Právo a spravedlnost zneužívá zahraniční politiku pro domácí účely. Tuskova opozice slibuje uklidnění

Zhoršení vztahů s Evropskou unií, Německem a v poslední době i s Ukrajinou. To je zahraničněpolitická vizitka polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Opozice pod vedením Donalda Tuska slibuje narovnat vztahy s většinou partnerů a krajně pravicová Konfederace sází v zahraničněpolitických vztazích na oportunismus. Web iROZHLAS.cz přináší přehled zahraničněpolitických kompasů pěti hlavních polských politických stran a koalic.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídři hlavních polských stran Jaroslaw Kaczyński (vlevo) a Donald Tusk

Lídři hlavních polských stran Jaroslaw Kaczyński (vlevo) a Donald Tusk | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Profimedia

Ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 odsoudila vládní koalice v čele s Právem a spravedlností (PiS) i opoziční Občanská koalice (KO), Třetí cesta a Lewice. Úplně jasno v konfliktu nemá krajně pravicová Konfederace. Její představitelé se ve vztahu k Moskvě dopouštějí jak proruských, tak protiruských výroků.

Polsko je v demografické krizi. Do nepopulárních řešení se ale stranám nechce, volí raději drahá

Číst článek

Ve vztahu k Číně prošla polská politika v posledních letech několika veletoči. Od dřívější čilé ekonomické spolupráce přes roztržku ohledně zadržení zaměstnance technologické firmy Huawei v roce 2019, následné opětovné ekonomické sblížení až k opět chladným vztahům po ruském vpádu na Ukrajinu.

Podle analýzy projektu MapInfluenCE Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) čínský postoj k ruské válce vyústil alespoň v částečnou změnu postojů jednotlivých polských stran. „Čína již není viděna jen jako ekonomický partner, jak tomu bylo dříve, ale spíše již jako rostoucí systémový rival,“ uvádí autorka Joanna Nawrotkiewicz.

Kromě východních nedemokratických režimů hrají v polské kampani před nedělními volbami roli i postoje k Evropské unii, útoky vládních politiků na Německo nebo vztahy s USA, tradičně klíčovým partnerem pro Polsko.

Protiněmecká PiS

Tváře voleb v Polsku. Autoritu Kaczyńského podporuje loajální Morawiecki, opoziční lídr Tusk odráží útoky

Číst článek

Snaha vymoci si od Německa stamiliardy eur reparací za druhou světovou válku, obviňování Berlína z pomalého poskytování vojenské pomoci Ukrajině nebo řeči o tom, že se Německo snaží z Evropské unie udělat „čtvrtou říši“.

To jsou jen některé příklady vyhrocené protiněmecké kampaně již osm let v kuse vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského.

„Co do důvěry mám pocit, že německo-polské vztahy jsou na nejnižší úrovni od roku 1989,“ popsal pro Financial Times ředitel organizace German Marshall Fund ve Varšavě Michal Baranowski.

PiS také ruku v ruce s provládními médii pravidelně vykresluje opozičního lídra Donalda Tuska jako německou loutku. Již od prezidentských voleb v roce 2005 také připomínají, že jeho děd sloužil ve wehrmachtu. Jako příslušník kašubské menšiny ale v této otázce neměl na výběr.

Kromě Německa je v poslední době terčem útoků PiS i sama Evropská unie, a to přestože jsou Poláci jedni z největších podporovatelů EU. Politici PiS si tak dávají záležet na tom, aby je opozice nemohla osočit z toho, že chtějí zemi z EU vyvést.

Houby, migranti a vojáci. Polskem hýbou předvolební témata i opakování souboje Tuska s Kaczyńskim

Číst článek

Jádrem dlouhodobých sporů mezi Varšavou a Bruselem je sporná soudní reforma, která polskou justici politizuje. Podle Soudního dvoru EU změny porušují unijní právo.

Podle analytika AMO Michala Lebdušky se na těchto sporech ukazuje, že PiS zneužívá zahraničněpolitická témata pro svůj vnitropolitický boj. „Je to dané i postavou předsedy Jaroslawa Kaczyńského, který nezná žádné cizí jazyky, v zahraniční politice se neorientuje a využívá ji instrumentálně pro vnitřní boj,“ popsal v podcastu Bruselské chlebíčky.

Během prezidentství Donalda Trumpa se Polsko stalo mimořádně nadstandardním spojencem americké administrativy, dokonce navrhlo pojmenovat budoucí vojenskou základnou americké armády v Polsku Fort Trump. K tomu sice nedošlo, polsko-americké vztahy ale jako již tradičně zůstávají velmi dobré. Pro PiS jde o důležitější spojenectví než s EU.

Donald Trump a Andrzej Duda v roce 2017 | Foto: Czarek Sokolowski | Zdroj: ČTK / AP

Ve vztazích s Čínou je PiS rozdělen mezi větší a menší příznivce spolupráce. Například prezident Andrzej Duda je zastáncem větší ekonomické i diplomatické spolupráce s Pekingem, premiér Mateusz Morawiecki je zdrženlivější.

Jedním z témat předvolební kampaně se stalo ukrajinské obilí, jehož dovoz Polsko zakázalo. Vzájemné vztahy ale poškodila také přestřelka mezi premiérem Morawieckým a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Prozápadní KO

Hlavním polským opozičním uskupením je Občanská platforma (PO) dvojnásobného premiéra Donalda Tuska, kterou v Občanské koalici (KO) doplňují ještě menší liberální, zelené i agrární strany.

U Poláků stále vede Právo a spravedlnost. Opozice ale stáhla náskok, ukazuje předvolební průzkum

Číst článek

Dohromady jde na rozdíl od vládního PiS o nesporně proevropský subjekt. Podle analytika AMO Lebdušky by se po vítězství opozice v čele s Tuskem jistě výrazně zklidnily vztahy s EU, Německem i Ukrajinou.

„Pro zahraniční partnery Polska by byla změna vlády úlevou, Tusk umí v zahraniční politice chodit lépe,“ popsal s tím, že by si pod Tuskovým vedením dokázala Varšava v unijních institucích vyjednat daleko lepší postavení a vliv.

Vláda kolem Občanské koalice by také zcela jistě nevedla protiněmeckou politiku. Někteří nynější opoziční politici se totiž obávají, aby současné spory mezi Varšavou a Berlínem nepřerostly v dlouhodobější krizi.

Podle europoslance a bývalého ministra zahraničí z PO Radoslawa Sikorského hrozí, že se spory kolem soudní reformy stanou pro Polsko mezinárodněpolitickou brzdou. „Jestli chce hrát Polsko vedoucí roli v další fázi vývoje Evropy, musí výrazně vylepšit své vztahy s Bruselem i Berlínem,“ popsal pro Financial Times. Pokud vztahy neuhladí, hrozí mu ztráta pozice klíčového evropského hráče v prostoru střední a východní Evropy.

Občanská platforma Polsku vládla před obdobím PiS v letech 2007–2015. V té době mimo jiné navázala silnější diplomatické styky s Čínou a aktivně se podílela na prohlubování vzájemných ekonomických vazeb.

3:19

Po volbách můžou v Polsku zdražit paliva i potraviny. ‚Pořád to bude levnější než v Česku,‘ věří nakupující

Číst článek

To se projevilo například ve Skupině 16+1, v dubnu 2012 se ve Varšavě sešli premiéři šestnácti středo- a východoevropských zemí s čínským protějškem. Tento formát je však v dnešní době zamrzlý a už jej některé země opustily. I názory Tuskovy partaje na Čínu se proměnily, dnes zdůrazňují především bezpečností rizika.

Třetí cesta a Lewice

Koalice křesťanských demokratů a agrárníků pod vedením třetího z prezidentských voleb 2020 Szymona Holowni sdílí většinu pohledů na zahraniční politiku s KO.

Část Třetí cesty byla dávným koaličním partnerem Tuskovy Občanské platformy, jiná část do Třetí cesty z tohoto tábora přímo přestoupila. Z této logiky tak jde o přirozené koaliční partnery.

Dle analýzy MapInfluenCE je pro ně klíčové posílit polský vliv i v globální perspektivě, chtějí toho dosáhnout skrze jasné partnerství v Evropské unii.

Ve svých programových dokumentech dokonce prosazují koordinovaný postup EU a USA proti východním nedemokratickým mocnostem Rusku a Číně.

Pokud chce současná opozice přemýšlet o zisku parlamentní většiny a odstavení PiS od vlády, musí Tusk kromě své KO počítat i se Třetí cestou a aliancí Lewice. Ta byla ve své současné podobě založena v roce 2019 jako spojenectví různých levicových stran a proudů.

Jde o formaci, která chce pokračovat v evropské integraci například prohloubením koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky, aby byla oslabena závislost Evropy na USA. Zároveň ale nemá problém s přítomností amerických vojáků v Polsku.

35:46

Kaczyński versus Tusk. Polské volby jsou pro EU teď ty nejdůležitější, soudí analytik

Číst článek

Ohledně Číny preferuje zachování výhodné ekonomické spolupráce, varuje však před větším zapojováním Pekingu například do války na Ukrajině a tím i před rusko-čínským spojenectvím.

Oportunistická Konfederace

Na polské politické scéně panuje jasná a široká podpora vojenské pomoci Ukrajině, výjimkou je krajně pravicová Konfederace. Vznikla před pěti lety sloučením tří subjektů – libertariánů z Nové naděje, nacionalistů z Národního hnutí vedených Krzystofem Bosakem a uskupení monarchistů, globalistů a euroskeptiků KORWiN.

Konfederace razí velmi pragmatickou zahraniční politiku, jejímž hlavním základem je, aby z toho měli výhody Poláci. Na oficiální úrovni strana prosazuje doktrínu známou v Česku jako „politika všech azimutů“, kterou razil třeba prezident Miloš Zeman. Jejím základem je rozvíjet vztahy s množstvím partnerů, aby se zamezilo přílišné závislosti na jednom spojenectví.

Jak ukazuje i analýza MapInfluenCE, v reálné politice Konfederace se projevuje, že jde o spojení několika politických proudů. Krátce po útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se poslanci Janusz Korwin-Mikke a Grzegorz Braun vyslovili pozitivně o Putinově režimu, podobné proruské postoje ale ve straně vyvolaly vnitřní debatu a spíše odmítavá stanoviska.

4:06

Nízké daně přebily popírání práv žen i nenávistné projevy. Část mladých Poláků chce volit krajní pravici

Číst článek

Postupem času se ale Konfederace víceméně ustálila na kritice protiruských sankcí a začaly se objevovat pochybnosti o tom, aby měli Poláci „trpět ve jménu Západu odsuzujícího Rusko“.

I ve vztahu k Evropské unii mluví Konfederace několika hlasy, nezřídka z ní dokonce zní chuť po vystoupení z Unie. Poslanec Robert Winnicki třeba zkritizoval vládu PiS za příliš proevropské a proamerické postoje a obvinil ji z toho, že její špatné vztahy s Čínou donutily Peking investovat spíše v Maďarsku nebo v Německu.

„Přesně před rokem se šéfem strany stal Slawomir Mentzen. A v tu dobu také začala strategie odsouvání nejkontroverznějších členů Konfederace na druhou kolej. Tedy těch, co sklouzávají k sexismu, rasismu, jsou proruští. Ti politici tam pořád jsou, stejně jako jejich pohledy na svět, jen je strana teď tolik neprezentuje,“ popsal pro Radiožurnál analytik Polityky Insight Kastor Kuźelewski.

Občas ale unikají na veřejnost světonázory některého z kandidátů. Tak je tomu v případě kandidáta Konrada Niźnika, který dlouhodobě šíří protiukrajinské příspěvky i dezinformace z pochybných zpravodajských webů, ale věří také na židovské spiknutí a Evropskou unii označuje za „eurokolchoz“.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme