Těžba břidlicového plynu budí v Evropě rozporuplné pocity

Břidlicový plyn se v posledních deseti letech ve velkém těží ve Spojených státech, jeho těžba tam pokrývá asi pětinu spotřeby. V Evropě se zatím jen hloubí průzkumné vrty. Poláci však doufají, že se zbaví závislosti na dodávkách plynu z Ruska, a Rakušané jsou tradičně mnohem opatrnější.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ropná břidlice

Ropná břidlice | Foto: United States Federal Government

Těžba břidlicového plynu je složitá a energeticky náročná, protože jeho ložiska jsou obvykle hlouběji než zásoby zemního plynu. Plyn se z podzemí dostává pomocí hydraulického štěpení - vrtem se do hloubky vhání štěpicí kapalina, která břidlici rozruší, a pak je plyn možné odčerpat.

Tato kapalina je složená z vody, písku a z přídavných chemikálií, které sice tvoří pouhé půl procento kapaliny, ale právě jich se obávají odpůrci této technologie. Argumentují také tím, že vrty jsou hlučné a těžba se neobejde bez částečného úniku metanu, který je mnohonásobně účinnější skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

„Poláci už několikrát zažili, že byli závislí na Rusku a že to vždy bylo spojeno s určitými problémy nebo riziky. Proto v celonárodním povědomí Poláků je to otázka cti – nebýt na dovozu z Ruska závislí,“ vysvětluje Juraj Franců z České geologické služby, proč dává Polsko této technologii zatím zelenou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké jsou postoje k těžbě břidlicového plynu v ostatních Evropských zemích, zjišťovala Karolína Rezková z Radiožurnálu

Těžbu břidlicového plynu plánuje také rakouská společnost ÖMV a to kousek za českými hranicemi pod Mikulovem. Kvůli odporu místních obyvatel ale projekt posunula, dokud se neprozkoumá dopad těžby na životní prostředí.

Příští rok se měly do země u městečka Poysdorf v dolním Rakousku zavrtat šest kilometrů pod povrch první průzkumné sondy. Společnost ÖMV tvrdí, že v podzemí je tolik břidlicového plynu, že by to pokrylo spotřebu Rakouska až na třicet let. Místní obyvatelé se ale bojí ekologických rizik – znečištěné vody a zničené krajiny.

ÖMV sice představila údajně bezpečnou metody těžby plynu, kdy se namísto chemického koktejlu pouští pod zem jen voda, písek a kukuřičný škrob. Ani to ale obyvatele dolnorakouského venkova neuklidnilo. Namítali, že když se jim konečně povedlo přitáhnout do regionu turisty, mohli by jim teď jako atrakci nabídnout jen bungee jumping z těžní věžě.

Společnost ÖMV proto zatím projekt zastavila.

Těžba břidlicového plynu je zakázaná i ve Francii a letos v lednu odmítl těžbu hydraulickým stěpením také bulharský parlament.

Britský expert na energetickou bezpečnost Alain Riley nedávno v listě The Wall Street Journal varoval, že Evropa si nemůže dovolit odmítnout břidlicový plyn. Pokud Evropa tuto technologii odmítne, uškodí to její prosperitě i energetické bezpečnosti.

Grafické schéma způsobu těžby břidlicového plynu, včetně nalezišť v Česku

Vojtěch Berger, Karolína Rezková, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme