Indie prochází peklem. Největší problém je šíření viru na venkově, kde zdravotní péče víceméně neexistuje
Pacienti kolabující před zahlcenými nemocnicemi, nedostatek kyslíku a provizorní krematoria. Tak vypadá situace v koronavirem těžce zasažené Indii. Mediální zprávy ukazují tragédie, jakým čelí hlavně velká města, britská BBC ale upozorňuje, že masivní vlna epidemie zasáhla také menší odlehlejší části, kde zdravotní péče často chybí. „Na vesnicích se lidé léčí doma až do poslední chvíle, někdy bohužel do své smrti,“ říká indolog Zdeněk Štipl.
Raješ Soní jezdil se svým nemocným otcem celých osm hodin v tuk-tuku a snažil se pro něj sehnat místo v nemocnici. Ani v jednom ze zdravotních zařízení ve zhruba milionovém městě Kota a stejnojmenném okresu svazového státu Rádžasthán ale pacienta nechtěli přijmout. Zdravotní stav otce se ještě zhoršil, kolem 17. hodiny proto boj o místo v nemocnici vzdal.
„Dávám mu léky doma, ale nejsem si jistý, že přežije. Nechali nás zemřít na ulici,“ stěžuje si Raješ pro britskou televizi BBC. Několik nemocnic ho podle jeho slov dokonce „podvedlo“ – vzali si tam peníze na provedení testu na koronavirus, následně ho ale i s otcem poslali pryč.
Mysleli jsme si, že jsme covid porazili, teď sledujeme, jak nás virus decimuje, popisuje novinářka z Indie
Číst článek
„Nejsem bohatý člověk. Utratil jsem všechno, co jsem měl, abych zaplatil řidiči tuk-tuku i nemocnicím. Teď si musím půjčit peníze, abych domů pořídil kyslíkovou láhev,“ dodává obyvatel města v centrální Indii.
Podobné příběhy v posledních týdnech přicházejí hlavně z velkých měst, jako je Dillí, Bombaj nebo západoindická Púna. Jak nicméně upozorňuje BBC, masivní vlna epidemie zasáhla také menší města a vesnice, míra devastace v odlehlejších regionech ale zůstává do velké míry neznámá. Tamní případy nakažených a zemřelých se do statistik často nedostanou a stejně tak se v médiích téměř neobjevuje ani popis situace v tamních zdravotních zařízeních.
To pro iROZHLAS.cz potvrzuje také odborník na Indii z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy Zdeněk Štipl, který podle svých slov nyní indická média sleduje velmi pozorně, zmínky o situaci v menších městech ale chybí.
„O vesnicích nepíše v Indii vůbec nikdo už od začátku epidemie. Ví se jen to, že lidé, kteří během jarní vlny odešli z měst na vesnici, tam virus bezpochyby zavlekli. Po zlepšení situace se část migrantů začala do měst vracet, vzhledem k aktuální situaci ale znovu odcházejí zpátky do vesnic. Co se v těchto částech země děje, ale nikdo nepíše,“ říká indolog.
Odlehlé části Indie přitom nejsou na epidemii takovýchto rozměrů připravené, šíření koronaviru v menších městech a vesnicích tak podle odborníka představuje ten největší problém současné koronavirové krize v Indii.
Do nemocnice i 150 kilometrů
Indie, kde žije víc než 1,3 miliardy lidí, jen za duben ohlásila přes šest milionů nově nakažených. Denní bilance nakažených i úmrtí se přitom s každým dnem zvyšují, za poslední tři týdny tak dosáhly trojnásobných hodnot. Jen za středu úřady ohlásily téměř 380 tisíc pozitivně testovaných a 3645 obětí, odborníci nicméně upozorňují, že ve skutečnosti jsou čísla mnohem vyšší, protože země provádí relativně málo testů.
„Na vesnicích teď lidé pravděpodobně umírají jako na běžícím pásu, velmi často se ale takováto úmrtí nebudou nikde evidovat. Čísla, která z Indie přicházejí, jsou vysoce podhodnocená. To je naprosto jasné,“ podotýká odborník z Ústavu asijských studií.
Pro BBC na to upozorňuje také jeden z lékařů z Nainital, horské oblasti v indickém státě Uttarakhand. Za „hrozivou“ situaci, které tamní region čelí, podle něj může hlavně centrální vláda. Nerozšířila totiž zdravotní zařízení do periferních oblastí, které teď situaci nezvládají. „Obávám se, že mnoho lidí v odlehlých himálajských oblastech zemře a my o nich nikdy neuslyšíme, protože se neobjeví ve statistikách,“ varuje indický lékař.
Katastrofickou situaci kolem koronaviru nezvládají ani ve velkých indických městech, která jsou vybavena nemocnicemi. Ve venkovských oblastech přitom chybí i základní zdravotní péče, vypořádat se s masivní epidemií je proto pro obyvatele menších měst a odlehlých regionů téměř nemožné.
Nové mutace, zahlcené nemocnice a fronty před krematorii. Druhá vlna covidu udeřila v Indii naplno
Číst článek
„Už teď je zjevné, že zdravotnictví situaci nezvládá. Základní péče ve smyslu, kdy by lidé měli vlastního praktika, je v Indii legrační představa. Na vesnicích, kde doktor není vůbec, se lidé léčí doma až do poslední chvíle, někdy bohužel do své smrti, a tím se pak nákaza šíří i v rodině. Indové jsou samozřejmě vyplašení, někteří obyvatelé menších měst se proto při prvních příznacích seberou a jdou do nejbližší velké nemocnice, které jsou tím pádem přehlcené. Odlehlejší místa tedy na takovou situaci nejsou absolutně připravena,“ popisuje Štipl.
Ne všude je ale situace stejná. Indie je federace s celkem 29 svazovými státy, každý z nich přitom vykazuje jinou míru rozvoje. A stejně tak se stát od státu liší také úroveň zdravotnické péče.
„V těch nejchudších se proces urbanizace pohybuje jen kolem 15 procent, zbytek lidí žije na vesnicích a tam zdravotní péče víceméně neexistuje. Namísto západní ‚bílé‘ medicíny tam mnohdy fungují tradiční doktoři, kteří léči pacienty za pomoci bylin a tradičních postupů. Nemocnice pak fungují ve větších městech, které ale mohou být vzdálené i 150 kilometrů, pro lidi je proto téměř nemožné se tam dostat. Reportují se nejrůznější případy, kdy se obyvatelé snaží pacienty dopravit do nemocnice na povozu, po cestě jim ale člověk zemře,“ popisuje indolog.
Příčiny tragické situace
Do současné kritické situace se Indie dostala během několik málo týdnů. Už na začátku dubna se objevovaly vědecké závěry o nové variantě koronaviru, která je zajímavá hlavně tím, že obsahuje hned dvě mutace, které se dosud vždy objevovaly odděleně. Navzdory tomu ale vlády většiny indických států zpřísňování protiepidemických opatření odložily.
‚Morální selhání‘. Zatímco Indové shání na sítích kyslík i volná lůžka, vláda se snaží cenzurovat kritiku
Číst článek
Té největší kritice ale čelí centrální vláda v čele s premiérem Naréndrou Módím, která v lednu ohlašovala vítězství nad epidemií a v době zhoršující se situace nijak nezakročila. Tento týden navíc čelí další vlně kritiky kvůli tomu, že se premiér snaží komentáře volající po jeho demisi cenzurovat.
„Toho, co se děje teď, jsem se popravdě obával už loni na jaře a v létě. Trochu mě překvapilo, že ten nárůst nebyl tak obrovský, jako to pozorujeme během posledních týdnů. V lednu si Indové mysleli – a hlásal to i premiér Naréndra Módí – že už to skončilo. Lidi, centrální vláda i vedení jednotlivých států tak trochu usnuli na vavřínech a došlo k uvolnění opatření. Po 25 letech, co do Indie jezdím, můžu říct, že Indové nejsou ukáznění. Jak se někdy říká, je to fungující anarchie a chaos. A podle toho to vypadá,“ popisuje Štipl.
Poté, co se Indie dostala z první vlny koronaviru, začali být lidé i úřady mnohem méně ostražití. Začátkem roku se země dokonce zapojila do takzvané „vakcínové diplomacie“ a začala posílat očkovací látky do zemí, jako je Bangladéš, Nepál, Bhútán, ale také Srí Lanka nebo Afghánistán. To vše v době, kdy byl proces očkování v Indii na samém začátku.
Masivnímu šíření pak dopomohly volby ve čtyřech velkých svazových státech. Na předvolebních shromážděních a v hlasovacích místnostech se scházejí davy lidí často bez nasazených roušek, předvolební kampaně se přitom nevzdala ani strana premiéra. „Volební kampaně jsou v Indii masovou záležitostí a pro lidi je to taková atrakce, kde dostanou dárky včetně alkoholu nebo finanční hotovosti,“ vysvětluje vysokou účast na mítincích indolog.
Jako na jednu z hlavních příčin média velmi často poukazují na konání nejrůznějších náboženských událostí, které byly navzdory zhoršující se situaci také povolené. Nejčastěji se hovoří o hinduistické pouti Kumbh méla, která se koná pravidelně každé čtyři roky na čtyřech různých místech. Letos se akce uskutečnila v Haridváru pod Himálajem, kde se podél břehů řeky Gangy sešly stovky tisíc lidí. Hinduisté totiž věří, že je koupel v posvátné Ganze zbaví hříchů.
„Indie zažívá silný nacionalismus a tento 200 let starý svátek je velkou pýchou, proto je velmi populární. Účastnily se ho miliony lidí, už v průběhu ale premiér Módí a někteří představitelé náboženských organizací vyzývali k tomu, ať se to okamžitě rozpustí,“ říká indolog, podle kterého se ale někteří zástupci státu Uttarákhand za konání svátku naopak postavili, a dokonce tvrdili, že voda v Ganze je svatá a všechny účastníky od viru očistí.
Podle odborníka Univerzity Karlovy jsou ale dopady Kumbh mély mediálně trochu zveličovány. Za hlavní příčinu současné katastrofické situace tak považuje hlavně nekázeň lidí, podcenění situace ze strany úřadů, masovost předvolebních kampaní a zmiňované „usnutí na vavřínech“ po první vlně epidemie.
Masové akce versus zdraví
Už nyní se přitom v Indii vedou debaty nad další tradiční poutí, která se má konat ve druhé polovině června. Jedná se o pouť do jeskyně Amarnath v jižním Kašmíru, která byla kvůli koronaviru odvolána už v loňském roce, navzdory kritické situaci v zemi ale úřady s jejím zrušením tentokrát váhají. Prozatím jen pozastavily registraci pro účastníky, konečné rozhodnutí o konání akce ale nepadlo.
Česko chce darovat Indii 500 kyslíkových lahví. ‚Situace v zemi je vážná,’ uvedl Babiš
Číst článek
Podle německé televize Deutsche Welle přitom řada oborníků i politiků varuje, že by pouť do Amarnath v Himálaji mohla rozpoutat devastující vlnu epidemie v Kašmíru, který má zdravotnictví velmi omezené. Podle lednového prohlášení tamních úřadů se počítá s účastí až 600 tisíc lidí.
„Situace v Indii je špatná. Bylo by lepší, kdyby letošní pouť do Amarnath byla jen symbolická a kdyby bylo do svatyně vpuštěno jen pár lidí. Jinak to bude katastrofa,“ varuje pro DW jeden z představitelů kašmírské politické strany Národní konference.
Podle Štipla by ale pouť nemusela představovat takový problém, jako bylo dubnové konání Kumbh mély. Kvůli bezpečnostní situaci v regionu totiž podléhá velmi přísné kontrole.
„Tato pouť je posledních 20 let velmi přísně střežená, protože je to blízko pákistánských hranic. V minulých letech tam docházelo k útokům na poutnickou kolonu ze strany kašmírských separatistů. Akci proto hlídá armáda a je zpřístupněna jen omezenému počtu lidí,“ říká indolog, který pro iROZHLAS.cz zároveň vysvětluje, proč se část indické společnosti nechce konání náboženských slavností vzdát, přestože se koronavirus v zemi masivně šíří.
„Ne všichni Indové staví náboženské svátky nad vlastní zdraví, konzervativní část společnosti ale možná ano. U nás se těžko k něčemu přirovnává, náboženské svátky jsou ale součástí kultury a pro mnoho lidí to znamená otázku jejich identity. Když jim na to někdo sáhne, budou rozzlobení, politikům to pak působí problémy a tohle všechno je vzájemně provázané,“ uzavírá Štipl.
