Starosta Bogoty varuje, že obyvatele hlavního města Kolumbie čekají „nejhorší dva týdny jejich života“.

Uruguay, která byla za zvládání epidemie covidu dříve vychvalována, má nyní v přepočtu na obyvatele téměř nejvyšší počty úmrtí na světě.

A také autoritářská vláda Venezuely, která se snaží zdravotní statistiky dlouhodobě skrývat, nyní přiznává, že se počet úmrtí v zemi od ledna zvýšil o 86 procent.

Tímto způsobem shrnuje situaci v Jižní Americe deník The New York Times (NYT), podle kterého přicházejí zprávy o zvyšujícím se počtu úmrtí také z Argentiny, Brazílie, Kolumbie nebo Peru.

Americký list připomíná, že už v loňském roce byla tato část světa jednou z nejpostiženějších a epidemie znamenala nevyčíslitelné ztráty, nyní je ale situace opět alarmující. Celkem 35 procent všech zaznamenaných obětí covidu za minulý týden podle deníku připadlo právě na oblast Latinské Ameriky, která přitom představuje jen osm procent světové populace.

Důvody krize v Jižní Americe jsou podle NYT zřejmé – omezené dodávky vakcín a pomalé očkování, nedostatečné systémy zdravotní péče a křehkost tamních ekonomik, kvůli které si státy mnohdy nemohou dovolit dlouhotrvající lockdowny a zákazy vycházení.

Na závažnou situaci v Jižní Americe tento týden upozornil také americký list Wall Street Journal (WSJ), který masivní šíření přičítá hlavně agresivní variantě koronaviru označované jako P.1. Nakažlivější varianta, která podle odborníků pochází z brazilského města Manaus, už zasáhla více než 30 zemí světa, nejvíce zuří ale právě v Jižní Americe.

Nakažlivější varianty

Podobně jako NYT, upozorňuje i Wall Street Journal na případ Uruguaye, která patřila mezi premianty zvládání epidemie, v současnosti ale eviduje jedny z nejhorších statistik úmrtí na světě. Tamní odborníci přitom odhadují, že tři ze čtyř případů nákazy v zemi připadají právě nakažlivější variantě P.1.

„Je velmi jednoduché pochopit, co se vlastně děje – je to brazilská varianta P.1, která se šíří po celém kontinentu,“ cituje WSJ uruguayského ministra zdravotnictví Daniela Salinase, podle kterého se chování lidí nijak nezměnilo, úřady proto současnou situaci přisuzují právě nakažlivějším kmenům.

Za hlavní příčinu současné kritické situace v řadě jihoamerických zemí to považuje také epidemiolog Andské univerzity Luis Jorge Hernández. „Rychlost nových nákaz nám říká, že to není jen o tom, že by lidé nebyli tak ostražití a že by se ve větší míře setkávali… Musí to být nové kmeny, jiné vysvětlení neexistuje,“ tvrdí odborník.

Takzvanou brazilskou variantu lékaři potvrdili také Elmirie Camilové, 53leté švadleně z uruguayského města Tacuarembó. Poté, co dostala první dávku čínské vakcíny CoronaVac, se u ní začátkem měsíce objevily první příznaky covidu, průběh byl ale tak rychlý, že o týden později zemřela.

„Nikdy jsem si nemyslela, že takhle přijdu o vlastní matku,“ říká pro WSJ její dcera Nancy Lefebreová, která se s matkou naposledy rozloučila přes videohovor. „Přála bych si, abych ji mohla ještě jednou vidět,“ dodává.

Podobná situace jako v Uruguayi vládne také v Peru, pro které se duben stal nejvíce smrtelným měsícem od začátku pandemie. Kromě varianty P.1 se 30milionová země potýká i s dalším novým kmenem koronaviru, který nese označení C.37. Ten podle vědců pochází buď z Peru, nebo sousedního Chile.

„Jediné, co víme, je, že se začala objevovat ve stejné době, kdy v Peru začínala druhá vlna,“ popsal tento týden peruánský mikrobiolog Pablo Tsukayama. Podle něj stojí tato varianta za asi 40 procenty nákaz zkoumaných v peruánské metropoli Limě od ledna do března. Zaznamenaná byla tato mutace v celém Peru, dále v Chile a také v Argentině, Kolumbii, Ekvádoru nebo ve Spojených státech.

Rovný přístup k vakcínám

Vedle nakažlivějších variant ale část odborníků přikládá důležitost i jiným rizikovým faktorům včetně „falešného pocitu bezpečí“, kterého mnozí lidé nabývají po naočkování první dávkou.

Poukazuje na to i Marta Romanová z očkovacího centra v Uruguayi, podle které se počet nakažených mezi lidmi s první dávkou vakcíny zvyšuje. Mylně se totiž domnívají, že po očkování dosáhli potřebné imunity, ve skutečnosti to tak ale není.

Jak upozorňuje list Wall Street Journal, čínská vakcína CoronaVac patří mezi ty nejméně účinné – po první dávce je to podle studií jen zhruba 16 procent. Tu používá řada jihoamerických států včetně Brazílie, Ekvádoru nebo Uruguaye.

„Ať vláda nabídne cokoliv, musíme to přijmout. Dostat se k vakcíně je výsadou,“ říká 45letý uruguayský číšník Marco Antonio Gorgoroso s tím, že pokud by měl na výběr, určitě by se rozhodl pro vakcínu od firmy Pfizer.

Zhoršující se situace přitom nebudí obavy jen ve státech Jižní Ameriky. Podle listu The New York Times mnozí odborníci varují, že pokud se nárůst případů v regionu nezastaví, může na to doplatit i zbytek světa. Masivní šíření koronaviru totiž může vést ke vzniku nových, nebezpečnějších variant.

„To by nás mohlo připravit o vše, co svět (pro boj s pandemií) dělá,“ tvrdí expert Panamerické zdravotnické organizace Jarbas Barbosa. Na to upozorňují i další virologové a epidemiologové, kteří stále hlasitěji vyzývají k rovnému přístupu k vakcínám.

„Nejhorším scénářem je vznik nové varianty, před kterou nás současné vakcíny nedokážou ochránit. Není to jen etický a morální apel, ale také otázka zdraví,“ dodává Barbosa, podle kterého je naprosto zásadní, aby se epidemie dostala pod kontrolu ve všech koutech světa.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít