Německé imigrační zákony porušují lidská práva, říká turecký prezident Gül
Letos je tomu přesně 50 let, kdy Německo přijalo první ‘gastarbeitry‘ z Turecka. Dnes žije v Německu kolem tří milionů lidí s tureckými kořeny. Jejich postavení, debaty kolem jazyka i náboženství jsou častým důvodem sporu mezi německými a tureckými představiteli. Podobně je tomu i při současné návštěvě tureckého prezidenta Abdullaha Güla.
Turecký prezident kritizoval v Německu nový cizinecký zákon, který je platný od roku 2007. Podle této normy se může manželka či manžel přistěhovat do Německa za svým partnerem jen když prokáže znalost němčiny.
Jak v Odpoledním Radiožurnálu připomněla berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová, debaty kolem jazykových schopností přistěhovalců jsou v Německu velkým tématem.
Němečtí představitelé to vnímají jako jeden z klíčových prvků pro integraci, ale například turecký premiér Erdogan to vidí jako krok k asimilaci a několikrát požadoval, aby v Německu byly zavedeny turecké školy. Prezident Gül je v tom ale mírnější a při své současné návštěvě vyzval své krajany, aby se pořád učili německy.
Merkelová potvrdila odmítavý postoj ke vstupu Turecka do EU
Během přijetí u německé kancléřky Angely Merkelové hovořil prezident Gül i o možném členství Turecka v EU. Německo přitom patří k největším odpůrcům vstupu Turecka do Unie. A kancléřka Merkelová v této oblasti svůj postoj nezměnila. Pro vládu křesťanských demokratů je vstup Turecka do EU nepřijatelný.
Neplatí to ale pro všechny německé politické strany. A dokonce i německý prezident Christian Wulff se nechal slyšet, že v případě splnění podmínek, by mělo Turecko dostat šanci na vstup do EU. Kabinet kancléřky Merkelové to ale odmítá a nabízí Turecku pouze strategické partnerství.
Na druhou stranu se ale vzhledem k posilování pozic Turecka v oblasti Blízkého a Středního východu hodně mluví o tom, že pro Ankaru přestává být EU zajímavá. Oficiálně to ale prezident Gül nepotvrdil a naopak uvedl, že členství v Unii je pro Ankaru prioritou.
