Situace v Rafahu se podle Kalhousové zhoršuje v rámci hodin. „Během noci izraelská armáda zintenzivnila ofenzivu. V tuto chvíli se zdá, že obyvatelé jsou pryč a izraelský ministr obrany tvrdí, že Rafah se stane součástí bezpečnostní zóny, kde izraelská armáda zůstane přítomna,“ popisuje.

Je ale otázka, jaký je přesný cíl této operace. „Nemyslím, že argument izraelské armády v tuto chvíli je, že chce zničit sídlo Hamásu v Gaze, konkrétně v Rafahu. Myslím si, že hlavní argument je, že Izrael rozšiřuje bezpečnostní bariéru a hlavně že chce tímto způsobem vytvořit obrovský tlak na Hamás, aby přijal požadavky, které Izrael má,“ vysvětluje.

Největším požadavkem Izraele je, aby Hamás už nebyl v čele Gazy. Kalhousová si ale není jistá, zda se povede tohoto cíle dosáhnout vojenskou cestou.

„Má-li být cílem donutit Hamás, aby propustil izraelská rukojmí, kterých by ještě z 59 mělo být 24 naživu, tak víme, že vojenskou metodou Izrael příliš neuspěl. Vojenskou metodou se dostalo ven osm lidí, ostatní se dostali ven pouze poté, co se Izrael s Hamásem dohodl na příměří. Takže nevím, jestli Hamás může být vojenským způsobem donucen k ústupkům,“ upozorňuje výzkumnice.

„Izrael tvrdí, a to chápu, že Hamás nemůže kontrolovat Gazu poté, co skončí válka. Ale nepředložil alternativu, kdo by v Gaze měl vládnout a s kým by byl Izrael ochoten jednat o tom, kdo tam převezme kontrolu. A to je velký problém. Proto mi opravdu není jasný cíl vojenské operace,“ dodává s tím, že premiér Benjamin Netanjahu zřejmě řeší ofenzivou vnitropolitické napětí v Izraeli. 

Amerika a Izrael

Podle Kalhousové je důležité i to, jak se ke konfliktu postaví americký prezident.„Administrativa Donalda Trumpa vstoupila v lednu s velkou nadějí a energií do jednání a podařilo se jim naplnit to, na čem pracoval Joe Biden mnoho měsíců, to znamená krátkodobé příměří mezi Izraelem a Hamásem a propuštění více než 30 izraelských rukojmí,“ shrnuje šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií.

„To dodalo americké administrativě obrovskou kuráž a Donald Trump si přivlastnil úspěch těchto jednání. Vypadalo to, že Amerika bude i nadále velmi aktivní. Ale potom se ukázalo, že to není tak jednoduché, protože do druhé fáze už Izrael nastoupit nechtěl, a pak ani Hamás nesouhlasil s prodloužením první fáze příměří,“ pokračuje.

„Najednou se ukázalo, že americká administrativa buď nemá páky, nebo nemá zkušenosti, nemá ten drive a najednou se pozornost přesunula na Ukrajinu. Už jenom to, že Steve Witkoff vede jednání jak na Ukrajině, tak v Gaze, je, myslím si, nemožné,“ doplňuje.

Trumpův plán

Důležitý je pro izraelský postoj ke Gaze i Trumpův plán pro tuto oblast, díky kterému podle Kalhousové Izrael přestal cítit tlak, že by měl směřovat k diplomatickému řešení.

„To, že americký prezident navrhuje plán, který počítá s etnickou čistkou dvou milionů Gazanů, je něco, co uvolnilo v Izraeli názory, které tam byly, ale nebyly v rámci politického mainstreamu úplně veřejné,“ vysvětluje.

Plán, který podle ní ze začátku Netanjahu nebral vážně, teď může používat v jednání jako zástěrku. Podle Kalhousové je ale neproveditelný.

„Jeden ze zásadních problémů je, že není vůbec jasné, kam by Gazané odešli. Pro většinu by to byl násilný odsun. A kdyby toto bylo úkolem izraelské armády, tak by Izrael neustál obrovskou reputační krizi, která by z toho vyvstala. A správně by mezinárodní soudy řešily tuto záležitost jako přestupek proti mezinárodnímu právu, jako zločin,“ uzavírá Irena Kalhousová.

Může se Izraeli podařit vytlačit Hamás z Gazy? A lze spoléhat na Trumpa jako na spolehlivého partnera? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.

Barbora Tachecí, bko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít