V Pobřeží slonoviny se schyluje k rozhodující bitvě o hlavní město
Jednotky Alassana Ouattary sbírají síly pro rozhodující útok na hlavní město Pobřeží slonoviny. O Abidžan se bojuje už několik dní, ale vojáci věrní dosavadnímu prezidentovi Laurentu Gbagbovi se zatím úspěšně brání. Boje o Abidžan jsou mnohem tvrdší než ve zbytku země, který povstalci dobyli bez větších obtíží. V hlavním městě má ale Gbagbo velkou podporu civilistů. Situaci by mohl ještě zkomplikovat víkendový nález těl stovek civilistů ve městě Duékoué.
Alassan Ouattara čeká na posily, které mají přijít z muslimského severu země. Tvrdí, že mezi Gbagbovými spojenci v obklíčeném hlavním městě vypukla panika a ti hromadně bývalého prezidenta opouštějí.
Ke Gbagbovi se ale například vrátil náčelník generálního štábu Phillippe Mangou, který se před týdnem schoval na jihoafrické ambasádě.V Abidžanu vládne nervozita, lidé shánějí ztenčující se zásoby potravin. Ouattarovi bojovníci drancují města, kterými projdou a podle očitých svědků kradou vše, co potřebují.
Zprostředkovaná reportáž a afrikanista Vladimír Klíma k situaci v Pobřeží Slonoviny ve Světě o druhé Rádia Česko
Ouattara však odmítá obvinění OSN z masakru několika stovek civilistů na územích, které jeho muži dobyli. Obětí prý bylo mnohem méně a mělo jít o následky bojů mezi domobranou.
Vyšetření smrti stovek lidí, jejichž těla se o víkendu našla ve městě Duékoué, žádá generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Nad nálezem z Duékoué však visí řada nezodpovězených otázek - neví se, kolik těl se vlastně v ruinách města našlo, ani kdo má na svědomí životy civilistů.
Podle humanitárních organizací je v Duékoué až tisíc mrtvých a měli je zabít Ouattarovi vojáci, když městem procházeli. Zástupce Ouattarovy vlády řekl v reportáži BBC, že se rozhodně nenašla těla tisíce nebo osmi stovek lidí. „Zatím jsme našli něco přes 160 těl a žádáme všechny, aby sem přijeli a události vyšetřili,“ říká.
Podezření z masakru může oslabit Ouattarovu pozici zejména u obyvatel jihu země, kteří stojí stále za exprezidentem. Podle afrikanisty Vladimíra Klímy však Gbagbo nemůže odolávat dlouho. „Gbagbo je v Abidžanu dobře opevněný, ale je problém, že tam chybí voda, elektřina a potraviny. Myslím si tedy, že pád Gbagbovy pevnosti je otázkou spíše dnů než týdnů,“ říká.
Jeden ze západních diplomatů prohlásil, že Gbagbo má v Abidžanu bojovníky, jimž se říká ‚neviditelná komanda‘. „Jsou to jeho fanatičtí přívrženci. Gbagbova propaganda poukazuje na to, že Ouattara je muslim, zatímco on hájí to pravé vlastenectví jižních obyvatel, kteří se hlásí převážně ke křesťanství,“ vysvětluje Klíma.
V Abidžanu jsou přítomni francouzští vojáci, kteří obsadili letiště a na něm shromažďují a postupně evakuují ze země cizince. Paříž oznámila, že do země posílá dalších 150 vojáků, což zvýší jejich počet na 1650. Ale ti nemohou zasahovat do bojů, protože už teď o nich Gbagbo mluví jako o koloniálních okupačních jednotkách.
Z okolních států se proti Gbagbovi postavila Nigérie, naopak Ghana je zdrženlivá, protože se obává zesílení náporu uprchlíků. „Po takovéto krvavé záležitosti bude opravdu velmi těžké přesvědčit lidi, kteří uprchli, aby se vrátili – do velkých měst i na venkov,“ přiznává Klíma.
„Když vidím vojáka, mám strach o svůj život,“ říká mladý muž z uprchlického tábora v reportáži BBC.
Ouattara rozpoutal již druhou občanskou válku
Dění na Pobřeží slonoviny bylo kvůli nepokojům v arabském světě odsunuto do pozadí. Země má přitom od konce listopadu dva prezidenty a v posledních týdnech zažívá občanskou válku. Jednotky Alassana Ouattary, kterého mezinárodní společenství uznává za vítěze voleb, dobyly velkou část země a stojí před branami hlavního města.
Obyvatelé jihu země stojí za bývalým prezidentem, který přispěl k obrovskému ekonomickému rozmachu země za posledních 10 let. Lidé také nemohou zapomenout Ouattarovi občanskou válku, kterou rozpoutal v roce 2002.
