Bezvýhradná podpora pro Ukrajinu. Bidenův příslib může zvrátit republikánská většina v Kongresu
Americký prezident Joe Biden po pondělních raketových útocích na ukrajinská města odsoudil ruskou brutalitu. Kyjev podle něj bude mít podporu Spojených států, dokud to bude zapotřebí. Toto tvrzení má ale omezenou platnost, protože už brzo se můžou změnit vnitropolitické poměry v Americe, na kterých závisí i pomoc Ukrajině. Situaci mohou změnit volby do Kongresu, do kterých zbývají přesně čtyři týdny.
Americký prezident se po pondělním teroru telefonicky spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Volali si i ministři zahraničí obou zemí. Kromě odsouzení útoků, které Biden označil za další známku naprosté brutality, se kterou Rusko a jmenovitě Vladimir Putin útočí na lidi na Ukrajině, potvrdil Bílý dům na několika úrovních vůli Spojených států pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Jde hlavně o ekonomickou, humanitární a bezpečnostní pomoc. Podle Bílého domu Biden v telefonátu Zelenským výslovně zmínil další pokročilé systémy protivzdušné obrany, které Spojené státy plánují Ukrajině poskytnout.
OVĚŘOVNA: Podalo Německo žalobu na Zelenského? ‚Zcela chybná informace,‘ reaguje německá diplomacie
Číst článek
Blížící se kongresové volby mohou tu dosavadní silnou americkou podporu Ukrajiny oslabit nebo minimálně zkomplikovat. A sami Ukrajinci se toho obávají – třeba někteří z těch s americkým občanstvím. Třeba ve státě Ohio za republikány do Senátu kandiduje J. D. Vance, který v únoru prohlásil, že ho nezajímá, co se stane s Ukrajinou.
Důvod k obavám mají i přímo na Ukrajině. Deník The Washington Post cituje ukrajinského představitele, který listu pod podmínkou anonymity řekl, že právě kongresové volby a nejistota ohledně další americké podpory žene Ukrajince kupředu ve snaze rychle a znovu získat zpět co nejvíc ztraceného území.
Republikáni jsou favority na zisk většiny ve Sněmovně reprezentantů, vyloučené to není ani u Senátu. I když jich zatím velká část pomoc Ukrajině podporuje, ta podpora od jara slábne a výhrady přibývají.
Z primárek vzešla i řada nových, silně protrumpovských kandidátů, kteří jsou více či méně otevřeně proti pomoci Ukrajině. Otázkou tedy je, jak silné toto křídlo po listopadových volbách bude. Především tedy pokud republikáni získají ve sněmovně nebo v Senátu většinu.
51. stát i finance pro Rusko
Nejčastější námitkou je samozřejmě ta, kterou jde skvěle odůvodnit voličům, a to proč posílat tolik peněz do nějaké vzdálené země, kde Spojené státy podle těchto republikánů nemají žádné vlastní zájmy.
Velmi konzistentní je v tomto ohledu Marjorie Taylorová Greenová, konspirátorka zvolená a znovu kandidující do sněmovny za stát Georgia, která v minulosti například přirovnala povinnost nosit roušku k holokaustu. Ta si teď brousí zuby na vlivnou pozici v nové sněmovně.
Když naposledy hlasovala proti zákonu obsahujícím pomoc Ukrajině, tak zemi ironicky nazvala 51. americkým státem v narážce na to, kolik peněz od vlády a Kongresu dostává. A zmínila také, že když Vladimir Putin část Ukrajiny anektoval, tak pokládá řečnickou otázku, jestli teď Spojené státy financují také Rusko.
Kolega Greenové Matt Gaetz zase ironicky prosil, aby jeho stát Florida dostal pro hurikánu jen aspoň z poloviny takovou pomoc od americké vlády jako Ukrajina.
