Karúí, který vlastní jednu z hlavních tuniských televizních stanic, je stíhán už od roku 2017. Policie ho ale zatkla až na konci letošního srpna, jen deset dní před začátkem prezidentské kampaně. Prezidentský kandidát tvrdí, že všechna obvinění jsou politicky motivovaná.

Dokud Karúí čeká ve vazbě na rozhodnutí soudu ve věci obvinění, může se podle volební komise účastnit i druhého kola, které se uskuteční 13. října. Nebývalá situace by nastala ve chvíli, kdyby byl odsouzen.

„Volební zákon počítá s několika případy, jako je nemoc nebo úmrtí kandidáta, ale ne s uvězněním. Pokud by byl odsouzen mezi prvním a druhým kolem, bylo by potřeba ho přeskočit a uspořádat druhé kolo s kandidátem, který se umístil třetí,“ vyjádřil se těsně po prvním kole volby člen tuniské volební komise.

Pokud by Karúí volby nakonec vyhrál ve druhém kole, není zatím jasné, zda by se imunita jeho úřadu vztahovala i na bývalé zločiny, které ještě neprošly soudním řízením. V Tunisku navíc nebyl zformován ústavní soud, který by podobnou situaci mohl řešit. Ačkoliv tento orgán zaručuje ústava z roku 2014, parlament se zatím nedokázal dohodnout na složení soudců.

Vítězem prvního kola prezidentských voleb se v Tunisku stal univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd, který získal 18,4 procenta hlasů. Druhý Karúí s 15,6 procenta porazil kandidáta největší parlamentní Strany obnovy Abdal Fattáha Múrúa a další politiky zavedených stran včetně současného a dvou bývalých premiérů a bývalého prezidenta.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít