Autobiografie 24. Februar: Und der Himmel war nicht mehr blau (24. února: A obloha už nebyla modrá) zaznamenává Valeriiny zážitky po tom, co její zemi napadly ruské síly. Jedná se o její první knihu, která je zatím dostupná v němčině a italštině. Překlady do dalších světových jazyků jsou na pořadu dne.

„Knihu věnuji Rusům a doufám, že porozumí, co nám provedli,“ říká. Sama o tom přesvědčena není. Někteří tomu prý porozumět nechtějí, jiní se bojí o věci promluvit. V tom, co dělá, chce pokračovat i nadále, a nejen na sociálních sítích.

Vydělává na neštěstí?

Valerii se plní sen. Před několika dny oznámila, že se o jejím životě ukrajinské uprchlice natáčí film. Z Itálie, kam uprchla z Ukrajiny, se po několika měsících přesunula do Berlína. Teď bydlí u muže, kterému říká Mr. Fritz.

Někteří Valerii za její přístup a za to, že na konflikt stále upozorňuje, obdivují, jiní jí úspěch nepřejí a její vystupování na sociálních sítích jim vadí. Podle kritiků se chce dívka jen zviditelnit a zbohatnout.

Odpůrci ji na sociálních sítích hanlivě nazývají „warfluencerem“ a tvrdí, že jako válečný uprchlík žije až moc luxusním životem a nepracuje. Také jí přezdívají „billboardem na reklamu“, protože jí některé módní značky posílají oblečení zdarma.

Co většina uživatelů internetu neví, je, že Valeria spolupracuje s organizacemi v ukrajinském Černihivu a dalších městech, kterým pomáhá zajistit finanční prostředky na poválečnou rekonstrukci. Ruské jednotky systematickým ničením architektury a infrastruktury podle černihivského starosty Atrošenka zlikvidovaly více než 70 procent zástavby jejího rodného města.

Až válka skončí, musím vymyslet, jak svůj účet zmonetizovat. Nevím, co s ním budu dělat, ale je skvělé, že mám nové sledující,“ nepopírá Valeria. Momentálně má na síti TikTok přes milion fanoušků z celého světa.

Naštěstí jsem měla mobil

Prázdné ulice, rozbombardované domy, houkající sirény. Necelý měsíc byla mladá ukrajinská fotografka svědkem podobné scenérie každý den. Především ale byla izolována od přátel a společenského života v provizorním bojovém krytu.

Valeria je stejně jako lidé v jejím věku digitální domorodec a zástupce generace Z. Se sociálními sítěmi a technologiemi vyrostla a jsou každodenní součástí jejího života. „Nudila jsem se, naštěstí jsem měla Wi-Fi a mobil,“ popisuje začátky své internetové kariéry.

Na sociální síti TikTok přispívala už před začátkem války. Obsah v angličtině, aby se její příspěvky dostaly k většímu množství lidí, ale začala „postovat“ až 24. února. „Dřív jsem spravovala tiktokové účty restaurací a jiných podniků na Ukrajině, ale nevěděla jsem, že by mohly mít takový dosah i v Evropě a USA,“ řekla pro server The Cut.  

Humor lidem pomáhá přežít

Prostřednictvím internetu dříve zjišťovala, co se děje ve světě. S příchodem války do jejího města se rozhodla stát tvůrcem obsahu sama. Poměrně sarkastickým způsobem ukazovala každodenní život v bunkru, parodovala populární tiktoková videa tak, aby seděla na situaci na Ukrajině a natáčela, jak její rodiče vaří boršč, varenyky a další ukrajinská jídla.

Zanedlouho její tvorba začala být virální a získala fanoušky po celém světě. Video, které ji proslavilo, má přes 50 milionů zhlédnutí. Valeria v něm tančí na písničku „Che La Luna“ a popisuje typický den v protileteckém krytu. Používá horkovzdušnou pistoli jako fén, její pes se schovává pod dekou a Valeriina matka vaří.

Valeria ve videích často používá nadsázku. „Jsem člověk, který se vždy snaží vidět věci pozitivně. Černý humor mám ráda, pomáhá lidem zvládnout těžké časy,“ vysvětluje dívka. „Je to část ukrajinské kultury. My opravdu věříme, že válka brzy skončí a vyhrajeme,“ míní.

Slibný začátek

Stejně jako mnoho lidí na Ukrajině, i Valeria a její rodina s odchodem do zahraničí váhali, ačkoliv byl konec války v nedohlednu. Už v březnu v rozhovoru pro CNN řekla, že i přes strach má velké sny. „Možná bych mohla přijet do Spojených států a pracovat jako novinářka,“ řekla optimistická Valeria. Věřila, že může začít znova, i když stále pobývala ve válečném bunkru. 

Sedmnáct dní po začátku války uprchla přes Lvov a polský Lodž do Berlína. Její další kroky směřovaly do italského Milána, kde jí přístřeší zajistila hostitelská rodina. Rodiče zůstali na Ukrajině. Na konci března Valeria prostřednictvím tiktoku oznámila, že Putin zabil jejího 18letého bratra.

Ve videu si postěžovala na to, že ač Rusové zabíjejí ukrajinské civilisty, největším problémem ruských občanů je to, že jim v zemi zavřeli řetězec McDonald’s. „Miluju tě, brácho,“ napsala pod video, která má přes sedm milionů zhlédnutí. Ve válce zemřel i její bratranec.

Matka je na ni pyšná

Nemyslet na rodinu pro ni bylo v cizí zemi těžké. S rodiči mluvila každý den, s matkou častěji než s otcem. „Je velmi nervózní, nemá co na práci celý den a pak na mě křičí, protože už mu to leze na mozek,“ říká o otci Valeria.

Ačkoliv by za ní matka chtěla odjet, otec to odmítá. Valeriu v natáčení videí prý moc nepodporuje. „Vidí ale, že se mnou lidé dělají rozhovory, zajímají se o mě. Moje matka je na mě moc pyšná, všem říká, že jsem byla v CNN a BBC,“ popisuje dívka.

Po skončení války se chce Valeria vrátit domů. „Ukrajina mi chybí,“ říká fotografka. Ačkoliv jí válka přinesla neštěstí a ztratila domov a rodinné příslušníky, kariéra vojenské „influencerky“ Valerii otevřela dveře do světa, který ji prý odjakživa zajímal.

Žaneta Levíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít