na přežití mohou i sami rukojmí: „Musí být únoscem vnímán jako člověk, něčí otec či bratr, vzbudit v něm emoci, aby pro něj bylo složitější toho člověka chladnokrevně zabít nebo mu ubližovat,“ vysvětluje.
„Když vám donese někdo něco k jídlu, tak mu poděkujete. Ptáte se ho na situaci a necháte si vyprávět, jak vidí svět a co ho motivuje dělat to, co dělá. Nehodnotíte to, ale snažíte se naslouchat a porozumět,“ dodává.
Cílem Hamásu podle něj bylo posílit svou reputaci před obyvateli Gazy, které nedokáže efektivně vládnout a jako militantní organizace byl v posledních letech velmi pasivní. Velkým teroristickým útokem proto chtěl vyvolat izraelskou odvetu, při níž budou umírat nevinní civilisté a jejich příbuzní se třeba také k Hamásu připojí.
Právě porozumění cílům a požadavkům teroristů je podle Dolnika zásadní: „Požadavek je závěr nějakého myšlenkového procesu. Oni nějak přemýšlí, a když jste jako vyjednavač schopen ten proces rozebrat na kostičky a znovu postavit, může se objevit možné řešení, které pro vás může být daleko přijatelnější než ten původní požadavek,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.
