Scholz na mnichovské konferenci: Dodávky zbraní na Ukrajinu válku neprodlužují, je tomu naopak
V bavorské metropoli začala Mnichovská bezpečnostní konference, v rámci prvního dne na ní vystoupili mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a prostřednictvím videoprojevu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V jejich projevech i na celé konferenci je hlavním tématem válka na Ukrajině, která začala několik dnů po konci loňského ročníku. Rusko na letošní konferenci pozváno nebylo.
Válka na Ukrajině není bitvou Západu proti Východu, ale válkou mezi právním státem a zákonem silnějšího, uvedl na úvod třídenní konference její šéf Christoph Heusgen. V projevu odsoudil jednání ruského prezidenta Vladimira Putina, který před rokem nařídil invazi na Ukrajinu.
Zelenskyj ocenil cestu na Západ. ‚Dostali jsme dobré signály,‘ uvedl v pravidelném projevu
Číst článek
Prohlásil také, že když loni tato významná bezpečnostní akce končila, mezi účastníky byla naděje, že Putin od chystané agrese ustoupí, když mohl v Mnichově vidět jednotné postoje představitelů Západu. „Všichni víme, že to dopadlo jinak,“ dodal.
Ruskou invazi na Ukrajinu komentoval také německý kancléř Olaf Scholz, který přislíbil další podporu napadené zemi. Dodávky zbraní ukrajinským vojákům podle něj neprodlužují válku a Ukrajina se může na Berlín spolehnout v další podpoře. „Putinův revizionismus nemůže zvítězit,“ dodal.
„Jsem si naprosto jistý, že Putin nikdy nečekal, že by se Západ mohl tak jednotně postavit ruské agresi,“ řekl Scholz. Německá podpora Ukrajině včetně poskytování moderních zbraní budou podle kancléře pokračovat tak dlouho, dokud to bude třeba. „Vždy ale budeme jednat tak, abychom konflikt nevyhrotili,“ uvedl.
V projevu kancléř zdůraznil, že Německo od začátku invaze muselo překročit řadu omezení, které si ve své zahraniční politice v poválečných letech stanovilo. Tím hlavním bylo rozhodnutí Ukrajině vůbec zbraně poskytnout, což původně odmítalo. Scholz rovněž poukázal na to, že Německo patří v Evropě k zemím, které Ukrajině nejvíce pomáhají. „V loňském roce jsme přijali více než milion ukrajinských uprchlíků,“ uvedl.
David a Goliáš
Ve videoprojevu vystoupil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na úvod konference poděkoval všem, kteří jeho zemi pomáhají v boji proti Rusku. Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k biblickému Davidovi, který zvítězil nad mnohem větším a silnějším Goliášem. Dodal, že Rusko jako Goliáš zvítězit nesmí, proto je třeba urychlit a posílit dodávky zbraní na Ukrajinu.
„Děkuji všem, kteří Davidovi poskytli prak,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Goliáš může padnout už letos. „Nesmí být žádná alternativa než vítězství Ukrajiny,“ prohlásil její prezident. „Není žádná alternativa k naší jednotě, neexistuje žádná alternativa k osvobození naší země a našeho lidu,“ řekl.

"Next year, let's gather here in Munich for the post-war conference, for a free Europe and a free world."
— 🇺🇦 @Володимир Зеленський at #MSC2023
14:11 – 17. 02. 2023
Nový imperialismus
V rámci prvního dne konference promluvil také francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého je přepadení Ukrajiny je ukázkou nového imperialismu a nového kolonialismu. „Invazí na Ukrajinu byla porušena tabu. A tato tabu porušil člen Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl s tím, že Rusko je dnes mocností, která ve světě vyvolává nerovnováhu.
Zvolený prezident Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, Cichanouskou a litevským prezidentem
Číst článek
Jako tabu, které režim ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina porušil, označil Macron útoky na civilisty, ničení civilní a energetické infrastruktury či jaderné vyhrožování. „Nesmíme také podceňovat roli Íránu,“ řekl. Teherán poskytl ruské armádě drony, se kterými Rusko útočí na ukrajinská města.
Před začátkem konference se francouzský prezident setkal s nově zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem. „(Macrona) zajímaly vize mého prezidentství, k nimž patří i snaha překonávat konflikty, spojovat společnost či posílit prestiž Česka v zahraničí,“ napsal na twitteru Pavel. Konference se účastní také ministr zahraničí Jan Lipavský.
Diplomaté
Součástí konference jsou také debaty mezi diplomaty, jak popisuje zpravodaj Radiožurnálu Václav Jabůrek, který se konference účastní. Dominuje mu podle něj válka na Ukrajině, řeší se ale také další problémy, od vztahu mezi Řeckem a Tureckem přes budoucí fungování Evropské unie až po napětí spojené s Čínou.
Biden v poselství o stavu unie podpořil Ukrajinu. Číně vzkázal, že USA usilují o konkurenci, ne o konflikt
Číst článek
Mnichovská bezpečnostní konference představuje jednu z nevětších akcí zabývajících se bezpečností, v bavorské metropoli se koná od roku 1963. Tradičně se jí účastní stovky vrcholných představitelů a expertů v oblasti bezpečnosti.
Loňská Mnichovská bezpečnostní konference skončila 20. února. O čtyři dny později ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Na letošní akci v Mnichově, které se kvůli významu říká Davos obranné politiky, Rusko pozváno nebylo.
V následujících dnech na konferenci vystoupí například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Na akci jsou ldři asi čtyřiceti zemí a skoro stovka různých ministrů