Nejvýše tři měsíce a bez pozemních vojsk, načrtli senátoři USA možný útok na Sýrii
Záměr prezidenta Baracka Obamy nasadit vojenskou sílu v Sýrii podpořilo vedení zahraničního výboru amerického Senátu. Případnou intervenci však komise omezila několika podmínkami. Senátoři chtějí povolit šedesátidenní akci, kterou by za určitých podmínek mohl prezident protáhnout o dalších 30 dní, nesměl by však nasadit pozemní jednotky. O kompromisním textu bude dnes hlasovat celý zahraniční výbor, následně by se k němu měli vyjádřit členové obou komor Kongresu – Senátu i Sněmovny reprezentantů.
Pokud by k zásahu v Sýrii došlo, zřejmě by se jednalo především o raketové útoky a možná o leteckou operaci.
O tom, že vojenský úder v Sýrii je v zájmu USA, přesvědčoval senátory ministr zahraničí John Kerry. Zmiňovaný výsledek naznačuje, jakým směrem se ubírá myšlení amerických zákonodárců.
Ruský postoj k otázce útoku v Sýrii před setkáním zemí G20 v Petrohradě shrnul zpravodaj ČRo v Rusku Martin Dorazín
I když veřejnost žádné důkazy o použití chemických zbraní ze strany Asadova režimu neviděla, Kerry tvrdí, že je má. V takovém rozsahu a z daného území mohla podle něj chemické zbraně nasadit jen syrská armáda. Je možné, že Kerry senátorům ukázal konkrétní snímky nebo výpovědi, které však kvůli citlivosti zdrojů nesmí uniknout na veřejnost.
Aktuální rozhodnutí však zdaleka není konečně. O návrhu bude hlasovat ještě zahraniční výbor, pak celý Senát a bude potřeba přesvědčit i Sněmovnu reprezentantů. Každý jednotlivý politik se bude pravděpodobně rozhodovat sám za sebe, nepůjde tedy o hlasování podle stranických linií.
Odsouhlasení zásahu Kongresem si vyžádal americký prezident Barack Obama.
Rusko připustilo souhlas se zásahem v Sýrii, trvá však na jasných důkazech a mandátu OSN
Číst článek
Souhlas s možným útokem v Sýrii připustilo i Rusko, byť se samo nemíní případné intervence účastnit. Jak řekl ruský prezident Vladimir Putin, důkazy však musí být jasné a operace by musela probíhat s mandátem OSN, jinak by se jednalo o agresi.
O legálnosti zásahu mluvil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Připomněl, že ač je použití chemických zbraní těžkým mezinárodním zločinem a nikdo z viníků nesmí uniknout spravedlnosti, vše by se mělo odehrát podle mezinárodního práva. Jakákoli trestná výprava bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN je podle něj nelegální.
Francouzští zákonodárci budou jednat o zásahu v Sýrii, hlasovat se ale nechystají
Číst článek
Zároveň však vyzval Radu bezpečnosti, že v případě, že inspektoři potvrdí chemický útok v Sýrii, tak by měly světové mocnosti s právem veta překonat rozdíly a zaujmout jasné stanovisko k občanské válce, která trvá už přes dva roky a jíž mezinárodní společenství navzdory všem civilním obětem zatím jen nečinně přihlíží.
Tématem Sýrie se zřejmě státníci budou zabývat i na schůzce zemí G20, která začíná zítra v Petrohradě. Tam budou Putin i Obama a přijet se chystá i Pan Ki-mun.
