Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) avizuje zákon, který má regulovat koncentraci kapitálu na polském mediálním trhu. Podle dosavadních prohlášení politiků strany, kteří dlouhodobě kritizují protivládní média jako „německá“, jde o zvětšení plurality na trhu. O návrhu se toho zatím moc neví, ve velkých vydavatelských domech se zahraničními vlastníky ale panuje nervozita.

Rozhovor Praha/Varšava 7:00 4. září 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Záměr polské vlády je podle protivládních liberálních médií jasný: snížit podíl zahraničních vlastníků a znemožnit tak práci vydavatelstvím, která jsou k vládě kritická. PiS argumentuje tím, že i v evropských státech je taková úprava běžná. Politici strany často dávají za příklad úpravu trhu ve Francii. (viz infobox)

„Bude to nejmodernější zákon v té oblasti, vzor pro všechny vyspělé země,“ řekl o návrhu viceministr kultury Paweł Lewandowski. Má podle něj prospět pluralitě na trhu.

Pro dobro Poláků?

Za jasnou prioritu označil dekoncentraci médií i předseda strany PiS Jarosław Kaczyński. „Máme co dočinění s chorobnou koncentrací médií. V mnoha evropských zemích platí zákony o dekoncentraci. Zavedeme je pro dobro Polska, pro dobro občanů,“ prohlásil v červenci.

„V normální kapitalistické zemi se proti monopolům bojuje. Jestli existuje nějaké ohrožení monopoly nebo přemírou potenciálu, je s tím potřeba bojovat,“ prohlásil k tématu v srpnu viceministr kultury Jarosław Sellin.

Podle sociologa médií z Loughborough University Václava Štětky srovnání s Francií ale příliš nesedí. „Spíše se nabízí paralela s Ruskem, kde loni vešel v platnost nový zákon omezující maximální podíl zahraničního kapitálu v médiích na 20 %, přijatý ve zjevné snaze vynutit si odchod některých zahraničních vydavatelů,“ napsal Štětka serveru iROZHLAS.cz.

Novinářka vládní verzi nevěří

Podle informací deníku Gazeta Prawna je návrh zákona už připravený, ale zná ho jen několik osob. Elżbieta Rutkowská, novinářka Gazety Prawnej, která se dlouhodobě zabývá problematikou polských médií, v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz mimo jiné řekla, že vládě bude nutné koukat pod ruce. Stejně jako Štětka totiž verzi o zvýšení pluralismu nevěří.

Vím, že žádný oficiální návrh ještě nebyl představen, ale o co jde v současné debatě o médiích?
Vycházíme z prohlášení politiků a lidí z ministerstva. Viceministr Lewandowski, který projekt řídí, mi řekl, že jde o zvýšení pluralismu, ale já mám pochybnosti, jestli jde opravdu o to.

Neexistuje přímá spojitost mezi koncentrací kapitálu a úrovní pluralismu. Neznamená to, že když je kapitál koncentrovaný, není svoboda názoru. Může to být dokonce naopak. V případě daleko jdoucí dekoncentrace, tedy rozdrobení médií, jejich oslabení může vést k omezení psaní nepopulárních názorů.

Slabá média se budou bát tisknout názory, které je připraví o reklamu. To se může týkat hlavně lokálních médií, která jsou nějakým způsobem závislé na penězích samosprávy.

To tvrzení, že dekoncentrace má zvýšit pluralismus, je natolik podezřelé, že bude nutné koukat autorům projektu pod ruce. Jde o to, zda jim jde o zvýšení pluralismu a ne o oslabení komerčních médií. Protože nejsilnější komerční média mají v současnosti spíš kritický postoj k vládě.

Kritéria na míru?

Bude reforma shodná s polským i evropským právem? Nemohou přijít na řadu arbitráže?
Nastavení EU umožňuje členským státům vlastní regulaci. V mnoha státech se úpravy týkající se médií liší od Polska. Tady je zásada, že dominantní pozice je 40procentní podíl na trhu, to se týká všech trhů, nejen toho mediálního. V Česku je zákon, který umožňuje jen jednu celostátní koncesi, u nás je možné mít více celostátních koncesí a jsou provozovatelé, kteří jich mají několik.

Pokud by dekoncentrace měla jít tak daleko, že by bylo možné mít jen jednu koncesi, co potom? Donutit provozovatele do prodeje koncesí, které už mají? Nebo se to bude týkat jen budoucnosti? Tady se otevírá okno pro arbitráže, protože je tu v médiích hodně zahraničních investic. A jestli bude křížová dekoncentrace, tak co s nimi?

Na která média by ten návrh dopadl nejvíce?
Na televizi TVN, ta je americká (vlastněná americkou mediální firmou Scripps Networks Interactive, pozn. red.). I když ministr Lewandowski mě ujistil, že zákon nebude obsahovat zásadu „národnosti kapitálu“. To ale neznamená, že nebude možné stanovit taková kritéria koncentrace, že zastoupení TVN na trhu ukáže jako příliš velké.

Je tu Ringier Axel Springer, vydavatel největšího bulvárního deníku, který má zároveň největší internetový portál, je tu americká investice v TVN, jedné z největších komerčních televizních skupin. Máme tu také německého Bauera, který je největším rádiovým vysílatelem jako skupina RMF a významným vydavatelem tisku, a máme také polskou skupinu ZPR, která je i v rozhlase i v televizi i v tisku a na internetu. No a ještě Agora (mimo jiné vydavatel deníku Gazeta Wyborcza, který je kritický k vládě PiS, pozn. red.).

Některá média jsou ve válce

Vláda se často ostře vymezuje proti médiím s německými vlastníky, která jsou k PiS kritická. Takových médií je prý příliš mnoho.
Agora už uvedla ve zprávě pro investory, že existuje do budoucna nebezpečí, které by z té dekoncentrace mohly vyplynout. Na burze zatím dekoncentrace vliv neměla, ale Agora s ní už počítá.

Ten návrh má být představen na podzim. Čeká Polsko „horký podzim“?
Ano, ano. No, není to vyloučené. Čekáme také na novelu zákona o koncesionářských poplatcích. Zatímco dekoncentrace pravděpodobně, podle toho, co dosud víme, soukromá média oslabí, veřejnoprávní média novela finančně posílí.

S tím souvisí i další otázka. Plní podle vašeho názoru polské média svoji kontrolní roli? Protože štěpení v Polsku jsou poměrně hluboká – politické, ale i mediální, a média jsou často jednou stranou politického sporu.
Taky se mi to tak zdá, mám stejný dojem. Státní rada (Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji, polská obdoba Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, pozn. red.), náš regulátor mediálního trhu, se v současnosti zabývá analýzou toho, jak média informovala o nedávných událostech (červencové dění kolem kontroverzních vládních reforem polského soudnictví, proti kterým protestovaly desetitisíce lidí, pozn. red.) Jsem zvědavá na výsledky, protože na základě mé osobní zkušenosti jsou některá média opravdu ve válce. Na obou stranách.

Jaká je atmosféra v médiích při takových spekulacích o vládních plánech?
Situace je nervózní. Většinou o tom vůbec nechtějí mluvit. Nejnervóznější jsou ti, kteří podnikají jen v médiích. Například Polsat poskytuje i telekomunikační služby, takže televize je spíš takový dodatek, ale média typu Agora podnikají jen v médiích...

U některých ale převládá názor, že ten zákon se neprosadí, že bude velký odpor. A že nebude v souladu s unijním právem. Na to spoléhá více provozovatelů a vydavatelů.

Čili je to téma, která dokáže veřejnost mobilizovat, podobně jako v případu novely zákona o nejvyšším soudu?
Myslím, že ani soudy nejsou lidem tak blízké a i přes to to hodně lidí zmobilizovalo. Ale je to těžké předpovědět. Hodně záleží na přístupu médií, jestli se proti tomu návrhu sjednotí, v případě, že to bude špatný projekt. Tehdy bude určitě jednodušší sjednotit lidi.

A týkala by se dekoncentrace i vašeho deníku, tedy Gazety Prawnej?
Nemyslím si, že spadáme do rizikové skupiny. Naše vydavatelství nemá největší podíl na trhu, je polské. Ok, podíl vlastní Axel, ale menšinový. Nemáme televizi ani rádio, takže nevidím velké ohrožení. Ale ty změny obecně ohrožují trh, a jestli to bude takové rozmělňování, jaké myslím já, bude to podle mého názoru ohrožení pluralismu. Oslabení médií nezvětší pluralismus. Takže ta věc se nás rovněž týká, i když nejsme v první linii. Ale neútočí na nás z žádné strany, protože nejsme angažovaní v politickém sporu.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít