Uzbeka, který je podezřelý z vraždy ruského generála, obvinily úřady z terorismu
Muž, kterého zatkla ruská tajná služba FSB v souvislosti se zabitím náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova, byl obviněn z terorismu. Napsala to ruská státní agentura TASS s odvoláním na orgány činné v trestním řízení. Rusko ve středu oznámilo, že FSB zadržela muže z Uzbekistánu, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, která generála zabila v úterý.
Podezřelý byl obviněn podle tří článků trestního zákoníku Ruské federace, napsal TASS s tím, že se jedná o paragrafy o terorismu, vraždě a nezákonném obchodování se zbraněmi a municí.
Soud ho poslal na dva měsíce do vazby, poznamenal server Kommersant. TASS nebo agentura RIA Novosti muže identifikovaly jako Achmada Kurbanova, Kommersant jeho jméno uvádí jako Achmadžon Kurbonov.
Lídři EU vyzvali k větší pomoci Ukrajině. Chtějí podpořit hlavně vojenský průmysl
Číst článek
FSB muže původem z Uzbekistánu zadržela ve středu. Podle jejího tvrzení se přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si podle tajné služby koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel.
Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, píše se v prohlášení tajné služby.
Při explozi zahynul Kirillov i jeho asistent. Ukrajina v pondělí oznámila, že generála Kirillova podezřívá z válečných zločinů a nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek v úterý agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí Kirillova stojí ukrajinská tajná služba SBU.
Ukrajina ho podezřívala z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům ve válce, kterou rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu. Kyjev generála proto podle zdroje Reuters považoval za „zcela legitimní cíl“.
Kirillov, který byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli v bojích na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Británie a Kanady. Ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci připustil v případě Kirillova selhání a chyby ruských tajných služeb.