Slovensko za Fica není v EU cítit, peníze za zbraně na Ukrajinu mu ale nesmrdí, říká exministr Wlachovský

Slovensko už přes rok vede vláda Roberta Fica a tvrdě kritizuje Brusel a EU. Vůči válce na Ukrajině zaujala postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. V obou případech se ale Slovensko v reálné politice chová jinak, než vládní představitelé hlásají. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.

Bruselské chlebíčky Bratislava/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bruselské chlebíčky

Bruselské chlebíčky | Zdroj: Český rozhlas

„Obchod nesmrdí a peníze nesmrdí,“ popisuje v podcastu Bruselské chlebíčky kariérní diplomat a někdejší velvyslanec Bratislavy v Londýně současnou strategii slovenské vlády, která sice neposílá zbrojní pomoc ze státních zásob, slovenské zbrojovky v dodávkách Kyjevu ale nijak neomezuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Bruselské chlebíčky s bývalým slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Wlachovským.

„Slovenské zásoby se už beztak vyčerpaly. Vláda ale nemá problém s tím, když se to komerčně zužitkuje, přepraví přes Slovensko a slovenské firmy na tom budou vydělávat,“ vysvětluje Miroslav Wlachovský.

Podobný dvojaký přístup má premiér Robert Fico a jeho kabinet k EU. Tu doma silně kritizují, v Bruselu se ale moc neprojevují a obvykle podpoří většinový názor.

„Nevidím tam žádné iniciativy, žádné aktivity ani ze strany politických představitelů, ale hlavně na úrovni diplomacie,“ tvrdí její bývalý šéf.

„Slovensko přestalo být z mého pohledu v Bruselu cítit. Pro ty, kteří očekávali ty nejhorší scénáře, je to možná dobrá zpráva,“ poznamenává Wlachovský, který v současnosti působí ve středoevropském think-tanku GLOBSEC a natáčí vlastní podcast.

Hlava v tygří tlamě

Těmi nejhoršími scénáři má na mysli úzké spojenectví premiéra Roberta Fica s maďarským kolegou Viktorem Orbánem a jejich společné blokování unijní politiky. Jejich spolupráce má podle Wlachovského ale své limity.

Přes 3300 lékařů na Slovensku podalo výpověď, Ficova vláda je chce přinutit pracovat novým zákonem

Číst článek

V očích EU a dalších partnerů podle něj Slovensko mnohem víc poškodilo nedávné vystoupení předsedy bratislavské vlády v ruské propagandistické televizi Rossija 1.

„Nevidím v tom význam, lísat se do přízně Ruska,“ soudí zkušený diplomat, který nevěří, že by to Slovensku v budoucnu něco přineslo.

„Není dobré vyjednávat s tygrem o míru, když máte hlavu v jeho tlamě,“ glosuje případnou pozici Bratislavy vůči Moskvě, kam se Fico chystá příští rok v květnu na oslavy 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.

Slovexit (zatím) ne

I když je současná slovenská vládní garnitura k EU hodně kritická, nemyslí si Wlachovský, že by jeho země teď mířila ven ze sedmadvacítky jako v minulosti Velká Británie. Mimo jiné kvůli tomu, že je členem eurozóny a drtivá většina projektů na Slovensku se buduje z unijních peněz.

Zároveň ale jako přímý pozorovatel brexitu působící tehdy v Londýně varuje před protievropskými náladami a hlasy ve slovenské společnosti.

„Postupným masírováním se dá dosáhnout změna nálady a dezinformace jsou na Slovensku silný fenomén. Je oprávněná obava, že to tímto směrem může někdy v budoucnu jít,“ upozorňuje na možnou budoucí hrozbu „slovexitu“.

Jak životaschopná je ještě V4 a jaké postavení má střední Evropa v současné unii? Co by mohl přinést vznik osy Babiš–Fico–Orbán? Co přináší zemím jako Česko nebo Slovensko kritizování EU? A proč má slovenská politika čtyř azimutů jen dva? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

Filip Nerad, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme