Klimatičtí aktivisté opět obarvili Braniborskou bránu. Před měsícem z východní, tentokrát ze západní strany
🦺🎨 Das Brandenburger Tor bleibt orange!
— Letzte Generation (@AufstandLastGen) November 16, 2023
Wir sind mit Farbe zurück am Brandenburger Tor. Solange Deutschland Öl, Gas und Kohle verbrennt, werden wir wiederkommen.
Es ist ein Mahnmal für die unzähligen Menschen, die unser Zögern mit dem Leben bezahlt haben und bezahlen werden. pic.twitter.com/8TCTFefKyz
Klimatičtí aktivisté ze skupiny Letzte Generation (Poslední generace) ve čtvrtek počmárali Braniborskou bránu, zřejmě nejznámější památku v Berlíně. V polovině září ji oranžovou barvou potřísnili na východní straně, dnes na straně západní, informuje agentura DPA. Policie dva aktivisty zadržela.
Klimatičtí aktivisté ze skupiny Letzte Generation (Poslední generace) dnes počmárali Braniborskou bránu, zřejmě nejznámější památku v Berlíně. V polovině září ji oranžovou barvou potřísnili na východní straně, dnes na straně západní, informuje agentura DPA. Policie dva aktivisty zadržela.
„Dokud se v Německu bude spalovat ropa, plyn a uhlí, budeme se vracet. Jde o pomník za nesčetné lidi, kteří za naše otálení zaplatili životem a ještě zaplatí,“ uvedla Letzte Generation na sociální síti X.
‚Barva se vpíjí hlouběji.‘ Braniborskou bránu se po protestu klimaaktivistů stále nedaří vyčistit
Číst článek
DPA uvedla, že na rozdíl od září, kdy sympatizanti Letzte Generation bránu postříkali barvou z hasicích přístrojů, tentokrát použili jen štětce. Podle listu Berliner Zeitung na místo neprodleně dorazila čisticí četa a pomocí vysokotlakového přístroje barvu téměř úplně odstranila.
„Kdo takto pohrdá Berlíňany, pocítí následky. Přijde trestní oznámení a účet,“ uvedl berlínský primátor Kai Wegner z Křesťanskodemokratické unie (CDU).
DPA píše, že z východní strany Braniborské brány je stále postaveno lešení kvůli čištění této památky po zářijovém útoku aktivistů. Tehdy policie zadržela čtrnáct lidí. Čištění vyjde celkem na 115 000 eur (2,8 milionu korun).
Braniborská brána byla postavena koncem 19. století podle návrhu slezského architekta Carla Gottharda Langhanse na tehdejší západní hranici města. Po desítky let, kdy byl Berlín rozdělen na západní a východní část, nedaleko ní v sovětském sektoru stála berlínská zeď.