Nová dimenze humanitární krize. Zaplavení tunelů v Gaze znečistí pitnou vodu, varuje antropolog

Palestinci v Pásmu Gazy trpí nedostatkem vody, potravin i lékařské péče. Kromě toho jsou vystaveni útokům izraelské armády, která bojuje proti teroristickému hnutí Hamás. „Humanitární krize dostává novou dimenzi, protože izraelská armáda hodlá zatopit tunely pod Gazou a hodlá k tomu použít mořskou vodu,“ upozorňuje Yassar Abu Ghosh, kulturní antropolog palestinského původu z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tunel, který podle izraelské armády vedl přes hranice z Gazy do Izraele (archivní foto z ledna 2018)

Tunel, který podle izraelské armády vedl přes hranice z Gazy do Izraele (archivní foto z ledna 2018) | Zdroj: Reuters

Problém s dostupností pitné vody je v Gaze dlouhodobý a voda ve studních je často poměrně slaná, připomíná kulturní antropolog v pořadu Interview Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Yassar Abu Ghosh, kulturní antropolog palestinského původu z Fakulty humanitních studií UK

„Izrael se inspiroval tím, co v boji proti bojovníkům z Hamásu provedl Egypt, který využil kanalizaci. Dnes proto víme, jaký efekt tato strategie má,“ podotýká s tím, že Pásmo Gazy je závislé na dodávkách pitné vody z Izraele, které jsou ale mnohdy přerušené v důsledku bombardování.

Palestinci prý musí v získávání vody improvizovat a zároveň hledat bezpečná útočiště, mimo jiné i v podzemních tunelech.

„Gaza je podtunelovaná celá a historicky za tím není jen Hamás, který z toho učinil klíčovou strategii. Tunely měly i hospodářský význam, během blokády umožňovaly transfer zboží,“ vysvětluje s tím, že obyvatelé regionu taktiku tunelů využívali už proti Alexandru Makedonskému nebo Napoleonovi.

Cesta k neštěstí

Výzvu k humanitárnímu příměří schválilo Valné shromáždění OSN, proti spolu s Izraelem hlasovalo jen několik zemí včetně Spojených států nebo Česka. Kritikům vadí, že v rezoluci nebyl útok Hamásu ze 7. října nazván teroristickým činem.

Abu Ghosh se ale domnívá, že v tomto ohledu by bylo možné dojednat úpravu textu rezoluce, pokud by byla vyvinuta dostatečná iniciativa. Arabské země zároveň nechtějí přijmout další palestinské uprchlíky s odůvodněním, že nechtějí Izraeli ulehčit jeho snahu etnicky vyčistit Gazu.

Izrael ničí tunely Hamásu. Podle amerického deníku je začíná zaplavovat mořskou vodou

Číst článek

Ve všech arabských státech dnes prý žije přes milion palestinských uprchlíků, další Palestinici pak žijí v Evropě, kde se dnes konají velké propalestinské demonstrace.

„Jsou zároveň protiizraelské, ale ne ve smyslu úsilí Izrael zlikvidovat. Jedné takové jsem se zúčastnil v Londýně v roce 2004, kdy tam bylo čtvrt milionu lidí. Mají dlouhou tradici a budou se konat do doby, dokud bude Izrael jednat v rozporu s mezinárodním právem: okupovat území Palestiny, rozšiřovat osady a používat jiné právo na svém území a pro Palestince,“ tvrdí.

Počátek konfliktu a důvod, proč se ho stále nedaří vyřešit, vidí v samotném způsobu vzniku státu Izrael – došlo k tomu z vůle několika málo států a proti vůli těch arabských. A zatímco v Gaze trvá blokáda, na Západním břehu Jordánu panuje vojenská správa, přičemž Palestinská autonomie je spíše loutková a omezeně spravuje jen asi pětinu území.

„Musí existovat politické uspořádání, které uspokojí obě strany. To je alfa a omega. Přestat v to doufat je cesta k neštěstí,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme