V Tunisku se slaví i protestuje. Radost z výročí nabyté svobody se mísí se zklamáním z ekonomického vývoje
V Tunisku se slaví i protestuje. Na hlavním bulváru Habíba Burgiby v centru hlavního města se konají oficiální oslavy tuniské revoluce. Přesně před sedmi lety totiž rezignoval autoritářský prezident Ben Alí a uprchl ze země. Tunisko se pak úspěšně transformovalo v demokracii. Ekonomické problémy ale zatím žádná porevoluční vláda nezvládla.
„S revolucí jsme dosáhli svobody vyjadřování, svobody demonstrovat, svobody médií, ale zůstává tu problém s nezaměstnaností. Trpí tím důstojnost celého národa. Revoluce nedokázala změnit staré ekonomické uvažování vlády,“ říká Hajsam Gásimí, člen kampaně na podporu protivládních protestů.
Na židovskou školu na turistické Džerbě zaútočili zápalnou lahví, v Tunisku zuří protivládní bouře
Číst článek
Už v sobotu se na hlavním Burghibově bulváru v centru Tunisu připravovaly oficiální oslavy výročí takzvané Jasmínové revoluce.
„Problém těch oslav je, že většina Tunisanů už dnes není o revoluci přesvědčená. Ztratili naději na zlepšení svých životních podmínek,“ myslí si aktivista Hajsam Gásimí.
Na Burgibově bulváru tak budou jako každý rok slavit lidé ze střední střídy, pro které jsou získané svobody důležité. Po cestě na místo oslav si možná nechají vyleštit boty přímo na ulici u Munsifa.
„Na tomhle plácku jsem už desátý rok. Desátý rok! Člověk musí něco dělat, aby mohl jíst. Ale život je tady strašně těžký.“ Munsif pochází z vnitrozemí, z vesnice asi 300 kilometrů vzdálené od Tunisu. Měl tam malé hospodářství, ale to mu nešlo a tak se vydal hledat práci do města.
Revoluční změna zákona. Muslimky se v Tunisku mohou provdat za jinověrce
Číst článek
Revoluce jsou k ničemu
„Za dva roky je mi padesát. Ženu a děti mám tam u nás na venkově. Tady v Tunisu jsem sám. Pořád jezdím tam a zase zpátky. Je to bída, fakt bída.“
Munsif sedí na chodníku pod slunečníkem od známých pivovarů, kolem sebe má rozložené nádobíčko - štětce, kartáče, leštidla a krémy, a čeká zákazníky.
Výdělek hodě kolísá. V přepočtu si některý den vydělá tři sta korun, a jiný nic. „Zima s deštěm je pro mě požehnáním, každý potřebuje vyčistit boty. Slunečné léto je mi k ničemu, nemám do čeho píchnout.“
Munsif tu spod svého slunečníku sledoval všechny revoluční události před sedmi lety.
A přestože dře bídu s nouzí, myslí si o všech těch protestech své. „Tyhle revoluce, to je k ničemu, to nikam nevede. Nikdy z toho nebylo nic dobrého,“ myslí si čistič bod Munsif.
