Polská vláda spustí povinný registr těhotenství. Kritici se obávají, že jde o další nástroj kontroly
Polská vláda plánuje novelizaci, která má optimalizovat systém zdravotní péče. Od července lékaři budou mít povinnost zapisovat do digitálního registru ministerstva zdravotnictví informace o těhotenství pacientek, uvádí ministerstvo na svých stránkách. Zatímco vládní strana Právo a Spravedlnost toto rozhodnutí vysvětluje jako krok k digitalizaci, opozice a aktivisté v tom spatřují další snahu o zpřísnění protipotratové politiky.
Návrh novelizace vláda zveřejnila začátkem listopadu na svých stránkách. Nově ukládá lékařům povinnost zapisovat do digitálního registru ministerstva zdravotnictví veškeré údaje o zavedených implantátech, alergiích, krevní skupině a těhotenství svých pacientů. Nařízení by mělo začít platit od 1. července 2022.
Dosud se do digitálního registru dostávaly pouze identifikační údaje pacienta. Nově povinné položky podle znění novelizace budou lékaři evidovat jak u pacientů, které proplácí takzvaného národního fondu zdraví (Narodowy fundusz zdrowia), tak u samoplátců, uvedl zpravodajský server Gazeta.pl.
Rząd od 1.I wprowadza rejestrację ciąż. Wszelkie podmioty lecznicze będą wprowadzać do Systemu Informacji Medycznej info o pacjentkach z ciążami.
Skierowałem w tej sprawie interw. do Min. Zdrowia. Domagam się wyjaśnień:
- kto zainicjował tę zmianę?
- jaki jest jej faktyczny cel?
17:42 – 23. 11. 2021
Na vládní návrh upozornil senátor polské Občanské koalice (KO) Krzysztof Brejza, který 23. listopadu na twitteru zveřejnil dopis adresovaný polskému ministrovi zdravotnictví Adamovi Niedzielskému. V něm se ptá ministerstva, kdo stojí za návrhem novelizace a jaký je skutečný cíl úpravy sytému zdravotní péče.
Následovně návrh upoutal pozornost polské opozice a vládních kritiků, kteří začali zpochybňovat dosavadní kompetence ministerstva zdravotnictví v zajišťování kompletní dokumentace pacientů.
„Je poněkud trapné, že jsme se až teď dozvěděli, že ministerstvo zdravotnictví stále neshromažďuje informace, které jsou pro zajištění kvalitní péče o pacienta opravdu podstatné. Tím myslím údaje o krevní skupině nebo o alergiích. Polsko by se mělo hluboce zamyslet nad tím, jakým způsobem spravuje systém ochrany zdraví, a jaké údaje by se tam měly objevit,“ namítla v rozhovoru pro zpravodajský server Onet.pl polská europoslankyně Sylwia Spureková.
Pokračování prorodinné politiky?
Největší rozruch však vyvolala povinná evidence těhotenství pacientek, kterou po zpřísnění protipotratových zákonů někteří aktivisté považují za pokračování v dalším utužování prorodinné politiky Práva a Spravedlnosti.
Trauma doma i za hranicemi. Jaké překážky čekají na polské ženy, které se snaží v Česku podstoupit interrupci?
Číst článek
„Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že jde jen o snahu zkvalitnit prevenci těhotenství, pomoct těhotné ženě zajistit jí vhodné léky a péči. Ale takové opatření už existuje ve formě těhotenské průkazky, kde se zaznamenávají údaje o průběhu těhotenství,“ v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza sdělila aktivistka Natalia Broniarczyková z organizace Aborcyjny Dream Team.
„Jde o kontrolu. Vláda chce mít jistotu, že každé těhotenství skončí porodem,“ dodala.
V reakci na nařízení na e-mail ministerstva zdravotnictví organizace začala posílat fotografie použitých tampónů a vložek jako důkaz měsíčkování. Členky organizace tak zopakovaly protestní akci z roku 2008, kdy tehdejší ministryně zdravotnictví Eva Kopaczová chtěla zavést obdobný registr těhotenství.
Poslanec polské strany Nová Levice Marek Rutka upozornil na svém facebookovém účtu na další možné úskalí novelizace a to v souvislosti s evidencí zavedených implantátů. Podle něj se v digitálním registru objeví i informace o tom, zda pacientka používá antikoncepci ve formě takzvané spirály neboli nitroděložního tělíska.
Ta se převážně doporučuje pacientkám, které už rodily ale nemají v plánu další těhotenství. Rutka zdůraznil, že spirála je také považována za implantát, takže o ní budou vědět nejenom lékaři, ale i úřady, popsal deník Rzeczpospolita.
,Je to lež‘
Polské ministerstvo zdravotnictví však tuto kritiku odmítá. Dle jeho prohlášení zavedení registru těhotenství má pomoct v předepisování léků, které jsou v souladu se zdravotním stavem pacientky a neohrožují její těhotenství.
„Žádný registr těhotenství nebude. Chceme jen digitalizovat zdravotnickou organizaci,“ na otázky serveru Onet.pl reagoval představitel tiskového odboru polského ministerstva zdravotnictví a zároveň namítl, že k informacím o těhotenství budou mít přístup pouze lékaři a zdravotníci.
To, co se děje v Polsku a v Maďarsku, je nebezpečné pro celou unii, míní polský europoslanec Belka
Číst článek
Odborníci na ochranu soukromých údajů mají ale obavy, že při současném tažení konzervativní vlády proti interrupci se může novelizace ubrat špatným směrem.
„Digitalizace a evidování údajů o těhotenství není v zásadě nemístné,“ vysvětlila Sylwia Czubakowska, novinářka serveru Spider's Web, který se zaměřuje na informační technologie. „Přístup k anamnéze pacienta je v podstatě dobrý. Jenomže žijeme v Polsku,“ popsala pro polský investigativní web OKO.press.
„Ve skandinávských zemích takové opatření existuje od 70. nebo 80. let. Lékaři tvoří mapu, která pomáhá optimalizovat péči o těhotné ženy a zabránit komplikacím během těhotenství. Nejsem si ale jistý, jestli tyto údaje budou dostatečně zabezpečené a jestli z nich doopravdy budou moct čerpat pouze lékaři a porodní asistentky,“ zmínil pro Oko.press gynekolog a místopředseda polského svazu doktorů (NRL) Andrzej Drobniak a dodal, že znění novelizace je příliš obecné.
Instituce rodiny a demografie
Obavy z povinného registru těhotenství narostly hlavně poté, co polský Sejm ve čtvrtek odhlasoval zřízení takzvané Instituce rodiny a demografie, na kterou ročně půjde ze státního rozpočtu 30 milionů zlotých (víceméně 164 milionů korun).
V praxi půjde o ústav, který bude sledovat rodinnou a demografickou politiku, komentovat návrhy zákonů a šířit osvětu týkající se důležitosti rodiny a to především manželského vztahu.
Předseda instituce, volený polským Sejmem, bude mít pravomoci státního zástupce a bude mít nárok na to žádat vládní orgány o přístup k osobním údajům obyvatel, líčil deník Rzeczpospolita.
„To není projekt, který má chránit polské rodiny a mluvit o polských rodinách. To je projekt za 30 milionů zlotých, který má dělat reklamu katolickému, konzervativnímu modelu rodiny a světa,“ popsala pro stanici TVN24 poslankyně Monika Rosaová z Občanské koalice a dodala, že podle ní se jedná o další nástroj státní kontroly.
Povinná evidence těhotenství se ve středu stala i předmětem zasedání Evropského parlamentu, který projednával polské tažení proti evropským hodnotám. Řešil například kontroverzní „zóny bez LGBTIQ“ a nedodržování zásad právního státu, uvedl na svém webu.
