Armáda ve zprávě z vyšetřování uvedla, že smrt rukojmích velmi pravděpodobně souvisí se vzdušným úderem, a že kdyby měla poznatky o jejich přítomnosti v oblasti, úder by se neuskutečnil.

Rukojmí Alex Dancyg, Jagev Buchštab, Chaim Peri, Joram Mecger, Nadav Popplewell a Avraham Munder, které ozbrojenci Hamásu unesli živé z kibuců v jižním Izraeli během teroristického útoku loni 7. října, byli nalezeni mrtví v tunelu pod obytným komplexem Hamad Town v Chán Júnisu při operaci izraelské armády 20. srpna, řadu měsíců poté, co byli zabiti. Palestinští ozbrojenci při říjnovém útoku pozabíjeli v izraelském pohraničí na 1200 lidí a do Pásma Gazy odvlekli celkem 251 rukojmích.

Vyšetřování armády ukázalo, že únosci těchto šest mužů, z nichž čtyřem bylo mezi 75 až 80 lety, nejprve odvedli do centrálního tunelu v Chán Júnisu, kde byli zadržováni do loňského prosince. Do tohoto tunelu, v němž se nacházely i zadržovací cely, vojáci pronikli v lednu.

Tou dobou však již byli rukojmí přesunuti do jiného tunelu, vzdáleného asi čtyři kilometry. Zadržováni pak byli v úzkém skrytém průchodu, který spojoval části rozsáhlé podzemní sítě pod Chán Júnisem, ukázalo vyšetřování.

Armáda tou dobou neměla informace o tom, kde se tito rukojmí nacházejí, a 14. února její letouny zaútočily v této oblasti na tunely Hamásu, přičemž hlavním terčem úderů byl velitel praporu hnutí. Armáda tvrdí, že neměla poznatky ani podezření o přítomnosti rukojmích v zasažené oblasti a že k úderům obdržela všechna potřebná povolení.

„Kdyby byly takové informace k dispozici, úder by nebyl proveden,“ uvedla armáda ve zprávě.

O šest měsíců později na základě nových zpravodajských informací na místo úderu pronikli izraelští vojáci, kteří nalezli těla zmíněných šesti rukojmích. Všechna nesla stopy střelných zranění, podle armády je tedy vysoce pravděpodobné, že je zabili strážci Hamásu, kteří je drželi v zajetí.

Vojáci při této operaci vyzvedli také těla šesti ozbrojenců Hamásu, která střelná poranění neměla, a pravděpodobně tak v tunelu zemřeli v důsledku „vedlejších účinků“ vzdušného úderu, tedy udušením či na otravu oxidem uhličitým.

Vzhledem k dlouhé době, která uplynula od smrti rukojmích, vyšetřování nedokázalo určit, zda byli zabiti ještě před vzdušným úderem, během něj nebo až po něm. Možná je i varianta, že byli střeleni poté, co již byli po smrti. Armáda má v závěru vyšetřování nicméně za to, že výsledek by byl stejný a že bez ohledu na to by rukojmí zemřeli v důsledku vzdušného úderu.

Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných, které se zasazuje o návrat zhruba stovky živých i mrtvých rukojmích, kteří jsou v Gaze dosud zadržováni, v reakci na výsledky vyšetřování uvedlo, že tato zjištění jsou „dalším důkazem, že životy rukojmích jsou neustále, dennodenně v ohrožení, hraje se o čas.“

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít