Izraelská armáda začne v neděli předběžně povolávat ultraortodoxní židy
Izraelská armáda oznámila, že v neděli začne posílat předběžné povolávací rozkazy také ultraortodoxním židům. Ti měli dosud výjimku z branné povinnosti. V reakci vyšli členové této komunity na několika místech v zemi protestovat proti tomuto rozhodnutí, jež se ale opírá o červnový verdikt nejvyššího soudu, informoval server The Times of Israel (ToI).
„V tuto chvíli není znám řádný mechanismus ani jasná kritéria pro to, kdo by měl povolávací rozkazy dostávat. Takový krok zřejmě vyvolá absolutní chaos mezi ultraortodoxními židy,“ uvedl v prohlášení úřad šéfa zahraničního a obranného výboru Juliho Edelsteina.
Izrael chce likvidovat lídry Hamásu. Smrt vojenského velitele Dífa po útoku zatím nikdo nepotvrdil
Číst článek
Armáda v úterý v prohlášení oznámila, že od neděle 21. července začne „proces vydávání prvotních příkazů k prvnímu předvolání a k posouzení a zhodnocení procedur před náborovým cyklem“. Armáda tvrdí, že je potřeba povolat všechny části společnosti, jelikož jde o lidovou armádu, a navíc je to nutné vzhledem k bezpečnostní situaci.
Izrael od října vede válku v palestinském Pásmu Gazy s teroristickým hnutím Hamás, které ho 7. října napadlo a zabilo v izraelském pohraničí na 1200 lidí a asi 250 osob uneslo jako rukojmí. Zhruba polovinu z nich palestinští ozbrojenci propustili koncem listopadu během dosud jediného příměří. Válka v Gaze si podle tamních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy více než 38 700 Palestinců, většinou civilistů.
Od října výrazně zesílily i boje na izraelsko-libanonské hranici, kde se izraelská armáda ostřeluje s libanonským hnutím Hizballáh, spojencem Hamásu. Velká část Izraelců proto volá po tom, aby se i ultraortodoxní židé podíleli na obraně země.
Evropská unie uvalila sankce na vybrané izraelské osadníky a aktivisty. Podle Unie porušují lidská práva
Číst článek
V roce 2017 nejvyšší soud označil hromadnou výjimku z branné povinnosti pro ultraortodoxní židy za ilegální a diskriminační vůči ostatní skupinám obyvatel. Izraelské vlády se od té doby úspěšně vyhýbaly tomu, aby vytvořily legislativu, jež by tuto záležitost upravila. Po většinu období od verdiktu soudu stran této věci byl premiérem Benjamin Netanjahu, který se i nyní díky ultraortodoxním stranám drží u moci. Netanjahu získal několik odkladů u soudu pro řešení této záležitosti, letos ale poslední odklad vypršel. Koncem června pak nejvyšší soud rozhodl, že armáda musí začít povolávat i ultraortodoxní židy, protože neexistuje důvod, proč by neměli být odvedeni.
Výjimky pro ultraortodoxní židy, které se týkají i jiných oblastí, mají kořeny v době založení izraelského státu v roce 1948. Tehdy ale ještě jejich komunita tvořila jen asi pět procent izraelské populace, nyní to je díky jejich vysoké porodnosti už asi 13 procent z celkových zhruba deseti milionů obyvatel.
