Hlavní úkol Ukrajiny pro letošní rok? Oslabit zásobování nepřítele a útočit na Černomořskou flotilu
Ukrajina má za sebou hořký začátek roku. Zahájila ho státním smutkem za oběti rozsáhlých ruských útoků, na které vzápětí odpovídala údery na Bělgorod. Útoků v uplynulých dnech proběhla celá řada, k významnějšímu průlomu ale nedošlo. „Drony jako takové nejsou žádná zázračná zbraň, ale paradoxně můžou za to, že došlo k ustálení fronty,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus brigádní generál v záloze František Mičánek z CEVRO Institutu.
„Nepřicházejí žádné zprávy přímo z fronty, které by naznačovaly, že jedna nebo druhá strana konfliktu získala určitou taktickou výhodu a chystá se k protiúderu,“ říká generál František Mičánek. Větším průlomům navíc nepřeje počasí.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Pavlína Nečásková
Hlavním úkolem pro příští rok bude oslabit zásobování ruských jednotek na ukrajinském území, zejména v okupovaném pobřežním pásmu. „Velmi důležité samozřejmě je působení proti Černomořské flotile. Tím, jak se omezí schopnost ruských námořních sil v Černém moři, se snižuje možnost napadení Ukrajiny,“ popisuje Mičánek.
Důležitá bude také politická situace v západních zemích. Řadu z nich čekají volby, které by pomoc Ukrajině mohly ovlivnit. „Další otázkou je, jestli veřejná podpora ve státech Evropské unie, případně NATO, zůstane tak relativně vysoká, jak byla doposud,“ doplňuje ho politický geograf Jan Kofroň.
Podpora sice nebyla konstantní, ale i přes pokles z poslední doby se držela relativně vysoko. „Pokud by během dalšího půl roku výrazně spadla, nevíme, jestli by politici třeba ve Francii nebo v Německu ukrajinský konflikt stále považovali za něco, pro co se jim vyplatí jít i proti domácímu mínění,“ upozorňuje Kofroň v pořadu Ranní Plus.
Kostička do mozaiky
Klíčové z hlediska vojenské pomoci budou zejména volby ve Spojených státech. Analytici předpokládají, že pokud by v nich zvítězil Donald Trump, dodávky zbraní a techniky na Ukrajinu výrazně oslabí.
V tuto chvíli by jakýkoliv úbytek pomoci znamenal velký problém, národní zbrojní průmysl je totiž pro zásobování armády nedostatečný. „Pokud bude Ukrajina schopná dále zvyšovat kapacity svého obranného průmyslu, bude to velké plus,“ kvituje Mičánek.
Jenom pro příští rok si Ukrajinci předsevzali vyrobit milion dronů. „Drony jako takové nejsou žádná zázračná zbraň, ale paradoxně můžou za to, že došlo k ustálení fronty. Jejich nasazení dává obrovský přehled o situaci, umožňuje ničit jednotlivé kusy nebo seskupení vojáků, případně muniční sklady,“ vyjmenovává výhody a dodává, že drony mohou hrát velkou roli v obraně vzdušného prostoru.
Mírová jednání
Kromě oslabení pomoci se může mezinárodní společenství snažit Ukrajinu přimět přistoupit k mírovým jednáním. Objevují se totiž signály, že Vladimir Putin by možná měl zájem vyjednávat o příměří, ovšem pouze za svých podmínek.
„Tlak nebude extrémně silný, ale řada států se bude ptát Ukrajiny, nakolik je ochotná bojovat i v okamžiku, kdy by třeba další dodávky zbraní nebyly tak výrazné, jako byly doposud, nebo za situace, kdy by některé z věcí, které si přeje, nebyly dostupné,“ předpokládá Kofroň.
‚Absolutně vědomý teror.‘ Zelenskyj po vlně raketových útoků prosí o další protivzdušnou obranu
Číst článek
„Otázka zní: Byla by Ukrajina ochotná bojovat i v situaci, kdy by západní pomoc byla o něco menší?“
Již nyní na Ukrajinu proudí munice, bojová vozidla i letouny z řady západních zemí. „Je to jenom jedna kostička do celkové mozaiky konfliktu. Ukrajincům to pomůže, ale je potřeba brát v úvahu, že letoun sám nic nevyřeší,“ připomíná Mičánek.
„Potřebujeme piloty, potřebujeme k tomu munici, náhradní díly techniky. Takže je to další náročná součástka do celkové logistiky, se kterou si Ukrajina musí poradit,“ uzavírá.
Celou debatu expertů si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus v úvodu textu. Moderuje Pavlína Nečásková.
