Těžba břidlicového plynu budí v Evropě rozporuplné pocity
Břidlicový plyn se v posledních deseti letech ve velkém těží ve Spojených státech, jeho těžba tam pokrývá asi pětinu spotřeby. V Evropě se zatím jen hloubí průzkumné vrty. Poláci však doufají, že se zbaví závislosti na dodávkách plynu z Ruska, a Rakušané jsou tradičně mnohem opatrnější.
Těžba břidlicového plynu je složitá a energeticky náročná, protože jeho ložiska jsou obvykle hlouběji než zásoby zemního plynu. Plyn se z podzemí dostává pomocí hydraulického štěpení - vrtem se do hloubky vhání štěpicí kapalina, která břidlici rozruší, a pak je plyn možné odčerpat.
Tato kapalina je složená z vody, písku a z přídavných chemikálií, které sice tvoří pouhé půl procento kapaliny, ale právě jich se obávají odpůrci této technologie. Argumentují také tím, že vrty jsou hlučné a těžba se neobejde bez částečného úniku metanu, který je mnohonásobně účinnější skleníkovým plynem než oxid uhličitý.
„Poláci už několikrát zažili, že byli závislí na Rusku a že to vždy bylo spojeno s určitými problémy nebo riziky. Proto v celonárodním povědomí Poláků je to otázka cti – nebýt na dovozu z Ruska závislí,“ vysvětluje Juraj Franců z České geologické služby, proč dává Polsko této technologii zatím zelenou.
Jaké jsou postoje k těžbě břidlicového plynu v ostatních Evropských zemích, zjišťovala Karolína Rezková z Radiožurnálu
Těžbu břidlicového plynu plánuje také rakouská společnost ÖMV a to kousek za českými hranicemi pod Mikulovem. Kvůli odporu místních obyvatel ale projekt posunula, dokud se neprozkoumá dopad těžby na životní prostředí.
Příští rok se měly do země u městečka Poysdorf v dolním Rakousku zavrtat šest kilometrů pod povrch první průzkumné sondy. Společnost ÖMV tvrdí, že v podzemí je tolik břidlicového plynu, že by to pokrylo spotřebu Rakouska až na třicet let. Místní obyvatelé se ale bojí ekologických rizik – znečištěné vody a zničené krajiny.
ÖMV sice představila údajně bezpečnou metody těžby plynu, kdy se namísto chemického koktejlu pouští pod zem jen voda, písek a kukuřičný škrob. Ani to ale obyvatele dolnorakouského venkova neuklidnilo. Namítali, že když se jim konečně povedlo přitáhnout do regionu turisty, mohli by jim teď jako atrakci nabídnout jen bungee jumping z těžní věžě.
Společnost ÖMV proto zatím projekt zastavila.
Těžba břidlicového plynu je zakázaná i ve Francii a letos v lednu odmítl těžbu hydraulickým stěpením také bulharský parlament.
Britský expert na energetickou bezpečnost Alain Riley nedávno v listě The Wall Street Journal varoval, že Evropa si nemůže dovolit odmítnout břidlicový plyn. Pokud Evropa tuto technologii odmítne, uškodí to její prosperitě i energetické bezpečnosti.
