„Kdybychom teď opustili Ukrajinu, otevíráme dveře válce a pomáháme rozpadu garancí bezpečnosti a obrany na evropském kontinentu. Je potřeba spíš zhluboka a klidně dýchat, dát si studenou sprchu, jít do sauny, jak říkal jeden vysoký finský představitel, a potom opravdu dát hlavy dohromady. Méně mluvit a více dělat,“ doporučuje předseda zahraničního výboru Senátu.

Jednání v Rijádu, k němuž nebyli Evropané přizváni, nepřeceňuje, jde o první kontakt. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je prý přímé jednání s Američany splněným snem a snaží se ho propagandisticky využít. Podle Fischera ovšem nastane okamžik, kdy nevyzpytatelný Trump zaskočí i jeho.

Pokud jde o Evropany, ti podle něj nemohou Trumpa vinit ze své neschopnosti pomoci Ukrajině a zbavit se energetické závislosti na Rusku, za vetování dalšího rozšiřování NATO ani za to, že doslova projedli investice do vlastní obranyschopnosti.

„Z různých stran i od široké veřejnosti dostávám zprávy o tom, že lidé mají pocit, že žijeme v bezpečné době a že nám nic nehrozí. Ale bezpečnostní ohrožení jsou tady a jsou velmi vážná a není to jen chyba Evropy,“ zdůrazňuje.

Také lidé z byznysu se stále těší na návrat levných ruských energií a exportu do Číny, tvrdí senátor. „Ale tohle je pryč, musíme naopak byznys informovat, že vítr se obrátil a nemůžeme garantovat, že budou dělat obchody jako v minulosti. To neplatí jen pro Česko, ale i pro Ameriku.“

Konec legrace

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se Fischer setkal s řadou amerických zákonodárců a potvrdil si tak, že Evropa má na druhé straně Atlantiku stále mnoho spojenců. Právě od Kongresu si do budoucna slibuje, že bude politiku Trumpovy administrativy korigovat, i když nyní na začátku volebního období jsou sešikovaní za svým prezidentem.

Evropa současně musí pracovat na schopnostech obrany a odstrašení, které zajišťují naši bezpečnost, a zvyšovat tlak na Rusko rozšiřováním sankcí a třeba i využitím zmrazených ruských prostředků, z nichž by bylo možné financovat pomoc pro Ukrajinu. V její podpoře je totiž třeba pokračovat i s ohledem na možná mírová jednání.

„Když těm bojujícím jednotkám už nic nepošleme, protože se jedná o míru někde na druhém konci světa, tak děláme velkou chybu. Aby se Ukrajinci drželi na frontě a naopak posilovali, je nejlepší cesta k tomu, aby mohli být silní i za jednacím stolem,“ dodává.

Státy jako Slovensko nebo Maďarsko další pomoc zpochybňují, Fischer ale podotýká, že na veřejnosti sice mluví hlasitě, ale v rámci Aliance takzvaně drží basu.

„Když přijde na otázky bezpečnosti, tak přestává legrace. Dnešní doba je skutečně vážná a my se z toho nevylžeme tím, že budeme říkat, že chceme mír, a tím pádem Ukrajině už nepošleme pomoc. Tím celý ten konflikt prodlužujeme. Budeme-li to dělat další roky, tak opravdu škodíme sami sobě,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít