Polské předsednictví bylo relativně úspěšné, poznamenaly ho ale volby prezidenta, míní Barták

Polsko v pondělí končí v čele Evropské unie. Své předsednictví v Radě EU předá Dánsku. Prioritou Polska byla bezpečnost Evropy. Jak obstálo v čele EU? „Polské předsednictví bylo relativně úspěšné,“ hodnotí pro Radiožurnál Karel Barták, bývalý zpravodaj agentury ČTK v Bruselu a komentátor serveru Info.cz. Jedním z černých puntíků je ale podle něj absence přístupových rozhovorů s Ukrajinou.

Rozhovor Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Evropské rady António Costa, polský premiér Donald Tusk a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová

Předseda Evropské rady António Costa, polský premiér Donald Tusk a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Jak silným předsednickým státem podle vás Polsko bylo?
Polské předsednictví bylo relativně úspěšné. Většinu věcí, které si Poláci vytyčili, splnili. I když dá se říci, že se od nich na začátku čekalo více. Byli trochu hendikepováni vnitropolitickou situací.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Karlem Bartákem, bývalým zpravodajem agentury ČTK v Bruselu a komentátorem serveru Info.cz

Volili prezidenta.
Vláda po celou dobu čekala na prezidentské volby. A předpokládala, že dopadnou jinak, než dopadly.

Takže zatímco v první části, v prvních čtyřech nebo pěti měsících, prezident Duda házel vládě klacky pod nohy, tak to, jak volby dopadly, bylo pro vládu studenou sprchou. A mělo to určitý dopad na předsednictví. Nicméně si myslím, že Polsko odvedlo standardní, velmi dobrou práci.

Bude se na něj vzpomínat zejména z toho důvodu, že si vytyčilo obranu a bezpečnost jako hlavní téma.

A podařilo se mu posunout celkově náplň práce Evropské unie k obraně a bezpečnosti, což jsou oblasti, o které se Unie dosud starala jenom velmi okrajově. Ty se nyní díky polskému předsednictví dostaly do značné míry do středu pozornosti.

Suvalský koridor jako Achillova pata NATO. Proč je pro Putina území na polsko-litevské hranici tak důležité

Číst článek

Když budeme konkrétnější, Polsko se chtělo zaměřit na financování armád a koordinaci armádních investic. Jak se v tomto podařilo pokročit?
Polsko převzalo od Evropské komise návrh programu, téma finančního nástroje Safe a podařilo se mu tento nástroj protáhnout legislativním procesem, takže ten nástroj nyní existuje.

Je to v podstatě nástroj na společné veřejné významné vojenské zakázky, na kterých se podílí několik členských států.

V tom nástroji je 150 miliard eur. Na základě dobrovolnosti se mohou členské státy do tohoto systému hlásit, společně předkládat návrhy na významné zbrojní zakázky a dostávat mimořádně výhodné úvěry na tyto účely, což je úplná novinka.

Polsko má také silné vazby na Spojené státy. Jako by se ale tyto vazby nepropsaly, byť bylo Polsko lídrem EU vztahů USA – EU. Čím to podle vás je? Anebo nebýt Polska, mohlo být ještě hůř?
Myslím, že také do jisté míry sehrála roli vnitřní politika, protože prezident Donald Trump měl evidentně blíže k prezidentu Dudovi. Budoucího prezidenta, tedy ještě kandidáta Nawrockého také přijal v Bílém domě, kdežto s premiérem Tuskem k žádnému kontaktu nedošlo.

Naopak Tusk se významně sblížil zejména s lídry Francie, Británie a Německa. A tato čtyřka se stala symbolem evropské emancipace a evropské autonomie nejenom vůči Rusku a Ukrajině, ale také vůči Spojeným státům ztělesněným dnes Donaldem Trumpem a té určité hrozbě odklonu USA od evropského kontinentu.

3:00

Uhelné Polsko se chce zbavit své závislosti. Na Baltu buduje obří větrný park a řeší jeho bezpečnost

Číst článek

Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl také dojednaný oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Podařilo se to za polského předsednictví někam posunout?
To je jeden, řekněme, z černých puntíků polského předsednictví. Nepodařilo se jim rozběhnout přístupová jednání s prvním balíkem kapitol s Ukrajinou, a to pro soustavný odpor Maďarska.

Nyní se uvažuje poté, co si na tom Poláci vylámali zuby, že za dánského předsednictví by Evropská komise pokračovala v technických přípravách na jednání a že by se vytvořil nějaký systém, že by ne v každé etapě přístupového procesu musely členské státy rozhodovat jednomyslně, ale rozhodovalo by se kvalifikovanou většinou.

Nic takového se ale zatím nestalo. Poláci tedy narazili na ten maďarský odpor.

Naopak se jim podařilo schválit 16. a 17. balík sankcí proti Rusku, ale 18. balík, který měl být schválený ještě za polského předsednictví, a to minulý týden v pátek, tak proti odporu Maďarska, ale také Polska schválen nebyl.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme