Ukrajina zahájila protiofenzivu. Rusové nemají kým doplnit útvary, říká odborník
Ukrajina zahájila protiofenzivu v Charkovské oblasti u města Balaklija. Podle BBC ruské síly ve úterý večer ustupovaly za řeku Severní Doněc a na město Charkov dopadaly v noci na středu ruské rakety. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Proč se Ukrajina rozhodla k další ofenzivě vysvětluje pro Radiožurnál politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň.
Proč se ukrajinské síly rozhodly k další ofenzivě i v Charkovské oblasti?
Tohle to je docela dobrá otázka z toho důvodu, že Rusové, což si možná řada lidí neuvědomuje, bojují posledních několik měsíců v početním oslabení. Zkrátka nemají dostatek lidí na to, aby vykryli relativně širokou frontu a samozřejmě, že pokud Ukrajinci jsou schopni provést několik třeba jen dílčích útoků, tak tím poměrně výrazně ztěžují Rusku rozhodování, kam poslat nepříliš početné zálohy lidí a techniky.
Otázka zastropování ceny plynu. Ukrajinská ofenzíva. Památník Návraty kamenů. Poslechněte si polední publicistiku.
Takže v tomto ohledu vidím záměr neumožnit Rusku soustředit se jen na jednu jedinou oblast. Jestli protiofenziva u Charkova bude mít nějakého delšího trvání nebo jestli je to jen omezená akce, to už je samozřejmě věc, na kterou nedokážu odpovědět.
Jak se dá zhodnotit ukrajinská ofenziva u Chersonu po deseti dnech? Někdo si možná představoval rychlou akci a následně oznámení úspěchu.
Určitě, není to nějaký zářný úspěch, nějaký blitzkrieg. Zároveň očekávat něco takového bylo podle mě poněkud naivní a nekorespondovalo to s realitou. Zároveň si ale nemyslím, že hlasy, které říkají, že ukrajinská ofenziva zcela selhala, jsou správné. Ukrajinci mají nějaké schopnosti, nějaké technické možnosti a díky tomu podle mě maximum možného pro ně je, se v tento okamžik posouvat v obraně o několik málo kilometrů denně.
Když to ale vydrží takto čtrnáct dní, a dneska jsme zhruba po deseti dnech, tak je velká šance, že se jim podaří ruskou linii prolomit. Jakmile se jim podaří prolomit obranou zónu, tak v ten okamžik budou moci začít ne úplně sprintovat, ale budou se moci začít pohybovat mnohem rychleji a budou moci dosáhnout nějakého zajímavého cíle.
Jako třeba obklíčení minimálně těch ruských sil, které jsou na severu chersonské oblasti, což by samozřejmě radikálně změnilo poměry sil.
3:21
Ukrajinci vytlačují ruskou armádu z Chersonské oblasti. Civilisté utíkají před válkou do Záporoží
Číst článek
Jak si představit tu ruskou zóny obrany, pro laika?
Není to jedna linie, která by byla tenoučká, kde by stáli ti vojáci, tanky a děla vyrovnány v řadě, to v žádném případě. Spíš si to představme tak, že je to zóna, která je hluboká deset, dvacet kilometrů a jsou tam šachovnicově rozestavěny jednotlivé obranné pozice, včetně třeba děl a tanků.
Obránce nemusí být na všech těch pozicích a často je to tak, že nějaké pozice jsou připraveny jako záložní a stahuje se do nich, až když útočník postoupí do hloubky toho území. Samozřejmě čas od času obránce provede nějaký protiútok, aby třeba sevřel křídla útoku, snaží se odříznout útočící jednotky. Takže nepředstavujme si to tak, že je to jedna souvislá linie, je to naopak poměrně řídce zalidněná oblast, která je poměrně hluboká. A to je právě to, co na jednu stranu umožňuje útočníkovi poměrně rychle obsadit první dva až tři kilometry, to není tak těžké.
Těžké ale je se pak probojovat přes celou tu zónu, třeba patnáct kilometrů, protože to může trvat samozřejmě několik týdnů. A pokud se v takovéto zóně postupuje rychle, pak to vede k poměrně velkým ztrátám, pakliže útočník není takticky velmi excelentní.
‚Rozdíl je v lidech’
Vy už jste o tom mluvil, že ruská armáda má problém s nedostatkem lidí. Dá se toto označit za v současnosti největší problém ruské armády?
Určitě, kdybychom se bavili o technice a podobně, tak i tam mají Rusové nějaké problémy, ale oni je mají samozřejmě i Ukrajinci. V lidech je ten rozdíl zdaleka největší. Ukrajina, přestože má několik jednotek, které jsou nevycvičené a jejich bojeschopnost je reálně velmi omezená, tak má ale tu výhodu, že má ve zbraních přes půl milionu lidí.
Takže když dojde ke ztrátám, Ukrajinci jsou schopni útvary poměrně lehce doplnit, byť třeba ne úplně kvalitními vojáky. V případě Ruska je problém takový, že oni v zásadě nemají čím doplnit útvary, pokud dojde k nějakým bojovým ztrátám, protože stále spoléhají na profesionály a dobrovolníky.
A dokonce víme, že část útvarů, které bojují od samého začátku, měla nedostatek osob. Takže toto je v tento okamžik určitě ten největší problém pro Rusy a zejména ve srovnání s ukrajinskou stranou.
Rusko chce postavit další plynovod do Číny. Povede přes Mongolsko, kam začne Rusko dodávat i ropu
Číst článek
A z druhé strany největší problém ukrajinské armády teď vidíte v čem? Ono se zdá, že je schopná bránit, ale není úplně úspěšná v dobývání území zpět.
Útok je prostě obecně mnohem těžší, než si řada lidí u nás chce připustit. Nejvíc rozhodující je samozřejmě mít dostatek techniky, upřímně řečeno nejde ani o to, jak moc je ta technika moderní, byť samozřejmě i to hraje nějakou roli, ale klíčové jsou schopnosti.
Uvědomme si, že třeba Ukrajinci někdy na přelomu května a června posílali do bojů jednotky teritoriální obrany, protože jim už nic jiného nezbývalo a ty měly za sebou reálně čtrnáct dní výcviku. Takže samozřejmě jejich schopnosti jsou jakž takž přijatelné pro obranu, ale pro větší útok to už nestačí.
To je na scéně Ukrajiny ten největší problém, který jde řešit, ale trvá to řadu měsíců. Je třeba zajistit výcvik jednotek a to nejen konkrétních čet a rot, ale potom zajistit i kvalitní výcvik štábů, zejména těch nově zformovaných.
Ty mají velitele, kteří třeba už dlouhou řadu let v armádě nesloužili nebo to nejsou ani úplně vojáci a samozřejmě jejich schopnosti logicky budou v tento okamžik ještě relativně malé. Když Ukrajinci toto změní, tak samozřejmě jejich bojová efektivita výrazně stoupne.
