Bolestné loučení při evakuaci. Zpravodaj natáčel v Pavlovce, kterou Ukrajinci získali před pár dny zpět
Ukrajinská armáda drží obranu v Donbasu, v tamní Doněcké oblasti se jí dokonce podařilo osvobodit několik vesnic, které leží přímo ve válečné zóně. První byla před devíti dny Pavlovka, kam se vydal i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín s ukrajinským humanitárním pracovníkem Olegem Tkačenkem.
Je pět hodin ráno, vyrážíme do jedné z nově osvobozených vesnic v Doněcké oblasti - do Pavlovky. Čeká nás poměrně náročná jízda, hlavně v závěru, protože tam ještě skoro nikdo nebyl, kromě Olega. Naposledy tam zažil dost silné ostřelování, když někdo zpozoroval z vrchu jeho auto.
Poslechněte si reportáž zvláštního zpravodaje Martina Dorazína, který natáčel v osvobozené Pavlovce
Tam vezeme potraviny, zpátky povezeme lidi. Ve vesnici, kterou projíždíme, jsou zřetelně vidět stopy nedávných příletů minometných granátů. I cesta je plná kráterů. Projíždíme kolem domu kultury, který je docela v dezolátním stavu. Povalené ploty, domy bez střechy. A je vidět, že tady je válka každodenní záležitostí. Kolem cesty jsou docela dost velké díry, krátery po příletu raket.
Teď už se poměrně velkou rychlostí řítíme přímo k Pavlovce. A vůbec nevíme, co nás tam čeká.
Mezi obilnými lány po příšerné cestě plné kráterů jsme nakonec dorazili do Pavlovky. Nikde nikdo, alespoň tady na začátku. Osvobodili ji 23. června.
Do domu paní Ariny jsme přivezli kanystry s pitnou vodou a jídlo. Od 12 března nemá vodu, elektřinu ani plyn. Říká, že chce, aby už byl klid.
Ukrajinským městem Mykolajiv otřásly silné exploze. Starosta vyzval lidi, aby zůstali v úkrytech
Číst článek
Osvobození prý přijala s velkou úlevou. Před dvěma dny ale dopadla raketa do sousedního domu, jsou z něj už jen ruiny. Ona v tu dobu byla ve sklepě, bylo jí hrozně, říká.
Toto rozstřílené auto tady stojí, protože s ním přijeli specialisti, kteří měli vyvrtat studnu. Ale začalo ostřelování. Byli zraněni a odvezli je pryč do nemocnice. Auto tady zůstalo.
V mírových dobách tady musel být opravdu klid a doslova ráj. Všechno tady kolem roste. Nade mnou se pne vinná réva, která v horku dává chladivý stín, jak je to tady koneckonců zvykem. Téměř v každém domě na zahrádce rostou růže a další různé keře a květiny.
Někteří rodiče sem přivedli evakuovat své děti. Oni sami tady zůstávají. Loučení je bolestné. Všichni pláčou. Paní Larisa s manželem také odcházejí. Říkají, že tohle je celý jejich život ve dvou taškách.
