Obchodní válka mezi Čínou a USA neskončila, jen si bere oddechový čas, říká ekonom
Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Ačkoliv to obě strany prezentují jako výhru, někteří experti varují před předčasnou radostí. „Světový obchod je výrazně více destabilizovaný a na obou stranách jsou mnohem vyšší sazby, než by donedávna kdokoli pokládal za pravděpodobné či rozumné,“ varuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vilém Semerák z ekonomického institutu CERGE-EI.
Představitelé USA a Číny v pondělí oznámili dohodu na snížení cel. Takzvaná reciproční cla klesnou na obou stranách o 115 procentních bodů. V úterý navíc USA oznámily, že sníží clo na balíčky z Číny, které obsahují zboží nízké hodnoty. Naopak Čína znovu povolí nákup amerických letadel Boeing. Znamená to všechno, že končí obchodní válka mezi oběma zeměmi?
Spíše to znamená přestávku nebo oddechový čas. Pravidla jsou nastavena tak, že nyní bude běžet tříměsíční období, během kterého zřejmě budou probíhat další jednání. Reciproční cla pak budou buď zavedena zpátky, anebo dojde k nějakému odkladu, případně k nějakému úplně jinému řešení.
Tvrdý postup a razance Číny odborníky překvapila. Snížení cel může posílit čínské sebevědomí, odhaduje ekonom Vilém Semerák z výzkumného centra CERGE-EI
Proč k dohodě došlo právě teď?
Načasování je docela zajímavé. Mluvit se dá o souběhu několika faktorů. Na jedné straně zřejmě došlo v rámci Bílého domu ke změně relativních pozic hlavních názorových proudů, kdy velmi protičínská strana se zdá být najednou oslabena a v ústraní. Zejména Petr Navarro, který měl jako svůj téměř hlavní životní cíl odpoutat americkou ekonomiku od Číny, najednou zřejmě ztratil vliv.
Druhá úroveň se týká Donalda Trumpa, který je člověkem, jenž žije publicitou, má cit pro davy a pro marketing. Pokud se ale podíváme na jeho neúspěchy v poslední době, tak je naprosto jasné, že musí něco ukázat. Něco, co je zajímavé a použitelné.
Roli hraje ale i šok, který zažila americká administrativa v situaci, kdy finanční trhy najednou začaly dávat velice jasně najevo, že nejsou příliš spokojené s tím, kam zemi Donald Trump vede, a začaly růst výnosy z amerických státních dluhopisů.
Mnozí analytici říkají, že se dalo čekat, že cla nemohou mít dlouhého trvání. Od začátku podle nich bylo jasné, že dříve nebo později k nějaké takové dohodě dojde. Vnímáte to stejně? Bylo spíš otázkou kdy, než jestli?
To je složitá otázka, protože na jedné straně jsou v americké administrativě skutečně lidé, kteří tvrdí, že je potřeba absolutní restrukturalizace pravidel světového obchodu, a zejména absolutní odpoutání Spojených států od Číny.
Pak zaznívá názor, že je potřeba, aby Spojené státy měly pozitivní bilaterální obchodní bilanci s většinou partnerů a aby se průmysl vracel do Spojených států, což by s tímto názorem, že cla musela rychle klesnout, příliš nekonvenovalo. Ale při pohledu na to, jak reagovaly finanční trhy, a zejména pak američtí ekonomové, u nichž byla cla nesmírně nepopulární, by se asi dalo říci, že pragmatický vliv nebo pragmatické rozhodování je tam vidět.
Nerovnováha zůstává
Podle dohody se vysoké sazby snižují o 115 procentních bodů, což ale znamená, že nerovnováha zůstává. V tuto chvíli je to 10 procent na čínské straně a 30 procent na americké straně. Proč na toto Čína přistoupila?
Čína exportuje do Ameriky výrazně více, a to zejména v oblasti fyzického zboží, takže je pro ni asi zajímavé vidět cla snížená alespoň o určitou část.
3:02
Evropská komise navrhla seznam amerického zboží, na které by EU měla uvalit cla
Číst článek
Čína nebyla schopna příliš postihnout řadu amerických vývozů do Číny, protože v oblasti fyzických výrobků jsou vývozy výrazně menší.
Navíc stále ještě nevíme, co všechno bude definitivně z debat zahrnuto, ale zdá se, že některé předchozí celní sazby, třeba na dovoz LNG a ropných výrobků z USA do Číny, zůstávají v platnosti. To samé některá zvýšená cla na farmářské výrobky, což je něco, na co je Amerika poměrně citlivá a co může být pro Čínu zajímavější než nějaká obecná celní sazba.
Obě strany dohodu prezentovaly jako úspěch. Dá se mluvit o něčím vítězství?
Určitě bych spíše mluvil o relativním úspěchu. Pořád jsme v situaci, kdy světový obchod je výrazně více destabilizovaný, než byl, a kdy na obou stranách jsou výrazně vyšší sazby, zvláště na té americké, než by donedávna kdokoli pokládal za pravděpodobné, a už vůbec ne rozumné. Je to zmírnění, je to určitá stabilizace.
Pokud jde o úspěšnost, tak ve vzájemné konfrontaci uhnula první spíše americká administrativa. Byla pod mnohem větším tlakem, protože má menší možnost ovládat média, menší možnost sdílet, menší možnost ovlivnit informace, která dostává domácí populace, takže ve finální interakci zřejmě byla tím slabším.
Expert: Konflikt v Kašmíru byl první test čínských zbraní. Západ bude chtít prostudovat trosky raket
Číst článek
Může situace posílit čínské sebevědomí? Čína reagovala na cla zavedená Donaldem Trumpem jinak než třeba EU. Přistupovala k nim recipročně, což vedlo k eskalaci až do výše 145 % cel. Dá se zpětně říci, že tato taktika byla úspěšná?
Pokud bychom se vrátili o několik měsíců zpátky, tak v té době řada expertů na Čínu předpokládala, že pokud dojde k podobné interakci, tak že Čína bude spíše ten opatrnější. Tvrdý postup a razance odborníky překvapil. Pro čínské vedení to může signalizovat, že tvrdší strategie skutečně vyšla. Nedivil bych se ani tomu, když by ti, kdo byli pro sebevědomější a asertivnější přístup Číny, najednou získali vyšší podíl na moci.
Jaké dopady měla vysoká cla na americkou a čínskou ekonomiku? Stihla se vůbec nějak zásadněji projevit? A pokročila nějak jednání o tom, že by TikTok odkoupili američtí investoři? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
